Přečtěte si:  Virtuální IoT veletrh: bezplatný pilotní běh do konce roku 2020




Pozvánky na akce


Stalo se











Alloy 617 – slitina pro vysokoteplotní reaktory, která vydrží 950 °C

18.5.2020 Alloy 617 neboli Slitina 617 je jednoduché technické označení pro kov, který může znamenat významný pokrok v oblasti komercializace jaderných reaktorů IV. generace. Tento kov, vyvinutý v Idaho National Laboratory (INL) v USA byl schválen Americkou společností strojních inženýrů (ASME) pro zahrnutí do amerického Boiler and Pressure Vessel Code, tedy kodexu kotlů a tlakových nádob. Je to poprvé po 30 letech, kdy je do tohoto kodexu přidáván nový materiál. Odborná veřejnost o tom byla informována začátkem května 2020.

Reaktory IV. generace se od současných reaktorů liší zásadním způsobem – na rozdíl od předchozích generací tedy nejde o další evoluční stupeň. Jejich cílem je dosáhnout ekologicky a ekonomicky udržitelného vývoje jaderné energetiky a vysoké úrovně bezpečnosti včetně ochrany před zneužitím používaných jaderných materiálů k výrobě jaderných zbraní. Zahrnují různé typy jaderných reaktorů, kdy chladivem je například sodík, směsi roztavených solí nebo roztavených kovů, a nyní jsou stále spíše ve fázi vývoje. Společné pro ně je, že pracují při velmi vysokých teplotách, tzn. kolem 800 °C a jejich elektrická účinnost přesahuje 40 %, mohou využít vyhořelé palivo ze současných reaktorů, významně snižují obsah zbytkové radioaktivity a dále posilují pasivní bezpečnost.

Problém je, že při takto vysokých teplotách mění železo významně své fyzikální a chemické vlastnosti. Pro výrobu reaktorových nádob je proto třeba využít jiné, odolnější materiály, než železo a jeho slitiny, jako je ocel. A právě takovým materiálem je Alloy 617.

Alloy 617 (viz detail na obrázku) je slitina niklu, chromu, kobaltu a molybdenu. Její využití je spolehlivé při teplotách až do 950 °C. Dosud nejodolnější materiál přitom umožňoval využití při teplotách nejvýše 750 °C.

Vývoj Alloy 617 trval 12 let a byl financován z rozpočtu amerického ministerstva energetiky (DoE) částkou 15 mil. USD, tedy cca 375 mil. Kč. Součástí vývoje bylo i testování slitiny v různých drobných variantách jejího složení a způsobu výroby. Některé testy byly velmi rychlé – například měření, kolik zátěže materiál snese, než se zlomí. Jiné testy, například zkoušky tečení – tedy tendence měnit během dlouhé doby tvar, trvaly roky.

Výše zmíněný kodex kotlů a tlakových nádob je v USA důležitý pro budování elektráren, včetně jaderných. Stanovuje totiž pravidla pro konstrukci z hlediska přijatelného tlaku a specifikuje využitelné materiály. Soulad s těmito specifikacemi je zárukou spolehlivého a bezpečného provozu příslušných komponent.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © INL, převzato z World Nuclear News

Další informace zde

Přečtěte si také:

Další postup rozšiřování elektrárny Dukovany a jasné stanovisko vlády ČR: „Jádro je zelenou investicí.“

6.5.2020 Po jednání vlády ČR z 27. 4. 2020 jsou jasné vzájemné vztahy mezi státem a investorem nového jaderného zdroje, který by měl po šedesáti letech provozu nahradit stávající zdroj v Dukovanech. Ministři totiž probrali smluvní rámec spolupráce se společností ČEZ. Rovněž byl dán mandát vicepremiérovi a ministru průmyslu, obchodu a dopravy Karlu Havlíčkovi k tomu, aby zahájil nezbytná jednání o veřejné podpoře s Evropskou komisí, tzv. notifikaci. V polovině letošního roku budou podepsány smlouvy státu s investorem, na konci roku pak zahájen tendr na dodavatele, který je v gesci společnosti ČEZ. 


Testování smart grids v ČR: evropský projekt InterFLEX skončil s úspěchem, součástí byla skupina ČEZ

25.3.2020 Zástupci evropského projektu InterFLEX prezentovali výsledky na závěrečném setkání konsorcia v Paříži a následně i na finálním jednání se zástupkyní Evropské komise v Bruselu letos v únoru. Součástí projektu byla i společnost ČEZ Distribuce ze skupiny ČEZ. O výsledcích byla odborná veřejnost informována v březnu 2020. 


Black start: při zotavení české energetiky z případného blackoutu pomůže přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

8.11.2019 Ačkoli má Česká republika velmi robustní přenosovou síť, ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv. blackoutu. V takovémto případě by mohla sehrát významnou roli přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Od roku 2019 má tato elektrárna od provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS, certifikaci na službu start ze tmy neboli black start. Jak byla v listopadu 2019 informována odborná veřejnost, v případě blackoutu by tak umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním napětí do Elektrárny Chvaletice. 


GE Hitachi Nuclear Energy a ČEZ: malé reaktory také v Česku?

24.2.2020 Spolu s Polskem a Estonskem je Česko další zemí bývalého východního bloku, která se aktivně angažuje v mezinárodní spolupráci na využití malých jaderných reaktorů. Důkazem je memorandum o porozumění mezi společnostmi GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a ČEZ podepsané na začátku února 2020. Jeho prostřednictvím se obě strany dohodly na zkoumání ekonomické a technické proveditelnosti potenciální výstavby reaktoru BWRX-300 v České republice. 


Jaderná elektrárna Dukovany: nový blok se začne stavět v roce 2029

22.11.2019 Další důležitý krok k zachování energetické soběstačnosti České republiky byl učiněn v listopadu 2029. Na druhém jednání ho učinili členové Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů, kde poprvé zazněl harmonogram výstavby Dukovan II. Po schválení EIA je to další důležitý milník v přípravě tohoto strategického projektu. 


BWRX-300: bude Polsko průkopníkem malých reaktorů v bývalém východním bloku?

24.10.2019 O malých reaktorech jako jednom z perspektivních směrů ve vývoji jaderné energetiky slýcháme především v souvislosti se zeměmi, jako jsou USA, Velká Británie, Kanada, případně Francie. Zdá se však, že k jejich uplatnění může dojít i v postkomunistických zemích a průkopníkem by mohlo být Polsko. Přinejmenším tomu nasvědčuje dohoda – memorandum o porozumění – z října 2019 mezi americkým výrobcem jednoho z malých reaktorů GE Hitachi Nuclear Energy (GEH) a společností Synthos SA 


Jaderná elektrárna Temelín umí pomoci rovnováze v přenosové síti a kompenzovat nestálost obnovitelných zdrojů

18.10.2019 Úkolem jaderných elektráren je pracovat v takzvaném základním zatížení. V případě regulace, tedy snižování výkonu, přichází na řadu až poslední. Přesto ale musí být schopné pomoci ve chvíli, kdy je elektřiny v síti nárazově víc, než odpovídá spotřebě. Platí to i o výrobě elektřiny v jaderné elektrárně Temelín, jak byla v říjnu 2019 informována odborná veřejnost. 


Nuward: malý modulární reaktor z Francie staví na zkušenostech obranného průmyslu

4.10.2019 Při zmírňování prudkých klimatických změn hraje nezastupitelnou roli jaderná energetika jako důležitý bezuhlíkový zdroj. Tento hnací motor vede k rozvoji nových jaderných technologií pro výrobu elektřiny. Mezi ně se řadí i malé modulární zdroje, pro něž se vžilo označení SMR – small modular reactor. Mezi projekty těchto zdrojů převážně britského, amerického nebo kanadského původu, jako jsou U-battery, NuScale nebo StarCore Nuclear, přichází v září 2019 na scénu francouzský projekt Nuward. 


Think Atom: Jaderná energie představuje systémově nejefektivnější cestu k dekarbonizaci

13.5.2019 Potřeba zmírnit klimatické změny se stává stále naléhavější pro celý svět. V oblasti energetiky toho nepůjde dosáhnout bez systémového přístupu, uvažujícího energetické zdroje v širokých souvislostech – nejen tedy vlastní výrobu elektřiny. V tomto kontextu má velký význam využívání jaderné energie jako součásti energetického mixu. Zaznělo to mj. na konferenci Atomexpo v Soči, konané v dubnu 2019, z prezentace neziskové organizace Think Atom, zaměřené na osvětu v oblasti jaderné energie. Z této prezentace dále vyjímáme některé zajímavé poznatky.


Energy Outlook: během 20 let stoupne spotřeba elektřiny o třetinu, jaderné zdroje budou stále potřeba

11.3.2019 Tradiční Energy Outlook, výhled budoucího vývoje energetiky do roku 2040, publikovaný společností BP a v únoru 2019 prezentovaný Českou nukleární společností, opět rozčeřil debatu o možnosti lidstva uspokojit stoupající poptávku po energiích a přitom si nezničit planetu. Podle BP i v budoucnu zůstane role jaderné energie významná. Pokud by byla snaha skutečně protlačit ambiciózní cíle na snižování emisí, pak bude jeho přínos o to důležitější. 


Zpráva Energy for Humanity: Německo je v důsledku Energiewende největším evropským producentem skleníkových plynů

21.11.2017 Německý program Energiewende, jehož charakteristickým rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů, vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu. 


Naše tipy















Copyright © 2012 – 2020 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services