Přečtěte si: Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city




Pozvánky na akce


Stalo se


 
 
         

Konference „Elektrické autobusy pre mesto“ na veletrhu BUS SHOW 2018 podpoří slovenská smart cities

Na úvod o smart city, o elektrických autobusech a o připravované konferenci

29.5.2017 Parky městských autobusů ve světě se postupně elektrifikují. Není náhodou, že ocenění „nejlepší městský autobus roku 2017“ si na posledním mezinárodním veletrhu IAA Nutzfarzeuge v Hannoveru poprvé v historii odnesl bateriový elektrobus. I na Slovensku se začínají uplatňovat elektrobusy – čtrnáct vozidel v barvách košického dopravního podniku je toho nejlepším důkazem. Elektrobusy jsou zároveň jednou z moderních technologií, které pomáhají vytvářet chytrá města – smart cities. Není proto divu, že se elektrobusům v kontextu chytrých měst bude věnovat také konference „Elektrické autobusy pre mesto“ jako doprovodný program připravovaného veletrhu BUS SHOW 2018 v Nitře.

Co je to smart city

Pojmem smart city rozumíme koncept strategického řízení města, resp. obce nebo regionu (pro jednoduchost hovořme dále pouze o „smart city“), při němž jsou využívány moderní technologie pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských cílů města. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd.

Smart city je tak možné vidět ve čtyřech úrovních:

•    organizace a plánování, pro něž moderní technologie umožňují získat a zpracovat potřebná data,

•    komunitní život, kdy vedení města průběžně komunikuje s občany a občanům naslouchá, a občan se tak cítí součástí jednoho společenství a ne pouhým kolečkem v odlidštěném soukolí,

•    infrastruktura smart city, tvořená třemi základními pilíři: inteligentní mobilita, inteligentní energetika a služby a informační a komunikační technologie,

•    výsledná kvalita života a atraktivita města, která je konečným cílem zavádění konceptu smart city.

Jak vidět, technologie, kterým jsme si zvykli říkat chytré, tvoří „šedou“ infrastrukturu chytrého města. Tyto technologie však nejsou cílem samy pro sebe, natožpak pouhými „velkými hračkami pro velké děti“, nýbrž prostředkem k tomu, aby se ve městě dobře žilo a podnikalo, a město tudíž hospodářsky vzkvétalo.

„Šedou“, tedy technologickou, infrastrukturu doplňuje ve smart city zelená infrastruktura – městská zeleň. Ta má významný vliv na život ve městě, ať už proto, že působí jako „přírodní klimatizace“, nebo proto, že je nezbytná pro zachování biologické rovnováhy.

Důležitou součástí infrastruktury smart city jsou právě elektrické autobusy jako ekologický druh hromadné dopravy. Podívejme se na ně trochu zblízka. Napřed si ale ukážeme, proč jsou elektrické pohony tak preferovány.

Ekologicky = elektricky, na Slovensku obzvlášť

„Každý elektromobil má svůj komín!“ Jak často lze podobné komentáře slyšet od zapřisáhlých odpůrců elektrické dopravy. Opravdu?

Slovensko je jednou z evropských (a světových) zemí s nejčistším elektroenergetickým mixem. Tepelné elektrárny se na výrobě slovenské elektřiny podílejí jen z cca třinácti procent. Více než polovinu výroby zajišťuje bezemisní jaderná energetika a o zbytek se dělí ostatní bezemisní a nízkoemisní zdroje, zejména vodní elektrárny.

Ne dosti na tom. Celkové ekologické přínosy elektrického pohonu jsou dány především jeho energetickou efektivností – elektrobus spotřebuje oproti dieselu jen cca dvě pětiny energie.

Ještě významnější jsou ekologické přínosy v místě provozu, kde elektrická doprava (na rozdíl od dieselů nebo CNG) nepůsobí žádné emise. Jde zejména o pevné částice a oxidy dusíku, které mohou za většinu souvisejících úmrtí a obzvláště škodí ve městech, kde se nesnadno rozptýlí.

Dalším významným místním efektem elektrifikace je odstranění hluku produkovaného motorem autobusu. Motor není jediným zdrojem hluku vozidla, významně se však projevuje právě při nízkých rychlostech a rozjíždění v městském provozu.

Bateriový elektrobus – ekologický a nezávislý

Nezávislým elektrickým autobusem je bateriový elektrobus, který nyní prodělává prudký rozvoj. V celé Evropě jich nyní jezdí asi tisíc, světovým leaderem je ovšem Čína se 170 tisíci.

Reálný dojezd elektrobusu je omezen kapacitou trakčních baterií. Tomu je nutno přizpůsobit i způsob provozování elektrobusů.

Při denním dojezdu nejvýše cca 160 – 180 km postačí tzv. „noční elektrobus“ – tedy elektrobus, který se přes noc nabije ze zásuvky (obvykle během několika hodin) a přes den slouží na lince.

Jakmile se požadovaný dojezd pohybuje nad touto hranicí, přijde ke slovu koncept průběžně dobíjeného elektrobusu. Kromě pomalého nočního nabíjení na plnou kapacitu se elektrobus během dne průběžně dobíjí na trase velkými výkony ze speciální nabíjecí stanice tak, aby jeho baterie vždy vystačily k dalšímu dobití i se všemi potřebnými rezervami.

Denní dojezd takového elektrobusu pak může být prakticky neomezený. Průběžné dobíjení ovšem předurčuje vedení jeho linek nebo oblast, v níž je provozován, a takovýto elektrobus již není zcela nezávislý.

Technologií pro průběžné nabíjení elektrobusů je více.

Předmětem celoevropské technické standardizace jsou dvě nabíjecí technologie: zásuvka CCS neboli Combo II, používaná i pro rychlé nabíjení elektromobilů, a uzemněné, plně automatické, tzv. čtyřpólové rychlé dobíjení s konzolí pantografového typu. Toto rychlé nabíjení se dá připojit k veřejné síti i k energetické infrastruktuře tramvají či trolejbusů.

V souladu se standardizačním procesem na úrovni CEN a CENELEC a souběžně s ním se dohodou hlavních průmyslových hráčů vyvinul standard průběžného dobíjení označovaný jako OppCharge, charakteristický pantografovou konzolí spouštěnou z pylonu do ližin na střeše vozidla. Vše nasvědčuje tomu, že tato technologie bude udávat hlavní směr v nabídce průběžného dobíjení elektrobusů. Kromě Evropy má ambice zaujmout toto místo i v USA a Kanadě.

Standardizace má za cíl sjednocení technických parametrů tak, aby bylo možno vzájemně kombinovat elektrobus a nabíjecí stanici od kteréhokoli výrobce, což stimuluje dodavatelský trh. Standardizace také podporuje sériovost, a tím efektivnost výroby. V obou případech je výsledkem tlak na snížení rozdílu cen elektrobusů oproti konvenčním autobusům, a tedy na jejich obchodní atraktivnost.

Existují i mnohé další systémy průběžného dobíjení elektrobusů. Nicméně zde platí totéž, co u proklínaných a přesto stále nakupovaných produktů firmy Microsoft: Jistě existují lepší řešení, ale toto je standard.

Parciální trolejbus – bezemisní výlet za troleje

Věčně zeleným praotcem elektrických autobusů je starý dobrý trolejbus s historií dlouhou více než století. Jeho Achillovou patou je závislost na trolejovém vedení, která činí provoz trolejbusu zranitelným a zároveň nákladným. Snaha učinit trolejbus alespoň částečně nezávislým a zároveň zachovat jeho ekologický provoz vede ke konceptu parciálního trolejbusu, tedy trolejbusu s bateriovým zásobníkem energie.

Nezávislý provoz trolejbusu na baterie je podstatně ekologičtější než využití přídavného dieselového agregátu s enormní spotřebou paliva (v přepočtu až dvojnásobek autobusu). Má však technická a ekonomická omezení. Když trolejbus jede a zároveň dobíjí baterie, odebírá přirozeně mnohem více energie, než když pouze jede. Při dobíjení ve stoje se pro změnu sběrače rychle zahřejí, protože je nechladí proud vzduchu. Obojí klade nároky na trolejovou infrastrukturu i na samotný sběrač. Trolejbus také nelze vyplnit bateriemi nadmíru – jsou tu přirozená omezení v prostoru a v celkové hmotnosti.

V současné době proto platí jako osvědčená praxe, že provoz trolejbusu s bateriemi je efektivní do poměru 2 : 1, tedy 2 kilometry pod trolejí na 1 kilometr mimo trolej, ačkoli technicky lze i více.

Na obzoru vodík

Samostatnou kapitolou jsou elektrické autobusy, využívající jako jeden ze zdrojů elektřiny vodíkové palivové články. Spojují v sobě bezemisní provoz a dojezd na jedno natankování srovnatelný se spalovacími motory.

Prozatím jsou tyto autobusy příliš drahé a chybí jim vodíková infrastruktura, ale to se může brzy změnit. Jen v Evropě je dnes zájem o cca 600 takovýchto vozidel a průmyslovým tahounem jsou bohaté plynárenské společnosti, které zde tuší budoucnost.

Elektrické autobusy jako projekt

Nejhloupější způsob, jak elektrifikovat městskou dopravu, lze shrnout do věty: „Pořiďme si elektrobus, ať jsme světoví.“

Daní za ekologické přínosy elektrických autobusů jsou výše zmíněná provozní omezení i vyšší pořizovací náklady, částečně kompenzované nižšími provozními náklady. Elektrobusy, stejně jako parciální trolejbusy, představují samostatný dopravní systém, který je třeba koncipovat tak, aby se co nejvíce využily jejich výhody a nevadily jejich nevýhody – tedy řešit jej jako projekt.

Nejprve je třeba definovat, jaké dopravní služby jsou třeba, pak prověřit, jaké nejvhodnější technologie pro ně aktuálně nabízí průmyslový trh.

Následně se propočítá finanční a sociálně ekonomická efektivnost takového řešení a najdou potřebné finanční zdroje. Ty mohou pocházet z veřejných rozpočtů nebo od soukromých institucí, jako úvěry, leasing či jiné formy „alternativních“ financí. Pak lze teprve přistoupit k pořízení potřebné techniky.

Pokud se jako alternativa zvolí zapojení do vývojového (či inovačního) projektu, hrazeného částečně průmyslem, ušetří se investiční náklady. Je však nutno počítat s tím, že se dopravce stane „živou laboratoří“ a nemá smysl očekávat vysokou disponibilitu vozidel a zařízení. Průmysl si zde nehraje na bohatého strýčka, nýbrž investuje do provozního ověřování nových technologií.

Tím celý projekt elektrifikace nekončí. Bez dalších opatření, například chytré řízení dopravy ve městě nebo rozmanité informační technologie pro zajištění spolehlivosti provozu, půjde vždy o polovičaté řešení, které elektrické dopravě v důsledku prokáže medvědí službu.

Úsilí věnované přípravě a realizaci takového projektu se nicméně bohatě vrátí v příjemné a účelné městské dopravě.

Konference „Elektrické autobusy pre mesto“

Elektrické autobusy tedy představují důležitou součást ekologické městské dopravy v chytrém městě. Aby vše fungovalo, jak má, je třeba skloubit provozní, technologické, organizační a finanční aspekty do jednoho účelného a hospodárného projektu.

K podpoře tohoto přístupu k rozvoji elektrických autobusů je tu konference „Elektrické autobusy pre mesto“ jako doprovodný program veletrhu BUS SHOW 2018. Na Slovensko se tak rozšíří úspěšná česká konference „Elektrické autobusy pro město“, která má za sebou již pět běhů a šestý, na veletrhu Czechbus 2017, je v přípravě. Konference dá účastníkům velmi praktické informace o novinkách v oblasti nejnovějších technologií, provozních zkušeností i organizace a financování elektrických autobusů.

Konferenci pořádá konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, zaměřená právě na projekty smart cities a elektrických autobusů. Její majitel a hlavní konzultant je zároveň autorem knihy Smart city v praxi – první české publikace k tématu chytrých měst.

V Praze se tato konference za léta vyvinula do tradiční akce s bezmála rodinnou atmosférou, kde se setkávají kolegové a přátelé v oboru, kteří si přišli vyměnit zkušenosti a získat nové poznatky. Zdá se, že je nejvyšší čas založit takovouto tradici také na Slovensku, které je co do ekologické dopravy a energetiky v mnohém napřed.

Těšíme se na Vás!

Jakub Slavík

Consulting Services

Foto © archiv redakce Smartcityvpraxi a Zdeněk Nesveda

 Přečtěte si také:

Projekt ELIPTIC: elektrobusy v Oberhausenu využívají tramvajovou infrastrukturu pro čtyřpólové průběžné dobíjení

23.5.2017 V rámci evropského projektu ELIPTIC jezdí od října 2015 v pravidelném provozu na linkách 962 a 966 dva průběžně dobíjené elektrobusy. Zvláštností systému jejich dobíjení je, že využívají trakční infrastrukturu pro tramvaje – ne však pro přímé nabíjení z troleje, jako například elektrické minibusy ve Vídni (viz naše studie „E-mobilita v MHD“), nýbrž pro uzemněné čtyřpólové nabíjení. První výsledky tohoto zkušebního provozu byly oznámeny odborné veřejnosti začátkem května 2017. 


Indukčně dobíjené elektrické midibusy v Milton Keynes: úspěšně od roku 2014

19.5.2017 V anglickém městě Milton Keynes bylo na linku MHD nasazeno během roku 2014 osm elektrických midibusů s průběžným indukčním dobíjením. Jak byla v květnu 2017 informována odborná veřejnost, park těchto elektrobusů od té doby spolehlivě slouží a týdně přepraví kolem 17 tisíc cestujících. Elektrobusy pro Milton Keynes vyrábí britský výrobce Wrightbus a jejich konstrukce je založena na standardním typu StreetLite, dodávaném v modelových variantách o délce 8,8–10,5 m.  


OppCharge: Volvo a Heliox rozvíjejí evropský standard průběžného dobíjení elektrobusů

24.4.2017 Systém standardizovaného průběžného dobíjení elektrobusů OppCharge, jehož evropskými průkopníky jsou především elektrotechnické skupiny ABB a Siemens, získává dalšího významného dodavatele. Ve švédském Göteborgu, kde jsou již instalovány nabíjecí stanice od společností Siemens a ABB, přibyla v dubnu 2017 další, tentokrát od nizozemského výrobce Heliox. Jeho partnerem v tomto projektu je výrobce autobusů Volvo.


Seminář Čistá mobilita v chytrém městě: česká města mají zájem o nová řešení

4.4.2017 V poslední březnový den 2017 se v Praze konal první ze série seminářů MMR ČR pro rok 2017 k problematice konceptu smart city a jeho implementace, tentokrát věnovaný městské mobilitě. Pod názvem „Čistá mobilita v chytrém městě“ jej jako vzdělávací projekt realizovala konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Mezi cca 30 registrovanými účastníky převažovali zástupci municipalit a městských služeb včetně dopravních podniků, nechyběl však ani představitel Úřadu vlády ČR nebo zástupci průmyslu. Podívejme se na některé zajímavé poznatky z této akce. 


Smart city v praxi: vychází první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

7.3.2017 Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. 


Indukční dobíjení elektrobusů Bombardier PRIMOVE: 500 tisíc km, 98% disponibilita infrastruktury

28.2.2017 Indukční nabíjení u průběžně dobíjených elektrobusů má mnohá úskalí a jednu nespornou výhodu: je takřka neviditelné. Proto je o něj stále zájem mezi evropskými městy, která chtějí provozovat elektrobusy bez estetického dopadu pylonů kontaktního průběžného nabíjení. Jednou z hlavních technologií, které se rozvíjejí na evropském trhu, je nabíjení typu Bombardier PRIMOVE, provozované nyní na elektrobusových linkách v šesti evropských městech. V únoru 2017 zaznamenala tato technologie důležitý milník: Park elektrobusů s tímto způsobem průběžného nabíjení najel v součtu půl miliónu kilometrů. 


Projekt ZeEUS ve Stockholmu: elektrické hybridy Volvo přešly z demonstračního projektu do rutinního provozu

24.2.2017 Evropský demonstrační projekt elektrických autobusů ZeEUS, do něhož je zapojena i Plzeň, má oficiálně skončit v dubnu 2017. Jako první ze zúčastněných měst ukončil tuto demonstrační fázi Stockholm. 8 elektrických hybridních (či plug-in hybridních) autobusů Volvo převzal od ledna 2017 do rutinního provozu plně ve své režii dopravce Keolis. 


Nova Bus a ABB: evropský standard průběžně dobíjených elektrobusů OppCharge dobývá americký kontinent

21.2.2017 Průběžně dobíjené elektrobusy pomocí svrchní výklopné konzole nejsou na americkém kontinentě ojedinělým zjevem – důkazem jsou například elektrobusy amerického výrobce Proterra. Na rozdíl od evropského trendu k univerzální standardizaci průběžného dobíjení se však jedná o uzavřený systém vozidlo-infrastruktura dodávaný na klíč. To se může brzy změnit. Na americký kontinent začíná pronikat systém průběžného dobíjení OppCharge, který je předmětem probíhající evropské standardizace 


Elektrické hybridy Volvo v Belgii: letos v provozu 101 vozidel a 15 nabíjecích stanic

15.2.2017 Plug-in hybridní (či elektrické hybridní) autobusy získávají stále více oblibu mezi dopravci v západoevropských městech. 11 elektrických hybridů Volvo spolu s třemi nabíjecími stanicemi pro průběžné dobíjení od ABB slouží od ledna 2017 v Namuru, více než stotisícovém hlavním městě belgického Valonska. Na základě nové objednávky od obou těchto dodavatelů pro belgického dopravce TEC Group k nim přibude dalších 35 elektrických hybridů a 8 nabíjecích stanic. Součástí objednávky je dalších 55 těchto autobusů a 4 nabíjecí stanice pro dvousettisícové Charleroi 


Elektrobusy SOR na linkách BB v Praze: více než 40 tisíc km za rok, spokojení cestující i dopravce

10.2.2017 Od února 2016 jsou v provozu na linkách BB1 a BB2 v Praze 4 dva elektrobusy SOR EBN 9,5. Tyto linky spojují multifunkční areál BB Centrum se stanicí metra Budějovická a přepravují cestující zdarma. Za rok svého provozu najezdily elektrobusy dohromady více než 40 tisíc km k plné spokojenosti cestujících i provozovatele, společnosti Arriva, a přepravily více než 600 tisíc cestujících. Podívejme se zde blíže, jak vypadá technologie a obchodní model tohoto zajímavého projektu developerské a investiční společnosti PASSERINVEST GROUP, Skupiny ČEZ a dopravce Arriva. 


Smart city: příklady projektů a užitečných technologií

Koncept inteligentního města – smart city – se snaží maximálně využít moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. Ačkoliv existují rozmanité oficiální metodiky a doporučení pro vytváření smart city na úrovni EU a (nyní v přípravě) i ČR, „smart city“ není ničí ochranná známka ani normativně vymezený pojem. V praxi proto existují po celém světě rozmanité způsoby a konkrétní projekty, jakými je tento koncept realizován v praxi. Tuto rozmanitost ukazují i články v naší rubrice „Projekty smart city“, které mohou sloužit pro informaci i pro inspiraci všem, kdo se na konceptu inteligentních měst v ČR podílejí nebo hodlají podílet.


Naše tipy















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services