Přečtěte si: Pozvánka na odbornou konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích II




Pozvánky na akce


Stalo se










Ad Candela 2013: Příležitosti a rizika veřejného osvětlení

29.3.2013 V Praze proběhla 28. března 2013 odborná konference Candela 2013. Konference byla zaměřena především na problematiku veřejného osvětlení. Důležitou součástí publika proto byli představitelé obcí, kteří si sem přišli pro aktuální informace, zkušenosti a odborné názory. Závěry z konference lze stručně shrnout do následujících oblastí:

Z právního pohledu obec nemá povinnost postupovat při provozování veřejného osvětlení podle platných technických norem kromě případů, kdy
•    veřejné osvětlení slouží pro ochranu bezpečnosti zaměstnanců obce na pozemních komunikacích,
•    obec vlastní veřejné osvětlení umístěné na dálnicích a silnicích v zastavěné části obce (s výjimkou místních komunikací).
Dodržování technických norem obecně není povinné ze zákona, ledaže by se na ně konkrétní právní norma přímo odkazovala. Pro případ řešení případných soudních sporů o náhradu škody je to však žádoucí. Obec jako kterýkoliv občan či organizace má kromě toho povinnost předcházet škodám, čili svým osvětlením nesmí ohrožovat ostatní (například oslňovat řidiče).

Z technického a finančního pohledu byli účastníci seznámeni s aktuálním vývojem svítidel pro veřejné osvětlení. Zároveň byli varováni před snahou nepoctivých dodavatelů nabízet nerealistické úspory provozních nákladů, například přeceňováním vhodnosti LED svítidel pro veřejné osvětlení a nabízením nekvalitních produktů. Do úvah o energetické účinnosti a životnosti je totiž třeba zahrnout nejen vlastní LED světelný zdroj, ale i související optiku a napájecí zařízení. V této souvislosti bylo mimo jiné konstatováno, že LED jsou konkurenceschopné z hlediska nákladů na jeden světelný bod při příkonu do 70 W, výjimečně až 100 W, s časovým řízením osvětlení do 150 W. Při vyšších příkonech může být použití sodíkových výbojek levnější.

Jak také zaznělo, významným problémem je současný zákon o veřejných zakázkách, který je zaměřený na preferenci nízkých pořizovacích cen bez ohledu na kvalitu dodávaného zboží či služeb. Ta se přitom bezprostředně promítá do jejich celoživotních nákladů.

Ukazuje se, že i při relativně nízkém podílu veřejného osvětlení na veškeré spotřebě elektřiny v zemi existuje i v této oblasti významný potenciál finančních a ekologických úspor. O tom svědčí i první realizace rekonstrukce veřejného osvětlení metodou EPC (Energy Performance Contracting – financování investice z úspor garantovaných dodavatelem) i připravovaná podpora rekonstrukcí veřejného osvětlení z veřejných zdrojů spravovaných Ministerstvem životního prostředí pro plánovací období 2014 – 2020.

Otevřená zůstala otázka, kdo má vlastně ze zákona povinnost na dálnicích a silnicích v zastavěné části obce veřejné osvětlení zřídit a provozovat, jestliže tyto pozemní komunikace nepatří obci. Tato otázka, která byla několikrát vyřčena, má nicméně jiný důležitý aspekt, který na letošní konferenci Candela přímo nezazněl:

Veřejné osvětlení je veřejnou službou, která je občanům poskytována „zdarma“ (tedy není placena přímo uživateli, nýbrž z centralizovaných zdrojů od daňových poplatníků). Tato veřejná služba má kromě investičních a provozních výdajů i příjmovou stránku, a tou jsou sociálně ekonomické přínosy. Takovéto přínosy lze více či méně spolehlivě vyčíslit v peněžních jednotkách.

Jak upozornila úvodní přednáška, má veřejné osvětlení významný vliv na bezpečnost dopravy. Omezení veřejného osvětlení v Praze v roce 1981 kvůli energetické krizi mělo za následek mj. významný nárůst dopravní nehodovosti. Při orientačním porovnání s využitím studie Centra dopravního výzkumu Brno a statistických údajů lze v této souvislosti konstatovat, že například sociálně ekonomické výdaje související s dopravními nehodami v Praze kolem roku 2005 byly srovnatelné s provozními výdaji veřejného osvětlení, možná i vyšší. Je tedy zřejmé, že výdaje na provoz veřejného osvětlení jsou v celospolečenském měřítku do značné míry kompenzovány úsporami socioekonomických výdajů dopravní nehodovosti. Problém je, že zatímco výdaje na veřejné osvětlení představují jasně definované peněžní toky konkrétní obce, související úspory socioekonomických výdajů se vracejí nepřímo, skrze úspory výdajů občanů, zdravotních a komerčních pojišťoven nebo jiných institucí.

Veřejné osvětlení jakožto veřejná služba vytváří i další socioekonomické přínosy.

Jestliže před sto nebo sto padesáti lety bylo veřejné osvětlení novinkou, nyní je standardem. Obec, která je má nedostatečné nebo je nemá vůbec, je jednoduše považována za zaostalou. Veřejné osvětlení, podobně jako například obsluha veřejnou dopravou, tak přispívá k atraktivitě obce pro obyvatele a jejich ekonomickou činnost. Ta se bezprostředně promítá do příjmů obce skrze daňovou soustavu, případně skrze ceny prodávaných pozemků. Problém je v tom, že vlivy působící na atraktivnost dané lokality (a s ní související mj. ceny nemovitostí) jsou natolik různorodé, že je těžké, ne-li nemožné, z nich exaktním způsobem vydělit právě vliv veřejného osvětlení. Podobně je tomu i u zmíněné dopravní obsluhy.

Existují i jiné socioekonomické přínosy veřejného osvětlení, například v souvislosti s nižší kriminalitou v osvětlených lokalitách, které mají podobné vlastnosti: Je zřejmé, že tyto přínosy existují, ale je velmi obtížné je finančně vyčíslit.

Lze tedy shrnout, že bez ohledu na právně vymahatelné povinnosti je provozování veřejného osvětlení při dnešním životním standardu obyvatel jednoznačně žádoucí a přínosné z pohledu marketingu obce jakožto veřejné organizace dodávající služby svým občanům. Pro stanovení socioekonomických vlivů lze v případě potřeby zadat studie odborně erudovaným institucím. V praxi však často nezbývá, než naslouchat občanům, průběžně sledovat vývoj technologií a spoléhat se na vlastní zdravý úsudek. Tento apel ostatně mnohokrát zazněl v nejrůznějších souvislostech během celé konference Candela 2013.

Ing. Jakub Slavík, MBA, konzultant (viz Náš tým)

 Přečtěte si také:

Co to je a jak funguje inteligentní město – smart city

27.1.2015 Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě, například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou Jokohamou i „chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi rozmanitě. 


Projekt Yokohama Smart City zkoumá optimální řízení poptávky po elektřině

15.7.2014 V období od července do září 2014 probíhá v rámci projektu Yokohama Smart City v japonské metropoli Jokohamě s 3,7 mil. obyvatel důležitý experiment, zaměřený na testování možného snižování poptávky po elektrické energii v letním období. Projekt Yokohama Smart City zahrnuje několik dílčích subsystémů 


Lyon Confluence Smart Community: francouzský demonstrační projekt inteligentního bydlení

25.6.2014 Lyon Confluence je obytná čtvrť ve francouzském Lyonu, vzniklá rekultivací bývalé průmyslové a dopravní zóny v centrální části města na soutoku Rhóny a Saony. V této čtvrti probíhá od konce roku 2011 Demonstrační projekt inteligentní obce Lyon Confluence, realizovaný japonskou Organizací pro rozvoj nových energetických a průmyslových technologií (NEDO) s podporou Ministerstva hospodářství, obchodu a průmyslu. V červnu 2014 zaznamenal tento projekt důležitý milník: 


Project iCity: smart city Barcelona dostane LED veřejné osvětlení

10.6.2014 V květnu 2014 byl učiněn další krok v realizaci evropského projektu iCity, zaměřeného na praktické uplatnění konceptu „smart city“. Ve spolupráci mezi společností Philips a městem Barcelona dojde k náhradě klasického osvětlení LED svítidly u 300 světelných míst. Veřejné osvětlení kromě toho dostane nové řídicí technologie, vycházející z osvědčených produktů Philips LumiMotion a Philips CityTouch. Předpokládaným výsledkem této kombinace LED svítidel a inteligentního řízení by měla být 60% úspora elektrické energie spotřebované na veřejné osvětlení. 


Synios E4014: nová LED zatraktivňuje design a podporuje bezpečnost

30.5.2014 Pod značkou Synios E4014 uvedla v květnu 2014 společnost Osram Opto Semiconductors na trh novou LED diodu s mimořádně malou tloušťkou 0,57 mm a výkonem 0,5 W. Spolu s robustním plastovým zapouzdřením bez použití návazné optiky a s rozměry 4,0 × 1,4 mm je předurčena především pro zvýšení atraktivity „bílého zboží“


LED technologie pomáhají rostlinné výrobě

27.5.2014 Společnost Royal Philips a americká komerční pěstitelská firma Green Sense Farms (GSF), sídlící v oblasti Chicaga, zahájily v květnu 2014 společný vývojový projekt, směřující k optimálnímu využití LED technologií pro rostlinnou výrobu uvnitř budov. Cílem projektu je vyvinout programy LED osvětlení „na míru“ každé z pěstovaných rostlin, tak aby se co nejvíce zvýšil pěstitelský výnos. 


LED reflektorová svítidla McLED

21.5.2014 Společnost Schmachtl CZ, výhradní zástupce světových výrobců v oblasti elektrotechniky, elektroniky a strojírenství, představila na letošním veletrhu AMPER profesionální reflektorová LED svítidla McLED. Tato svítidla řady LEDpot, LEDstream, LEDcannon a LEDheaven jsou vybavena chipy a drivery předních světových výrobců a patentovaným systémem chlazení, který dovoluje dosahovat velkých výkonů – až 1000 W.  


LED osvětlení v pařížském chrámu Notre Dame

14.3.2014 Po ukázce využití LED svítidel pro osvětlení vatikánské Sixtinské kaple se přednosti této světelné techniky předvedly v březnu 2014 v další světové památce, pařížském chrámu Notre Dame. 400 LED svítidel od výrobce Royal Philips zde umělecky zvýrazňuje neopakovatelné rysy gotické architektury a zároveň snížilo elektrický výkon osvětlení z původních 140 kW na pouhých 30 kW – tedy spotřeba elektrické energie na osvětlení chrámu klesla o téměř 80 %. 


Administrativní budova v Pardubicích: úspěšný příklad inteligentní budovy

19.3.2014 Společnost TECO, významný český výrobce průmyslových řídicích systémů. představila v březnu 2014 odborné veřejnosti zajímavý konkrétní příklad inteligentní budovy, na jehož realizaci se významnou měrou podílela.  


Technologická řešení pro inteligentní budovy na příkladu projektu Adjutantti

7.2.214 Společnost ABB oznámila začátkem února 2014 české odborné veřejnosti, že podepsala memorandum o porozumění s partnery Bosch, Cisco a LG s cílem vypracovat jednotnou softwarovou platformu pro systémy inteligentních budov, která by umožnila společné fungování výrobkům různých značek v oblasti automatizace, zabezpečení a zábavy. Tyto společnosti plánují vypracovat otevřený software a dát ho k dispozici všem výrobcům, softwarovým vývojářům a poskytovatelům služeb. 


Dragon Dome: infračervená LED pro bezpečnost na dálku

7.10.2013 Koncem září 2013 byla veřejnosti představena nová infračervená LED pro zabezpečení budov od společnosti Osram Opto Semiconductors, prezentovaná pod obchodním názvem Dragon Dome (přibližně „dračí zámek“). Zaměřený paprsek této vysoce výkonné infračervené LED se světlem o vlnové délce 850 nm dosáhne do vzdálenosti přes 100 m, přitom má kompaktní design a nepotřebuje vnější čočku. Díky těmto parametrům je ideální pro použití v bezpečnostních technologiích, například CCTV. 


Vodíková kogenerace: energie z palivových článků pro nemocnici v Connecticutu

23.4.2013 Americká společnost FuelCell Energy informovala v polovině dubna 2013, že dodá 1,4MW kogenerační jednotku s palivovými články DFC1500® do nemocnice Hartford Hospital v Connecticutu, USA. Kogenerační jednotku bude vlastnit a provozovat společnost Hartford Steam Company. 


Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services