Přečtěte si: Další přírůstek v naší Edici smart city: Šumperk – moderní město pod horami
|
|
|
Přečtěte si: Další přírůstek v naší Edici smart city: Šumperk – moderní město pod horami |
Prodloužení životnosti jaderných elektráren v ČR na 80 let pomáhá AI, digitalizace a moderní technologie26.8.2026 Útlum výroby elektřiny v uhelných elektrárnách, rozvoj datových center a umělé inteligence, elektrifikace dopravy nebo modernizace průmyslu. I kvůli tomuto výhledu roste význam stabilních bezemisních zdrojů. K těm patří jak připravované nové jaderné zdroje, tak stávající jaderné elektrárny Dukovany a Temelín, jejichž provoz se má prodloužit až k hranici 80 let.
3D tisk se uplatňuje také v prostředí jaderných elektrárenJaderné elektrárny v ČR a jejich životnostJednotlivé bloky Jaderné elektrárny Dukovany byly spuštěny mezi lety 1985 a 1987. Jejich výkon díky rozsáhlým modernizacím vzrostl postupně z původních 440 MW na 512 MW. V Temelíně, spuštěném v letech 2000–2003, vzrostl z původních 1000 MW na jeden blok na 1 086 MW. První jmenovaná elektrárna má dnes tudíž za sebou cca 40 let provozu, druhá cca 25 let provozu. Původně plánovaná životnost jaderné elektrárny Dukovany přitom byla 30 let, u jaderné elektrárny Temelín to bylo 40 let. Hovoří-li se nicméně o živostnosti jaderných elektráren a o jejím prodlužování, je třeba tomu správně rozumět: Životnost jaderných elektráren není v ČR striktně limitována konkrétním počtem let. Zjednodušeně řečeno, řídí se stavem bezpečnostně významných komponent. Prodloužení provozu je možné právě tehdy, pokud provozovatel prokáže, že zařízení splňuje všechny bezpečnostní požadavky, má zvládnuté řízení stárnutí zařízení a technický stav odpovídá současným standardům, a současně má potřebné personální zdroje na zajištění dalšího provozu. Digitalizace a AI jako důležitý nástroj prodloužení životnostiJedním z nejviditelnějších trendů posledních let v českých jaderných elektrárnách, který přispívá k prodloužení jejich provozní životnosti, je rozsáhlá digitalizace provozu. ČEZ má k dispozici detailní digitální modely klíčových technologických systémů i stavebních objektů. Díky tomu je možné přesně plánovat údržbu, modernizace, nebo sledovat stav zařízení v reálném čase. Významným nástrojem je i umělá inteligence (AI). Pomáhá operátorům například optimalizovat nastavení pomocných systémů nebo vyhodnocovat provozní data a výsledky kontrol. Důležitou roli při zajištění bezpečného provozu hrají také pokročilé metody diagnostiky a kontroly zařízení. České jaderné elektrárny využívají digitální rentgeny, špičkové ultrazvukové metody, automatizované vyhodnocování dat nebo specializované robotické systémy. Nijak se přitom nemění princip, že konečné rozhodnutí a odpovědnost vždy nese kvalifikovaný odborník. Nové technologie jsou nástrojem podpory lidí, nikoli jejich náhrada. 3D tisk, Cold Spray a další moderní technologieStále větší význam získává také moderní 3D tisk náhradních dílů a komponent. České jaderné elektrárny dnes využívají 3D tisk nejen pro výrobu pomocných přípravků, ale i náhradních dílů včetně kovových součástí. Díky tomu lze pružně reagovat na potřeby provozu a zajistit položky, které již např. nejsou běžně dostupné na trhu. Velkým posunem prochází rovněž oblast svařování. Moderní automatizované systémy dokážou pracovat nepřetržitě po mnoho hodin a zajišťují vysokou kvalitu i opakovatelnost výsledků. Současně se do praxe zavádějí nové metody a materiály povrchových úprav a oprav materiálů, například metoda Cold Spray nebo moderní laserové svařování a čištění zařízení. Cold Spray je inovativní aditivní technologie, která umožňuje nanášení kovových prášků na povrch materiálů pomocí mimořádně veliké kinetické energie a nadzvukové rychlosti, aniž by docházelo k tavení materiálu. Při dopadu na podklad se nanášené částice díky své kinetické energii mechanicky ukotví a vytvoří pevnou vrstvu. Kov se tak na rozdíl od klasického svařování netaví, což zabraňuje tepelnému namáhání, oxidaci a vzniku tepelně ovlivněného pásma kolem svaru. Prodloužené palivové kampaněBloky obou jaderných elektráren původně pracovaly v ročním cyklu (10–11 měsíců provozu a 1–2 měsíce odstávky na výměnu paliva a údržbu). V uplynulých letech postupně přešly na prodloužené palivové kampaně s více čerstvými palivovými soubory a tomu odpovídajícími technologiemi. V Dukovanech je od roku 2024 standardem 16měsíční palivová kampaň, kdy provoz bloků mezi odstávkami trvá 14 měsíců a následuje více než měsíční odstávka. Přechod na delší, konkrétně 18měsíční palivovou kampaň, dokončí v roce 2026 také Temelín. V jeho případě to znamená 16 měsíců provozu a přibližně 2 měsíce odstávky. Druhý blok temelínské elektrárny v tomto režimu už pracuje, první blok do konečné fáze delší palivové kampaně přejde během podzimu 2026. Cílem těchto změn je zvýšení celkové výroby elektřiny, efektivnější využití jaderného paliva a nižší zatížení technologie díky stabilitě provozních parametrů. Podmínkou jsou investiceV průměru počítá společnost ČEZ s každoroční investicí do jaderných elektráren ve výši 10–12 mld. Kč. Ty jsou zaměřeny například na obnovu technologických celků, modernizaci řídicích systémů, diagnostiky nebo posilování bezpečnostních prvků, včetně nákladů na vývoj a pořízení jaderného paliva. redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEZ Foto: ČEZ
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2026 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
Přečtěte si také:
