Přečtěte si: Pozvánka na konferenci „Elektrické autobusy pro město“ na veletrhu Czechbus 2018




Pozvánky na akce


Stalo se












Studie FCH JU: palivočlánkové autobusy v Evropě mají perspektivu, podmínkou je ekonomie z rozsahu

31.10.2018 Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH JU) zveřejnil koncem léta 2018 souhrnnou studii pod názvem „Strategies for join procurement of fuel cell buses“, tedy „Strategie pro společné veřejné zadávání palivočlánkových autobusů“. Tento článek ukazuje a komentuje některé zajímavé postřehy z uvedené studie, pokud jde o ekonomiku a perspektivy dalšího rozvoje palivočlánkových autobusů v Evropě.

Studie vznikla pod vedením britské energetické konzultační společnosti Element Energy Limited. Do studie bylo zapojeno celkem 90 evropských měst a regionů. Mezi evropskými výrobci, kteří deklarovali zájem o rozvíjení palivočlánkových autobusů, uvádí studie firmy Daimler Buses (EvoBus), MAN, Solaris, Van Hool, a VDL Bus & Coach.   

Studie staví na zkušenostech z evropských projektů palivočlánkových autobusů, probíhajících od roku 2010. Jde o projekty CHIC, High V.Lo.City, HyTransit, 3Emotion, JIVE a JIVE2.

Celkové počty provozovaných a plánovaných palivočlánkových autobusů v Evropě zkraje roku 2018 ukazuje graf:

Úhrnem lze tedy konstatovat, že v Evropě je v současné době poptávka po více než 1 500 palivočlánkových autobusech. To je hodnota srovnatelná se současnou evropskou realitou u bateriových elektrobusů. Jak je nicméně patrno, pouze zlomek této poptávky je prozatím skutečně v provozu.

Tento stav odráží některé charakteristické rysy současného stavu rozvoje palivočlánkových autobusů v Evropě, jimiž jsou poměrně velká obecná poptávka, skluz v praktické implementaci, potřeba zapojení dalších výrobců, potenciál pro snižování nákladů v důsledku ekonomie z rozsahu, potřeba cenově přijatelného vodíku a důraz na potřebu zajištění odpovídajících finančních zdrojů.

Pokud jde o ekonomiku pořízení a provozu evropských palivočlánkových autobusů, uvádí studie některé zajímavé poznatky:

Současná cena standardního 12m palivočlánkového autobusu se pohybuje v rozmezí 600 – 650 tisíc €, tedy cca 15,5 – 17 mil. Kč. V důsledku ekonomie z rozsahu by tato cena mohla klesnout na rozmezí 330 – 450 tisíc €, tedy cca 8,5 – 11,5 mil. Kč. To jsou již hodnoty pohybující se na úrovni a pod úrovní dnešních čistě bateriových elektrobusů. Je nicméně třeba vidět, že o stejný vývoj – tedy pokles cen v důsledku ekonomie z rozsahu – usilují i bateriové elektrobusy.

Studie dále porovnává celkové náklady (pořizovací a provozní) na v librách na ujetou míli u pro různé pohony autobusů na modelové lince v Londýně za předpokladu 14letého smluvního provozu. V přepočtu na Kč/km jsou uvedené hodnoty zhruba následující:

•    diesel-hybrid:                                114 Kč/km,

•    bateriový elektrobus:                     122 Kč/km,

•    palivočlánkový autobus při masové produkci:      121 Kč/km,

•    palivočlánkový autobus při omezené produkci:     129 Kč/km.

Více než polovinu těchto nákladů tvoří mzdové náklady řidiče. Následuje podíl pořizovací ceny autobusu (odpisy), náklady na údržbu a náklady na trakční palivo/energii (poslední dvě položky v různých proporcích).

Pro srovnání, v českých městech se náklady na pořízení a provoz dieselových autobusů a bateriových elektrobusů pohybují řádově v desítkách Kč/km, zpravidla pod 50 Kč/km. Proporce mezi jednotlivými nákladovými položkami se případ od případu liší.

Pokud jde o cenu vodíku, měla by být podle studie konkurenceschopná ceně nafty v přepočtu na výkon, tj. 6 €/kg (cca 155 Kč/kg), ideálně však pod 5 €/kg (cca 130 Kč/kg). Pro srovnání, cena vodíku u českého projektu TriHyBus činí 120 Kč/kg. Poklesu cen vodíku by mělo být dosahováno především ekonomií z rozsahu a lepším využíváním energie nutné pro jeho výrobu.

Studie výhledově předpokládá, že plánovaná opatření ke snižování emisí ve městech vytváří v Evropě potenciál pro uplatnění až 5 000 palivočlánkových autobusů v roce 2025.

Pro lepší uplatňování ekonomie z rozsahu studie doporučuje sdružovat projekty palivočlánkových autobusů do větších celků, a to sdružováním municipalit, sdružováním dopravců nebo vytvářením samostatné, k tomu určené projektové organizace typu SPV, podobně jako u veřejně soukromých partnerství – PPP , která by autobusy nakoupila, udržovala a pronajímala dopravcům. Vlastníkem takového SPV může být jak veřejný, tak soukromý sektor.

Studie dále doporučuje vytváření delších smluv na provozování palivočlánkových elektrobusů (na období více než 10 let) a vydatnější zapojování bankovních financí, včetně prostředků Evropské investiční banky.

Ze studie je tedy zřejmé, že palivočlánkové autobusy mají stále co rozvíjet a cesta k jejich uplatnění v masovém měřítku bude v porovnání s čistě bateriovými elektrobusy zřejmě složitější. Nabízejí však užitnou hodnotu, kterou nemá žádný jiný pohon: lokálně plně bezemisní provoz elektrobusů v kombinaci s dojezdem a naprostou provozní nezávislostí autobusů na spalovací motor. A to je hnací síla, která žene jejich vývoj stále dál.

Jakub Slavík

Foto a obrázky © FCH JU

Studie je ke stažení zde

Přečtěte si také:

Koleje se otevírají vodíku: palivočlánkové vlaky od Alstomu získaly úřední povolení pro provoz na německých tratích

1.8.2018 V červenci 2018 došlo k významnému milníku v historii palivočlánkové elektromobility: Elektrické jednotky Alstom Coradia iLint získaly od Spolkového drážního úřadu (EBA) povolení k provozu v osobní přepravě na německých železničních tratích. Železnice se tak poprvé na světě oficiálně otevírají každodennímu provozu palivočlánkových vlaků s cestujícími. 


Palivočlánkové vlaky jako cesta k bezemisním britským železnicím do roku 2040

7.6.2018 Britská vláda si vytkla ambiciózní cíl, pokud jde o vliv železnice na životní prostředí: Do roku 2040 by měla být stažena z provozu všechna vozidla poháněná pouze dieselovým motorem. Tato vozidla nicméně dnes tvoří zhruba třetinu vozového parku pro osobní vlaky a elektrifikováno je méně než 50 % britské železniční sítě. Jako jedna z cest k dosažení uvedeného cíle se za těchto okolností ukazuje nasazení vozidel na palivočlánkový pohon. Prvním krokem by měl být společný projekt průmyslové společnosti Alstom a britské společnosti pro leasing železničních vozidel Eversholt Rail, o němž byla odborná veřejnost informována v květnu 2018. 


Projekt JIVE: 40 palivočlánkových autobusů Van Hool pro Kolín n. R. a Wuppertal

8.3.2018 Evropský projekt palivočlánkových autobusů JIVE přechází od slov k činům. Svědčí o tom smlouva na dodávku 40 palivočlánkových autobusů od belgického výrobce Van Hool pro dvě německá města, 30 autobusů pro Kolín nad Rýnem a 10 autobusů pro Wuppertal, na základě dodavatelské smlouvy uzavřené na konci února 2018. 


Projekty JIVE a JIVE 2: tři stovky palivočlánkových autobusů pro Evropu

13.2.2018 Od ledna 2017, tedy již rok, je v gesci Mezinárodní unie veřejné dopravy (UITP) a s finančním přispěním Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU) v plném proudu evropský projekt palivočlánkových autobusů JIVE. Od února 2018 se rozběhl jeho následovník, projekt JIVE 2. V rámci realizace obou projektů tak do ulic evropských měst vyjede téměř 300 palivočlánkových autobusů. 


Jak se daří palivočlánkovým autobusům v USA: zajímavosti ze souhrnné zprávy NREL z listopadu 2017

2.1.2018 V listopadu 2017 publikovala americká agentura National Renewable Energy Laboratory (NREL) souhrnnou zprávu o stavu a provozu palivočlánkových autobusů v USA za období od srpna 2015 do července 2016. Pokračuje tak v sérii hodnoticích ročních zpráv a navazuje na obdobnou zprávu z ledna 2017. Tento článek dále obsahuje některé zajímavé údaje z uvedené zprávy. 


Cyklus odborných konferencí „Smart city v praxi“, „Efektivní elektromobilita v organizacích“ a „Elektrické autobusy pro město“

Konference „Elektrické autobusy pro město“ se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Díky svému zaměření na konkrétní téma, konkrétní prezentující a konkrétní publikum se tato konference stala prostředkem přímé komunikace mezi výrobci elektrobusů a trolejbusů (včetně jejich komponent a infrastruktury) a jejich provozovateli a uživateli. V neposlední řadě zde hrají důležitou roli i zástupci institucí, které rozhodují o financování této dopravy, nebo mají v tomto ohledu aktuální a spolehlivé informace. Konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“ je první konferencí svého druhu v ČR, prezentující elektromobily jako dopravní prostředek pro organizace soukromého a veřejného sektoru, ne tedy a priori jako luxusní nebo zábavní předmět pro elektromobilní nadšence a jejich sdružení. Obsah konference je cíleně zaměřen na organizace a správce jejich vozového parku.  Konference „Smart city v praxi“ je zaměřena především na ty zástupce měst a obcí a veřejných organizací, kteří se budou rozhodovat o volbě konkrétních řešení od konkrétního dodavatele pro definování a naplňování investičních projektů, jimiž je koncept smart city v daném městě realizován.

Pozvánky na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí naleznete zde.


Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě


Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. Zhruba stopadesátistránková barevná publikace Smart city v praxi s bohatým obrazovým doprovodem je přednostně určena jako praktická příručka těm, pro něž koncept smart city představuje každodenní práci řídících pracovníků a specialistů při vytváření strategie chytrého města a při jejím naplňování pomocí projektů moderních technologií. Více o knize zde 

Knihu je možné zakoupit v e-shopu vydavatelství Profi Press zde


Consulting Services: Naše odborné služby

Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services je konzultační firma v oblasti inovativních technologií pro dopravu a smart city (včetně energetiky a vodíkových technologií), která rovněž provozuje informační portály www.smartcityvpraxi.cz a www.proelektrotechniky.cz a organizuje odborné akce. V rámci našich odborných služeb Vám nabízíme vypracování strategie smart city, spolupráci na vytváření strategických dokumentů, vytváření a realizace projektů pro smart city, další odborné konzultační služby (studie, průzkumy, analýzy), vytváření a realizace dalších projektů s inovativními technologiemi (automatická vozidla, vodíkové technologie, elektromobilita aj.), specializované vzdělávací akce „na klíč“, prezentační a autorské služby (prezentace na konferencích, portálech). 


Smart city: příklady projektů a užitečných technologií

Koncept inteligentního města – smart city – se snaží maximálně využít moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. Ačkoliv existují rozmanité oficiální metodiky a doporučení pro vytváření smart city na úrovni EU a (nyní v přípravě) i ČR, „smart city“ není ničí ochranná známka ani normativně vymezený pojem. V praxi proto existují po celém světě rozmanité způsoby a konkrétní projekty, jakými je tento koncept realizován v praxi. Tuto rozmanitost ukazují i články v naší rubrice „Projekty smart city“, které mohou sloužit pro informaci i pro inspiraci všem, kdo se na konceptu inteligentních měst v ČR podílejí nebo hodlají podílet.



Naše tipy


















Copyright © 2012 – 2018 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services