Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Plnění klimatických závazků nejen na papíře: vesmírná mise CO2M zjistí, jak je tomu doopravdy

10.6.2022 Cílem EU je dosáhnout zvýšení globální teploty atmosféry maximálně o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Aby se však tyto cíle nestaly pouhou politickou proklamací (v naší části Evropy jsou s tím ostatně bohaté zkušenosti), je třeba zjistit, jak dalece jsou stanovené hodnoty skutečně plněny. Nejlepším způsobem je měření z kosmického prostoru. K tomu poslouží mise CO2M (Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide Monitoring), která koncem května 2022 učinila významný krok k realizaci.

Mise CO2M

CO2M je jednou ze šesti misí rozšiřujících možnosti systému Copernicus (tzv. Copernicus Sentinel Expansion), které ESA vyvíjí na základě zadání od Evropské unie. Tyto mise s vysokou prioritou budou podporovat politiku Evropské unie a zaplní mezery v uživatelských potřebách programu Copernicus. Ten je dnes největším dodavatelem dat dálkového průzkumu Země na světě.

Každá ze dvou družic CO2M ponese blízký infračervený a krátkovlnný infračervený spektrometr k měření distribuce atmosférického oxidu uhličitého s vysokým prostorovým rozlišením. Tato měření budou využita pro novou kapacitu monitorování a ověřování oxidu uhličitého, kterou vyvíjí Evropské středisko pro střednědobou předpověď počasí a která sníží nejistoty v odhadech emisí ze spalování fosilních paliv na lokální, národní nebo oblastní úrovni.

Dvojice družic CO2M je připravována na start v průběhu roku 2026 a bude pracovat jako konstelace na oběžné dráze 7,5 roku. Satelity ale ponesou dostatek pohonných látek na případné prodloužení své životnosti na dvanáct let. (Poznámka: Konstelace družic, či satelitní konstelace, je skupina družic pracující jeden celek. Tyto družice jsou synchronizovaně rozmístěny, často na různých drahách, takovým způsobem, aby bylo dosaženo žádaného pokrytí povrchu tělesa jejich signálem.)

ESA, Evropská komise, Eumetsat a průmysloví partneři společně pracují na tom, aby mise CO2M byla v roce 2025 připravena k vypuštění. (Poznámka: EUMETSAT neboli European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites (Evropská organizace pro výzkum meteorologickými satelity) je mezivládní organizace pro budování a provozování operativního meteorologického družicového systému pro potřeby zúčastněných států, mezi něž patří i ČR.)

Dosavadní přípravy

Jak řečeno v úvodu, tato mise udělala další krok k realizaci, když Evropská vesmírná agentura (ESA) pověřila koncem května 2022 hlavního dodavatele OHB, německou formu specializovanou na vesmírné technologie, aby pokračoval ve vývoji první družice a zároveň zahájil přípravu satelitu druhého. Smlouva byla uzavřená na sympóziu ESA Living Planet v Bonnu a následovala po úvodním kontraktu z roku 2020.

Během dvou let od jeho podepsání bylo v této misi dosaženo významného pokroku. Koncem roku 2021 byl například v zařízení ESA v Nizozemsku testován strukturální model družice. Šlo o zkoušky ověřující, zdali je konstrukce dostatečně pevná a vydrží vibrace při startu. V březnu 2022 pak byla dokončena předběžná revize návrhu kosmického segmentu mise, stejně jako kritická revize návrhu konstrukce. To bylo podmínkou pro autorizaci výroby některých strukturálních prvků.

Další informace jsou k dispozici na portálu Evropské kosmické agentury (ESA) ZDE.

redakce Proelektrotechniky.cz

Obrázek © ESA

Další informace zde

Přečtěte si také:

Multispektrální zobrazovací systémy družicové sítě EarthDaily Constellation poskytnou informace o ekosystémech na Zemi a změnách klimatu

19.4.2022 Multispektrální snímkování představuje novou metodu získávání poznatků o měnících se podmínkách na planetě Zemi. Společnost ABB k tomu vyvine a dodá své multispektrální zobrazovací systémy kanadské společnosti EarthDaily Analytics (EDA), specializující se na analýzu dat. S hodnotou 30 mil. dolarů (přes 670 mil. Kč) jde tak o dosud největší „vesmírnou“ zakázku pro soukromou firmu. Odborná veřejnost o tom byla informována v březnu 2022. 


Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na další návštěvu Měsíce

6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022 dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v letošním roce.  První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále, než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v historii.


Přístroje EUI a SPICE pořídily detailní snímky slunce

4.4.2022 Nejnovější snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku, kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda Solar Orbiter, což je mise vycházející z mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů kilometrů, což je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25 samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 


Družice FLEX a ALTIUS pomohou získávat informace o vegetaci na Zemi a o horních vrstvách atmosféry

15.3.2022 Smlouva Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS, která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu, tak pro společnost. 


VZLUSAT-2: cílem deváté české družice je pořizování detailních snímků Země

19.1.2022 Ve čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat detailní snímky zájmových oblastí na Zemi. 


Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti

13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal. 


Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech. 


Česko opět ve vesmíru: dispenser družic vyrobený v Česku zamířil na oběžnou dráhu

15.9.2020 Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen. 


Perseverance na cestě k Marsu: radioizotopový termoelektrický generátor bude pohánět výzkumné vozidlo na rudé planetě, nese i první helikoptéru pro jinou planetu

5.8.2020 Jaderná energie pomáhá lidem objevovat nové světy, včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor. Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých zařízení. 


Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 


Solární panely pro družice i špičková elektronika: kosmické aktivity ČR a jejich vládní podpora

16.12.2019 Český průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí, investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince 2019. 


Stratobus: elektřinou poháněná stratosférická vzducholoď ohlídá bezpečnost

29.4.2016 Koncem dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia Space (společný podnik mezi firmami  Thales and Finmeccanica a jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely. 


Revoluce v GPS: Navigování družic na daleké oběžné dráze

20.4.2013 Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA – se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách, pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat svoji polohu s minimálními zásahy ze Země. 


GOCE: první seismometr na oběžné dráze

10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA, jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca 270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011. Toto zjištění znamená průlom v seismologii 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services