Přečtěte si: Pozvánka na odbornou konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích II




Pozvánky na akce


Stalo se










Elektrobusy u King County Metro: levná údržba, problematické srovnání spotřeby

27.7.2017 Americká agentura National Renewable Energy Laboratory (NREL) zveřejnila v květnu 2017 předběžnou zprávu o výsledcích provozu průběžně dobíjených elektrobusů u dopravce King County Metro a jejich porovnání s „tradičními“ pohony. V tomto článku uvádíme některé zajímavé poznatky z této zprávy.

Dopravce King County Metro zajišťuje veřejnou dopravu v regionu King County v americkém státě Washington, včetně jeho metropole Seattle, kde žije kolem dvou miliónů obyvatel. Jeho 215 linek přepraví o pracovních dnech cca 395 tisíc cestujících. Jako dopravní prostředky zde slouží autobusy s nejrůznějšími pohony a rovněž trolejbusy – dohromady více než 1500 vozidel.

Jako testovací vozidlo sloužily tři 12m elektrobusy Proterra Catalyst z roku 2015 s průběžným dobíjením (viz foto). K jejich pohonu slouží 220kW trakční elektromotor s permanentními magnety. Lithium-titanátové trakční baterie mají celkovou kapacitu 105 kWh.

V tomto článku se zaměříme na srovnání s 12m dieselovými autobusy Gillig, poháněnými 205kW motorem Cummins, jichž se zpráva týká především. Zpráva v některých aspektech porovnává elektrobusy i s dalšími pohony používanými u dopravce – diesel hybridními autobusy a trolejbusy.

Elektrobusy byly provozovány na 30km okružní lince s jedním místem průběžného nabíjení. Během sledovaného zkušebního provozu od dubna do listopadu 2016 najezdily tyto tři elektrobusy dohromady přes 113 tis. km.

Během svého provozu dosahovaly elektrobusy průměrné spotřeby energie 1,4 kWh/km. Tato průměrná spotřeba byla v jednotlivých měsících ovlivněna netrakční spotřebou (zejména topení v zimních měsících).

Průměrná disponibilita elektrobusů činila 84,3 %. Dalších 13,4 % připadlo na údržbu a 2,3 % na opravy spojené s elektrickým pohonem. Srovnávací dieselové autobusy měly disponibilitu 87,7 % a 11,9 % připadlo na údržbu.

Problémem srovnávaných elektrobusů zůstává stále relativně vysoký počet nahodilých poruch během provozu, byť drobných. Zatímco elektrobus ujel v průměru mezi dvěma poruchami 3,9 tis. km, diesel ujel 23,5 km, tedy šestkrát více. Za třetinou poruch u elektrobusů byly problémy s pohonem, srovnávané dieselové autobusy ve sledovaném období takovéto poruchy nezaznamenaly.

Celková energetická efektivnost elektrobusu byla oproti dieselu více než trojnásobná.  Vzhledem k tamním poměrům mezi cenou nafty a cenou trakční energie však byly náklady na palivo či energii elektrobusu v přepočtu na km stále téměř o tři čtvrtiny vyšší. V těchto podmínkách pak relativně nejlevnější byl provoz diesel-hybridního autobusu – v přepočtu 83 % dieselového autobusu a 48 % elektrobusu. Vše je jasnější, uvážíme-li, že tamní cena nafty činila v přepočtu cca 9 Kč/litr (tedy oproti českým poměrům méně než třetinová) a cena trakční energie 4,5 Kč/kWh (tedy oproti českým poměrům o cca polovinu vyšší).

Zajímavé je porovnání průměrných nákladů na údržbu – jak plánovanou, tak neplánovanou. Zatímco u elektrobusu činily v přepočtu 2,53 Kč/km, u dieselových autobusů to bylo v přepočtu 6,18 Kč/km, tedy téměř dvou a půl násobek. V obou případech byly největší položkou, odpovědnou za téměř polovinu všech nákladů na údržbu, práce spojené s karoserií a příslušenstvím vozidla, nesouvisející nijak s jeho pohonem. Jednotkové náklady na údržbu pohonu byly u dieselu oproti elektrobusu více než 4,5násobné.

Pro úplnost, jednotkové náklady na údržbu diesel-hybridních autobusů se zde pohybovaly mezi diesely a elektrobusy, zatímco náklady na údržbu trolejbusů byly o 20 % vyšší než u dieselů.

Co z toho plyne pro české čtenáře? I tyto výsledky potvrzují velmi příznivou ekonomii elektrobusů co do spotřeby energie a nákladů na údržbu. Příznivá spotřeba energie se však nemusí odrazit v nižších nákladech na trakční elektřinu či naftu, pokud jsou jejich jednotkové ceny nastaveny navzájem velmi nepříznivě, tak jako v tomto případě. S tím je třeba přistupovat i k případnému přebírání a interpretaci zkušeností z USA. A konečně, je třeba si uvědomit, že jsou zde srovnávány osvědčené dieselové autobusy z velkosériové výroby s inovativními, malosériově vyráběnými elektrobusy, se všemi důsledky z toho plynoucími.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © NREL

Zpráva v plném znění je volně k dispozici zde

 Přečtěte si také:

Zahájena Evropská iniciativa o nasazení čistých autobusů

21.7.2017 V polovině července 2017 byla slavnostně zahájena Evropská iniciativa o nasazení čistých autobusů „European Clean Bus Deployment Initiative“, založená na tzv. pařížské dohodě. Tato iniciativa sdružuje na čtyřicet evropských měst, před deset výrobců a dalších téměř deset jiných zainteresovaných organizací. 


Elektrobusy na linkách BB v Praze: úspěšných 60 000 km v alternativním obchodním modelu

18.7.2017 Od února 2016 jsou v provozu na linkách BB1 a BB2 v Praze 4 dva elektrobusy SOR EBN 9,5. Tyto linky spojují multifunkční areál BB Centrum se stanicí metra Budějovická a přepravují cestující zdarma. V červenci 2017 zaznamenal jejich provoz důležitý milník: úspěšně najely dohromady 60 000 km k plné spokojenosti cestujících i dopravce. 


Letištní autobusy: příležitost pro elektrický pohon

8.6.2017 Přeprava cestujících na letištních plochách je specifickým segmentem přepravního trhu, kde se mohou naplno uplatnit přednosti elektricky poháněných autobusů. Autobusy se zde pohybují po krátkých trasách s častými rozjezdy a zastaveními, a tedy s velmi malou spotřebou energie v důsledku rekuperace. Takto se elektrifikují parky autobusů na velkých letištích. V Evropě je to například Amsterodamský Schipol. Letištní elektrobusy jsou ale úspěšné i na opačné straně zeměkoule, jak ukazuje nový projekt elektrobusů v australském Brisbane z počátku června 2017.


VDL a Heliox: nejrozsáhlejší evropský park průběžně dobíjených elektrobusů bude mít Amsterodam

2.6.2017 Nejrozsáhlejší park elektrobusů v Evropě se chystá zprovoznit v roce 2018 Amsterodam.  Půjde o celkem 100 kloubových elektrobusů VDL Citea SLFA-180 Electric provozovaných jako dopravní systém v kombinaci se zásuvkovým nabíjením CCS a rychlonabíjením od firmy Heliox. Provozovatelem bude dopravce Connexxion, dceřiná firma společnosti Transdev. 


Projekt ELIPTIC: elektrobusy v Oberhausenu využívají tramvajovou infrastrukturu pro čtyřpólové průběžné dobíjení

23.5.2017 V rámci evropského projektu ELIPTIC jezdí od října 2015 v pravidelném provozu na linkách 962 a 966 dva průběžně dobíjené elektrobusy. Zvláštností systému jejich dobíjení je, že využívají trakční infrastrukturu pro tramvaje – ne však pro přímé nabíjení z troleje, jako například elektrické minibusy ve Vídni (viz naše studie „E-mobilita v MHD“), nýbrž pro uzemněné čtyřpólové nabíjení. První výsledky tohoto zkušebního provozu byly oznámeny odborné veřejnosti začátkem května 2017. 


Indukčně dobíjené elektrické midibusy v Milton Keynes: úspěšně od roku 2014

19.5.2017 V anglickém městě Milton Keynes bylo na linku MHD nasazeno během roku 2014 osm elektrických midibusů s průběžným indukčním dobíjením. Jak byla v květnu 2017 informována odborná veřejnost, park těchto elektrobusů od té doby spolehlivě slouží a týdně přepraví kolem 17 tisíc cestujících. Elektrobusy pro Milton Keynes vyrábí britský výrobce Wrightbus a jejich konstrukce je založena na standardním typu StreetLite, dodávaném v modelových variantách o délce 8,8–10,5 m.  


OppCharge: Volvo a Heliox rozvíjejí evropský standard průběžného dobíjení elektrobusů

24.4.2017 Systém standardizovaného průběžného dobíjení elektrobusů OppCharge, jehož evropskými průkopníky jsou především elektrotechnické skupiny ABB a Siemens, získává dalšího významného dodavatele. Ve švédském Göteborgu, kde jsou již instalovány nabíjecí stanice od společností Siemens a ABB, přibyla v dubnu 2017 další, tentokrát od nizozemského výrobce Heliox. Jeho partnerem v tomto projektu je výrobce autobusů Volvo.


Seminář Čistá mobilita v chytrém městě: česká města mají zájem o nová řešení

4.4.2017 V poslední březnový den 2017 se v Praze konal první ze série seminářů MMR ČR pro rok 2017 k problematice konceptu smart city a jeho implementace, tentokrát věnovaný městské mobilitě. Pod názvem „Čistá mobilita v chytrém městě“ jej jako vzdělávací projekt realizovala konzultační firma Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Mezi cca 30 registrovanými účastníky převažovali zástupci municipalit a městských služeb včetně dopravních podniků, nechyběl však ani představitel Úřadu vlády ČR nebo zástupci průmyslu. Podívejme se na některé zajímavé poznatky z této akce. 


Smart city v praxi: vychází první kniha českého autora o konceptu smart city a jeho zavádění v každodenním životě

7.3.2017 Chytrým městem, obcí, či regionem, označovaným souhrnně pojmem „smart city“, rozumíme koncept strategického řízení, při němž jsou využívány moderní technologie z oblasti energetiky a služeb, mobility a informatiky pro ovlivňování kvality života ve městě, a následně k dosahování hospodářských a sociálních cílů. Nejde tedy o pouhé „digitální město“ nebo o nepromyšlené pořizování nákladných moderních technologií pro potřebu měst a regionů, jak je tento pojem někdy mylně interpretován. 


Smart city: příklady projektů a užitečných technologií

Koncept inteligentního města – smart city – se snaží maximálně využít moderních technologií, především informačních, pro ovlivňování kvality života ve městě. Přitom dochází k synergiím mezi různými aktivitami a veřejnými službami, díky nimž město funguje – především doprava, logistika, bezpečnost, energetika, správa budov, atd. Ačkoliv existují rozmanité oficiální metodiky a doporučení pro vytváření smart city na úrovni EU a (nyní v přípravě) i ČR, „smart city“ není ničí ochranná známka ani normativně vymezený pojem. V praxi proto existují po celém světě rozmanité způsoby a konkrétní projekty, jakými je tento koncept realizován v praxi. Tuto rozmanitost ukazují i články v naší rubrice „Projekty smart city“, které mohou sloužit pro informaci i pro inspiraci všem, kdo se na konceptu inteligentních měst v ČR podílejí nebo hodlají podílet.


Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services