Přečtěte si: Pozvánka na konferenci „Elektrické autobusy pro město“ na veletrhu Czechbus 2018




Pozvánky na akce


Stalo se












Čínský reaktor s rychlými neutrony testován na plný výkon

6.1.2015 Jak byla informována světová odborná veřejnost, dosáhl čínský sodíkem chlazený reaktor s rychlými neutrony, označovaný zkratkou CEFR (Chinese Experimental Fast Reactor), v prosinci 2014 při testovacím provozu plného výkonu. Tento reaktor byl zkonstruován za asistence ruských specialistů v Čínském institutu pro atomovou energii (CIEA). Reaktor má tepelný výkon 65 MW a elektrický výkon 20 MW. Byl vyroben ve spolupráci ruských organizací OKBM Afrikantov, OKB Gidropress, NIKIET a Kurčatovova institutu.

CEFR patří mezi tzv. reaktory IV. generace, o nichž jsme již psali na našem portále. Tyto reaktory pracují při velmi vysokých teplotách (FHR kolem 800 °C). Společné pro ně je zvýšení účinnosti při výrobě elektřiny ze současných cca 33 % na 40 a více procent, 100- až 300krát vyšší využití energetického obsahu štěpených jader, možnost využití vyhořelého paliva ze současných reaktorů, snížení obsahu zbytkové radioaktivity ze současných tisíců let na stovky let a jejich větší pasivní bezpečnost. Teplo reaktoru lze kromě výroby elektrické energie využít i k dalším účelům, například výrobě vodíku pro palivové články.

K udržení řetězové reakce používají reaktory s rychlými neutrony nezpomalené neutrony, tj. reaktor nemá moderátor. Chladivem je sodík, který je při teplotách nad 100 °C tekutý. Palivem jsou izotopy uranu U-238 a U-235.

CEFR je reaktor bazénového typu, tzn. všechny komponenty včetně čerpadel jsou zde ponořeny do nádrže naplněné sodíkem. U reaktorů tohoto typu proudí ohřátý sodík do mezivýměníku, kde proběhne tepelná výměna s chladnějším sodíkem proudícím ve vedení vloženého sodíkového okruhu. Sodík v rámci vloženého sodíkového okruhu proudí do parogenerátoru, kde tepelnou výměnou ohřívá vodu a mění ji na páru. Pára v rámci oběhu třetím okruhem roztáčí parní turbínu, na ni napojené alternátory generují elektrické napětí.

Projekt CEFR byl zahájen v roce 1995. S výstavbou reaktoru se začalo v roce 2000 a v roce 2001 byl reaktor s generátorem poprvé připojen k energetické síti při chodu na 40 % své kapacity. Od té doby probíhají nejrůznější provozní zkoušky.

Smyslem celého projektu je přispět k vývoji a komercializaci rychlých reaktorů, a tím i k dalšímu technologickému rozvoji jaderné energetiky.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © SASTIND (převzato z World Nuclear News)

Další informace zde

Přečtěte si také další související články z rubriky Výroba a přenos:

Robot Surveyor prohlíží podzemní potrubí jaderných elektráren

19.12.2014 Podzemní potrubí jsou důležitou součástí jaderných elektráren, jejich pravidelná kontrola je však velmi obtížná. Zpravidla se při ní využívají nepřímé metody, například vyhledávání zkorodovaných částí pomocí bludných proudů nebo vyhledávání prasklin pomocí ultrazvuku, protože přímá vizuální kontrola by znamenala náročné výkopové práce. Společnost GE Hitachi proto vyvinula ultrazvukového článkového robota s vlastním pohonem, schopného provádět přímou kontrolu těchto potrubí. 


První součásti pro fúzní reaktor ITER dodány

16.9.2014 Jak jsme na našem portále informovali koncem roku 2013, je v Caradache v jižní Francii budován tokamakový komplex pro experimentální fúzní reaktor ITER. Tento komplex získal na začátku září 2014 první z mnoha tisíc součástek v podobě dvanácti vysokonapěťových bleskojistek z USA. Tokamak je zařízení, vytvářející toroidální (rotační prstencové) magnetické pole, používané jako magnetická nádoba pro uchovávání vysokoteplotního plazmatu (teploty v řádech stamiliónů K)  při jaderné fúzi


Transuranové palivo pro větší efektivnost jaderných elektráren

8.9.2014 Jedním z problémů jaderných elektráren je nutnost dlouhodobého skladování použitého paliva po velmi dlouhou dobu, až několik tisíc let. Příčinou jsou umělé produkty štěpení na uranovém palivu – plutonium, curium, neptunium a americium – souhrnně označované jako transurany (v Mendělejevově periodické soustavě prvků následují za uranem) s mimořádně dlouhým poločasem rozpadu.  


Jaderné a obnovitelné zdroje elektřiny pomohou zlepšit kvalitu ovzduší v Polsku

28.8.2014 Současná výroba elektřiny v Polsku o ročním objemu cca 160 TWh je z téměř 90 % pokryta výrobou v uhelných elektrárnách. S přihlédnutím k používaným technologiím se tak Polsko řadí k zemím s nejhorší kvalitou ovzduší v EU. Podle European Environment Agency koncentrace pevných částic v ovzduší, působících kardiovaskulární a dýchací choroby, běžně přesahuje v městských aglomeracích denní a roční limity. 


Moorside: nová jaderná elektrárna pro Velkou Británii

2.7.2014 Moorside je připravovaná nová jaderná elektrárna energetické společnosti NuGeneration Ltd. (NuGen) na severozápadním pobřeží Anglie, v regionu West Cumbria. Svým charakterem půjde o největší jednorázový projekt vybudování jaderného energetického zdroje v Evropě. Dohodou o financování mezi vlastníky NuGen, japonskou Toshibou a francouzskou společností GDF Suez, na konci června 2014 byl učiněn první krok k realizaci tohoto projektu. 



MIT představil novou koncepci plovoucí jaderné elektrárny

23.4.2014 Americký Massachusetts Institute of Technology (MIT) představil v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti svůj inovativní koncept plovoucí jaderné elektrárny o výkonu 200 MWe a více. Plovoucí jaderná elektrárna obecně nabízí přímořským zemím řadu výhod. Lze ji například umístit v blízkosti území s velkou poptávkou po elektřině, aniž by bylo nutno zabírat půdu 



NuScale: malá jaderná elektrárna se spirálovým parním generátorem

7.3.2014 Koncem února 2014 úspěšně proběhly testy spirálového parního generátoru, prvního takovéhoto zařízení na světě, pro malou jadernou elektrárnu NuScale v USA. Elektrárna NuScale je jedním z projektů tzv. malých reaktorů, které představují významný vývojový trend v jaderné energetice. Tato malá jaderná elektrárna o elektrickém výkonu 45 MWe obsahuje tlakovodní reaktor a parogenerátor, uzavřené v jedné kompaktní nádobě. 


Robot MEISTeR úspěšně složil mistrovské zkoušky

28.2.2014 O záchranném robotu MEISTeR (Maintenance Equipment Integrated System of Telecontrol Robot) od Mitsubishi Heavy Industries jsme již před více než rokem psali v článku Malí roboti do nebezpečných podmínek. Tento robot byl vyvinut pro náročné odklízecí práce v havarované jaderné elektrárně Fukushima Daiichi. V druhé polovině února 2014 úspěšně skončily jeho demonstrační testy a nyní již čeká na nasazení v “ostrém provozu“ při dekontaminaci a odběru vzorků. 


Nucené uzavření německé jaderné elektrárny bylo protiprávní

20.1.2014 Na havárii v japonské jaderné elektrárně Fukushima v roce 2011, při níž nakonec zdravotní dopady vyvolaného stresu u obyvatelstva převážily faktická rizika zvýšené radiace, reagovalo Německo dvěma zásadními opatřeními, která lze v daném kontextu považovat za extrémní: Prvním bylo nařízené tříměsíční moratorium na provoz jaderných elektráren, uvedených do provozu v roce 1980 nebo dříve. Druhým byl následný zákaz jejich opětovného zprovoznění. Německý nejvyšší správní soud v polovině ledna 2014 oficiálně rozhodl, že uzavření jaderné elektrárny Biblis, patřící RWE, na základě těchto opatření bylo protiprávní. Jejímu provozovateli se tak otevírá možnost vymáhat po státu právní cestou značné odškodnění. 


Alfred: nový evropský reaktor IV. generace

6.1.2014 Krátce před Vánoci 2013 bylo v Bukurešti podepsáno memorandum o spolupráci mezi italskou Národní agenturou pro nové technologie, energetiku a životní prostředí (ENEA), společností Ansaldo Nucleare a rumunským Institutem pro jaderný výzkum (ICN) na výstavbu demonstračního olovem chlazeného rychlého reaktoru, označovaného akronymem Alfred (Advanced Lead Fast Reactor European Demonstrator). Tento reaktor bude umístěn v areálu ICN v Mioveni, poblíž Pitesti v jižním Rumunsku, kde funguje závod na výrobu jaderného paliva. Výstavba by mohla začít v roce 2017 a provoz v roce 2025. 



Naše tipy


















Copyright © 2012 – 2018 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services