Přečtěte si:  Brožura „Příběhy chytrých pomocníků“: Jak moderní technologie řešit městům nebo obcím jejich každodenní problémy




Pozvánky na akce


Stalo se











Vyhodnocení 20. výzvy IROP k nízkoemisním vozidlům: soumrak „feudálních“ investičních dotací?

9.2.2017 V prvním únorovém týdnu 2017 byl na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj zveřejněn dokument „Přehled stavu žádostí o podporu ve 20. výzvě IROP k 6. 2. 2017“. Obrazně řečeno, jde o listinu vítězů a poražených mezi žadateli o dotaci z tohoto dlouho a s nadějemi očekávaného dotačního titulu, jehož cílem je podpořit nákup nových trolejbusů, elektrobusů, autobusů na CNG a tramvají u projektů stojících mimo integrované územní investice (ITI) a integrované plány rozvoje území (IPRÚ). Jak je z výsledků patrno, bylo zde mnoho povolaných a méně vyvolených.

Přehled stavu žádostí o podporu ve 20. výzvě IROP k 6. 2. 2017 je ke stažení zde. 

Podáno tedy bylo celkem 37 žádostí, z nichž 35 vyhovělo podmínkám, avšak jen necelá polovina z nich – 13 žádostí – na dotaci skutečně dosáhla.

Všichni „vyvolení“ měli žádost hodnocenou na úrovni maximálních 90 bodů. Hodnocení 90 bodů ovšem získaly i další tři žádosti, na které se již nedostalo. Kritériem byl čas podání žádosti a šlo tu doslova o minuty. Nejhorší žádost, která vyhověla požadavkům, ale na dotaci již nedosáhla, měla 60 bodů – tedy na velmi příznivé úrovni dvou třetin maxima.

Při bezmála trojnásobném objemu požadovaných dotací oproti alokaci finančních prostředků na tuto výzvu uvedený výsledek příliš nepřekvapí, spíše nutí k zamyšlení.

K zamyšlení je například velký podíl autobusů na CNG mezi úspěšnými žádostmi o investiční dotaci.

Pohon na CNG (jehož ekologické vlastnosti co do emisí a hluku jsou srovnatelné s moderními diesely) už totiž vlastně jednou dotován je – prostřednictvím velmi nízké spotřební daně na palivu oproti naftě pro diesely. Zájem o tato vozidla kromě toho vede ke sbližování cen dieselových autobusů a autobusů na CNG: Podle konkrétních požadavků a konkrétní nabídky dodavatelského trhu se dnes rozdíl mezi cenou dieselového autobusu a autobusu na CNG pohybuje v rozmezí cca 10 – 20 %, zatímco například u lokálně bezemisních a nehlučných elektrobusů se jedná o násobky cen srovnatelných dieselů. Provozní náklady autobusů na CNG zároveň mohou být, díky zmíněné daňové politice státu, oproti dieselům o cca 10 % nižší (z toho náklady na palivo o cca 30 %). Za určitých podmínek si tedy autobusy na CNG mohou na vyšší cenu oproti dieselům vydělat úsporami provozních nákladů, a investiční dotaci by pak de facto nepotřebovaly. (Poznámka: Uvedené hodnoty se odvíjejí od autorových zkušeností z konkrétních řešených projektů. V jiných případech mohou být tyto proporce odlišné.)

Lze než spekulovat, nakolik zde byl podíl dotovaných autobusů na CNG ovlivněn metodickou chybou, kterou obsahuje elektronická cost-benefit analýza vestavěná do softwarového nástroje pro podávání žádostí o dotaci z IROP – konkrétně jde o neuvažování alternativních investic pro scénář „bez projektu“. Tato chyba může ve svém důsledku „papírově“ zhoršit komerční životaschopnost projektu, který by byl jinak samofinancovatelný z úspor provozních nákladů. Zároveň ale také může „papírově“ zhoršit celospolečenskou prospěšnost projektů, které jsou investičně náročné, a přitom společensky žádoucí. Mezi první patří například již zmíněné autobusy na CNG, mezi druhé například většina elektrických dopravních prostředků. Jak řečeno, na tomto místě lze pouze spekulovat – seriózní odpověď by dala detailní analýza problému, která značně přesahuje rámec redakčního komentáře.

Výsledky této výzvy ale především ukazují jednu zásadní věc:

Investiční dotace do nízkoemisních a bezemisních vozidel stále více připomínají společenskou hru, kde záleží nejen na konkrétních ekologických přínosech pro konkrétní obyvatele, ale také na pozici ostatních žadatelů, konkurujících si navzájem v souboji o velmi omezené dotační zdroje, a v neposlední řadě i na obyčejném štěstí. Dotační orgány pak více než koho jiného připomínají rozmarného feudála, který dá, pokud má, a nedá, pokud nemá, přičemž na jeho milosrdenství a dobrou náladu není nárok ani spolehnutí.

V mezinárodním měřítku lze zároveň sledovat významný trend: Evropa dotuje především vývojové a inovační projekty. Na investice bude prostředky stále více půjčovat, spíše než dávat – viz například současné aktivity Evropské investiční banky.

Chtě nechtě se této situaci a dalšímu vývoji budou muset i v české kotlině přizpůsobit dopravci, municipality a regionální orgány v roli zadavatelů veřejné dopravy.

Jak takovýto obchodní model bez investičních dotací bude vypadat? Dopravce nakoupí bezemisní vozidla jednoduše „za své“ – případně je pořídí na úvěr či leasing. Zadavatel veřejné dopravy mu bude jeho investici splácet v příslušně navýšených poplatcích za závazek veřejné služby. Vyšší kvalita služeb se také může v odůvodněných případech promítnout do nárůstu cenové úrovně jízdného, která ovšem má svůj tržní strop v konkurenci s individuální dopravou.

Je pak na municipalitách a na občanech, zda si chtějí připlatit za vyšší komfort v podobě ekologické dopravy, nebo zda chtějí prostředky vložit někam jinam. Municipality budou muset pochopitelně sáhnout hloub do svých veřejných kapes. Výsledný obchodní vztah však bude jasný, vyvážený a jistý – nezávislý na náhodě ani na rozmarech bruselského, či jiného, feudála. V neposlední řadě pak bude možné ekologickou dopravu rozvíjet i po dožití pořízených vozidel – na rozdíl od dotací se zde totiž vytvářejí rezervy na reprodukci formou odpisů.

Ostatně, ekologické přínosy nejsou jen neuchopitelná teorie. Promítnou se velmi konkrétně například do nárůstu tržních cen nemovitostí, které mají zlepšenou dopravní obsluhu nebo které se nacházejí v lokalitě zklidněné díky ekologické dopravě. Problém je v tom, že trh s realitami je natolik turbulentní, že lze vliv ekologické dopravy jen těžko oddělit od všech ostatních proměnlivých faktorů, které s cenami nemovitostí hýbou. Je tu přesto dost dobrý důvod, aby se o tento přínos vhodným způsobem podělili vlastníci nemovitostí a developeři se zadavateli veřejné dopravy, například formou daní z nemovitostí, případně jinak.

Na tuto situaci nyní reaguje bankovní sektor, který vytváří a nabízí vhodné nástroje pro financování v dopravě, včetně například financování elektrobusů (viz zpráva a prezentace z konference „Elektrické autobusy pro město V“). Jistěže nikdo nepodniká pro ztrátu, ani banka ne. Banka však umí s penězi efektivně hospodařit (je to její řemeslo) a kromě toho, jde opět o vyvážený vztah dodavatele a jeho zákazníka, nikoli rozmarného feudála a jeho poddaného.

Vše samozřejmě záleží na politickém konsensu a na porozumění souvislostem. Neexistuje kámen mudrců ani perpetuum mobile – nelze udělat z ničeho něco (i když to volební programy občas popírají). Nic zkrátka není zadarmo, ani ve veřejných službách ne. Pouze cena se zde neměří vždy jen hotovými penězi, ale také cenou příležitosti, tedy přínosem obětovaným ve prospěch získání něčeho jiného, resp. nepříjemností, kterou je člověk ochoten podstoupit výměnou za získání nějakého přínosu. Je pak otázka, nakolik si občané cení svého zdraví a klidu na spaní a co jsou ochotni za něj dát ve prospěch tiché a bezemisní veřejné dopravy.

To konečné rozhodnutí už je na nich – věřme nebo ne, i volič je dospělý člověk.

Jakub Slavík

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

O autorovi

Ing. Jakub Slavík, MBA (foto vpravo 
© CIRI) je manažerský konzultant specializovaný na strategické řízení veřejných služeb, ekonomiku dopravy a koncept smart city. Jeho firma zároveň provozuje informační portály www.proelektrotechniky.cz a www.smartcityvpraxi.cz, které se věnují moderním technologiím a praktické realizaci konceptu smart city.

Přečtěte si také:

Byli jsme přitom: ve Studiu ČT24 o automatických elektrických minibusech

30.1.2017 V pořadu České televize Studio ČT24 v neděli 29. 1. 2017 vystoupil jako host – odborník na elektromobilitu, provozovatel našich portálů Jakub Slavík. Tématem byly automatické elektrické minibusy bez řidiče, tedy autonomní vozidla a jejich využití, příležitosti i otevřené otázky.


Czechbus 2016 je za námi, ať žije Czechbus 2017 – samozřejmě elektricky

23.1.2017 „Samozřejmě že dědeček nemá kapesní hodinky poháněné elektřinou. Takový nesmysl si může vymyslit jen Saturnin.“ Tak zní jedna z vět z nesmrtelného Jirotkova románu. Něco podobného by se dalo donedávna tvrdit i o elektrických autobusech a s odstupem času by to bylo tvrzení stejně úsměvné. Parky městských autobusů ve světě se zkrátka postupně elektrifikují. Není náhodou, že ocenění „nejlepší městský autobus roku“ si na posledním mezinárodním veletrhu IAA Nutzfarzeuge v Hannoveru poprvé v historii odnesl elektrobus, konkrétně od polského výrobce Solaris. A elektrické autobusy se předvedly i na veletrhu Czechbus 2016 v listopadu loňského roku, jehož součástí byla již tradičně také konference „Elektrické autobusy pro město V“, pořádaná provozovateli našeho portálu. 


Ohlédnutí za rokem 2016: chytrá města, elektromobilita a průmyslová automatizace pro životní prostředí i ekonomiku

Milí čtenáři,

právě uplynulý rok 2016 byl pro všechny, kdo usilují o lepší životní prostředí na naší planetě, ve znamení praktického naplňování závěrů 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), jejímž výsledkem bylo přijetí mezinárodní smlouvy vytvářející rámec pro přechod na odolné a nízkouhlíkové společnosti a ekonomiky. Svou troškou do mlýna k tomu, odvažuji se tvrdit, přispěly i naše portály a naše konzultační a osvětová činnost. 


Novinky z technologií a finančních nástrojů pro elektrické autobusy: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město V“

28.11.2016 Dne 24. listopadu 2016 proběhl na holešovickém výstavišti jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2016 již pátý, tedy vlastně „půlkulatý“, běh konference „Elektrické autobusy pro město“, organizovaný firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Odborným garantem konference byl Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy. Konference, která se stala na veletrhu Czechbus již tradicí, se zúčastnilo na 150 zástupců dopravců, municipalit a krajů, průmyslu a dalších odborníků, kteří se zajímají o aktuality a vývojové trendy u elektrických autobusů a jejich financování. Účastníkům konference i čtenářům našeho portálu je určena tato souhrnná zpráva z uvedené akce. 


Čisté autobusy do chytrého města

20.9.2016 Časopis Technický týdeník uveřejnil ve svém letošním zářijovém čísle 16 článek Jakuba Slavíka, provozovatele našeho portálu, s názvem „Čisté autobusy do chytrého města“. Autor se zde souhrnně zamýšlí nad přednostmi a úskalími autobusů na CNG, trolejbusů, bateriových i palivočlánkových elektrobusů a diesel-hybridních autobusů z pohledu provozních vlastností i ekonomických a ekologických aspektů. Protože byl článek nepříliš šetrným způsobem redakčně upraven, zveřejňujeme zde pro naše čtenáře jeho plné znění včetně původního grafického doprovodu. 


Chytré technologie a chytrá města – revoluce nebo jen revoluční hesla?

12.8.2016 Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se dnes pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým obyvatelům měst? 


Rozhovor v MF Dnes s Jakubem Slavíkem

V chytrém městě projedete méně benzínu

18.4.2016 Pod názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city. V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se ve městě dobře žilo“. Lze říci, že toto je problematika smart city podaná v kostce. 


Reakce na článek „Trolejbusy v Mariánských Lázních zachráněny!“

25.3.2016 Článek „Trolejbusy v Mariánských Lázních zachráněny!“ na internetových stránkách časopisu Československý dopravák uvádí mé jméno v souvislosti se studií poradenské firmy CZECH Consult, týkající se prověření možností pro zachování a rozšíření elektrifikované městské dopravy v Mariánských Lázních. Obsah a vyznění studie jsou v článku bohužel podávány nepřesně. Rád bych proto věc uvedl na pravou míru. 


Smart city – inteligentní město, město budoucnosti

17.2.2015 Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku -nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny…


Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

27.1.2015 Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. 


Naše tipy















Copyright © 2012 – 2019 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services