Přečtěte si:  Zpráva z konference Smart city v praxi V včetně prezentací a videozáznamu




Pozvánky na akce


Stalo se














Norská firma plánuje výstavbu výrobní linky na lithium-sirné baterie s využitím českého patentu

8.10.2020 V Norsku vyroste v nejbližších letech nová továrna na výrobu baterií o celkovém výkonu 32 GWh. Její součástí má být i první prototypová výrobní linka na lithium-sirné baterie, které využívají patentu českého vědce Tomáše Kazdy z Ústavu elektrotechnologie Vysokého učení technického v Brně. Odborná veřejnost o tom byla informována na konci září 2020.

Český patent

Baterie na principu lithium-síra představují ekologickou variantu k současným Li-ion akumulátorům a mohou znamenat významný posun v oblasti elektromobility.

Před dvěma lety podal Tomáš Kazda z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT v Brně evropský patent na úpravu lithium-sirných bateriových článků, které podle něj znamenají budoucnost v oblasti uchovávání elektrické energie. Patentovaná úprava elektrod umožnila zachovat podobný počet nabíjecích cyklů lithium-sirných baterií, na jaký jsme zvyklí u dnes běžně dostupných akumulátorů, ovšem s násobně vyšší kapacitou.

Výzkum na brněnské technice vznikal ve spolupráci s norským partnerem, který nedávno informoval veřejnost o plánované výstavbě první továrny na výrobu lithium-sirných baterií na světě.

Norská továrna na baterie a její odběratelé

Plánovaná produkce továrny by měla dosáhnout celkové výrobní kapacity 32 GWh. Půjde o čtyři samostatné moduly o dodávce 8 GWh a práci by zde mohlo najít zhruba 2 500 zaměstnanců.

S výstavbou se začne v roce 2021 a první část výstavby má být dokončena v roce 2024. Hlavním odběratelem by pak měly být především evropské automobilky. V současné době jde více jak 60 % vyrobených Li-ion akumulátorů do elektrických silničních dopravních prostředků (viz ilustrační foto), a to nejen do elektrických automobilů, ale i elektrických autobusů. Hlavním odběratelem je tedy jednoznačně doprava. Začínají se také vyrábět elektrické vlaky, které umožní dojezd na baterii v oblastech, kde už není trať elektrifikována. Příkladem je elektrická jednotka Flirt Akku od formy Stadler.

Norský výrobce chce kromě klasických Li-ion baterií postupně nabídnout ekologickou alternativu, proto by měl jeden z modulů připravované továrny zahrnovat i výrobní linku nového typu baterií na principu lithium-síra. Pokud se jejich výroba osvědčí, bude se jednat o první podobnou výrobu na světě. Nová továrna by měla v následujících letech vyrůst na jihu Norska, konkrétně v regionu Agder, kde bude dobře dostupná evropským trhům.

Elektromobilita v Norsku a v ČR

Zatímco v Česku tvoří auta čistě na elektrický pohon něco 1,3 % ze všech nově prodaných automobilů, v Norsku je jejich podíl nejvyšší v Evropě. Zhruba 60 % aut prodaných letos na jaře v Norsku bylo čistě na elektrický pohon.

V této souvislosti je však nutno poznamenat, že jde o zemi s několikanásobně vyšší spotřebou elektřiny na obyvatele oproti Česku i oproti evropskému průměru, kde téměř veškerá elektrická energie je vyráběna z obnovitelných zdrojů, převážně ve vodních elektrárnách. Elektřina je proto v Norsku používána jako převažující zdroj energie pro téměř jakékoli použití.

Podpora elektromobilů zde spočívá hlavně v komplikovaném systému daní, jimiž je zatížen nákup tradičních automobilů natolik, že výsledná kupní cena takového automobilu včetně všech daní se nakonec může vyrovnat srovnatelnému elektromobilu (nebo jej dokonce předstihnout). Nákup elektromobilu je pak především otázkou ekonomické úvahy.

O specifikách elektromobility v Norsku viz také záznam televizní diskuse s provozovatelem tohoto portálu.

V Česku jezdí po silnicích zhruba 5 000 elektromobilů, i zde je ovšem patrný meziroční nárůst prodeje. Odborníci očekávají, že trh v oblasti elektromobility poroste v následující dekádě až o 1 450 % a evropský trh s bateriemi by tak mohl dosáhnout hodnoty až 90 miliard eur.

Vysoké učení technické v Brně a redakce Smartcityvpraxi.cz

Ilustrační foto © redakce Smartcityvpraxi.cz

Přečtěte si také:

FCwaveTM: Ballard představil první komerční palivový článek pro pohon lodí

11.9.2020 V situaci, kdy plavidla poháněná spalovacími motory představují významný zdroj znečištění vodních ploch a kdy zároveň baterie nejsou až na výjimky dostatečným zdrojem energie pro jejich elektrický pohon, představují palivové články slibnou příležitost pro významné zekologičtění tohoto druhu dopravy. Po ojedinělých aplikacích v říční plavbě nebo na trajektech představil kanadský dodavatel palivočlánkových jednotek Ballard začátkem září 2020 vůbec první komerční palivočlánkovou jednotku pro pohon lodí pod produktovým označením FCwaveTM


Hybridní bateriové vlaky v Německu využijí leasing a soukromé finance 

3.9.2020 Hybridní elektrické bateriové vlaky pro provoz pod trolejí i mimo trolej jsou jednou z cest, jak zavést bezemisní provoz i na neelektrifikovaných tratích. Provoz těchto vlaků, resp. elektrických jednotek pro přepravu cestujících, připravuje nyní zadavatel veřejné dopravy v německé zemi Šlesvicko-Holštýnsko NAH.SH. V srpnu 2020 byl učiněn důležitý krok k realizaci projektu – bylo zajištěno jeho financování s využitím soukromých zdrojů.


Život baterie aneb Jak jezdit na baterky co nejdál a co nejefektivněji 

25.2.2020 Baterie a akumulátory jsou dnes nedílnou součástí našich životů. Bez těchto elektrochemických zdrojů energie si dnes neumíme představit život. Jsou všude kolem nás, v každém mobilním telefonu, ovladači k televizi i v každém automobilu. S rozvojem elektromobility je ale slovo baterie nebo akumulátor stále více skloňované. Zde si ukážeme, jak rozumět bateriím a jejich efektivnímu používání v elektromobilitě, ať už jde o osobní a nákladní elektromobily nebo o elektrické autobusy.


Technický a provozní stav nabití baterií (SOC): užitečné údaje i zdroj nedorozumění

21.2.2020 Z propagačních materiálů elektromobilů se nezřídka dočteme úctyhodné údaje o kapacitě baterií, a následně o dojezdu vozidla na jedno nabití. Praxe však obvykle bývá jiná. Kromě netrakční spotřeby, což je samostatný problém, zde zpravidla hraje důležitou roli rozdíl mezi tzv. technickým a provozním stavem nabití (SOC z anglického „state of charge“). Nad tímto rozdílem se v lednu 2020 ve svém článku zamýšlí odborníci z nizozemské firmy ViriCiti, která je dodavatelem inteligentních systémů pro podporu elektromobility. Zde z něj uvádíme některé užitečné poznatky.


Palivočlánkové vlaky Alstom Coradia iLint dostanou trakční baterie Akasol 

12.2.2020 Palivočlánkové elektrické jednotky se ukazují být funkční bezemisní alternativou pro dieselové osobní vlaky na neelektrifikovaných regionálních tratích. Jejich průkopníkem v sériové výrobě je typ Coradia iLint od společnosti Alstom, jichž objednaly německé regiony pro svoji veřejnou dopravu již celkem více než čtyřicet. V lednu 2020 byl k jejich dodávce učiněn důležitý technický krok: Výrobce vlaků Alstom podepsal smlouvu na dodávku trakčních baterií pro tyto vlaky s německým dodavatelem bateriových systémů Akasol.


Problém jménem hluk z dopravy a řešení jménem elektrický autobus 

7.2.2020 Zní to dramaticky, ale je to skutečnost: I nadměrný hluk přispívá k předčasným úmrtím. Není tudíž divu, že ve městech je hluk z dopravy ekologickým problémem číslo dva, hned za emisemi. Jeho řešením se vážně a systematicky zabývá také skupina Volvo se svojí dlouholetou historií výroby autobusů, která je dnes úspěšným dodavatelem elektrických bateriových a hybridních autobusů pro zdravý městský provoz.


Göteborg má další projekt „života po životě“ baterií z elektrobusů Volvo

20.12.2019 Trakční baterie v elektrických vozidlech, jak známo, postupně degradují – tedy snižuje se jejich využitelná kapacita. Pokud tato kapacita klesne na cca 70 – 80 % nebo méně, stává se jejich použití ve vozidle neekonomickým a hlavně nepraktickým. Mohou však stále dobře posloužit jako stacionární zásobníky energie, zejména v kombinaci s obnovitelnými zdroji pro vyrovnávání rozdílů ve výrobě a spotřebě. Průkopníkem tohoto využití je výrobce elektrobusů Volvo, o jehož projektu ve švédském Göteborgu se lze dočíst v naší brožuře Příběhy chytrých pomocníků. V prosinci 2019 byl v Göteborgu zahájen další podobný projekt a opět s účastí Volvo.


Naše tipy


















Copyright © 2012 – 2020 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services