Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Elektrické autobusy pro město VIII




Pozvánky na akce


Stalo se



















Düsseldorfská elektrárna Fortuna: tři rekordy ve výkonu a účinnosti

23.6.2016 Elektrárny s kombinovaným cyklem představují vysoce efektivní a flexibilní zdroje, které mohou být připojeny do sítě za několik minut, a vykrývat tak špičky ve spotřebě elektřiny. Aktuálním příkladem je paroplynová elektrárna jménem Fortuna, která byla v lednu 2016 předána do provozu v německém Düsseldorfu jako projekt „na klíč“ realizovaný společností Siemens. Tato elektrárna je považována za nejekologičtější a nejefektivnější zařízení svého druhu na světě.

Paroplynové elektrárny

Elektrárny s kombinovaným cyklem (lze se setkat i s anglickou zkratkou CCGT – combined cycle gas-turbine), zvané též paroplynové elektrárny, vyrábějí elektrickou energii s pomocí dvou turbín. Ve spalovací turbíně je spalováním zemního plynu roztáčen rotor generátoru vyrábějícího elektřinu. Přitom ovšem také vznikají horké spaliny, které se dají dále využít. Proto je v systému zařazena ještě další turbína, tentokrát parní. Ta je poháněna párou, která je vyrobena s použitím spalin ze spalovací turbíny.

Výhodou kombinovaného cyklu je lepší využití vložené energie a nižší emise spalin vztažené na vyrobenou MWh. Paroplynové elektrárny mají významně nižší emise než uhelné elektrárny, neprodukují žádné oxidy síry, prach, oxidy dusíku jsou desetinové, výrazně nižší jsou i emise CO2 – až o 70 % nižší oproti stávajícím běžným hnědouhelným blokům.

Technologie paroplynových oběhů se začala rozvíjet v návaznosti na vývoj leteckých proudových motorů, který započal koncem 30. let minulého století. Od konce 80. let zaznamenávají paroplynové oběhy rozkvět, podnícený snahou o ekologizaci průmyslové energetiky a rostoucími ověřenými celosvětovými zásobami zemního plynu. Vedoucím tandemem v instalaci nových paroplynových zařízení jsou USA a Japonsko, v Evropě jsou průkopníky především Itálie, Španělsko a Velká Británie.

Elektrárna Fortuna

Nová paroplynová elektrárna Fortuna, provozovaná podnikem městských služeb Stadtwerke Düsseldorf, se nachází v Düsseldorfském přístavu na řece Rýn, v místě zvaném Lausward. Po řece Rýn se mimo jiné přepravovala i její turbína, vyrobená v berlínském závodě Siemens.

Co do výkonu a účinnosti je tato elektrárna mezi paroplynovými zdroji rekordní ve třech aspektech:

Srdcem elektrárny je spalovací turbína SGT5-8000H, která spolu s parní turbínou SST5-5000 poskytuje výkon 603,8 MW. To je zatím nejvyšší hodnota dosažená jediným kombinovaným cyklem spalovací a parní turbíny.

K dosažení 100% výkonu 445 tunové turbíny přitom stačí necelých 25 minut. Tato energie je navíc produkována při účinnosti 61,5 %, což je opět hodnota, které ještě nikdy předtím nebylo dosaženo – předchozí rekord držel paroplynový zdroj v německém Irschingu a měl hodnotu 60,75 %.

Teplo vyprodukované spalovací turbínou je pak ještě dále využito pro dálkové vytápění, čímže lze získat dalších 300 MW tepelné energie – v dané kategorii se jedná o další rekordní hodnotu.

V součtu je tak celková účinnost spalovaného zemního plynu celých 85 %, zatímco emise CO2 jsou sníženy na pouhých 230 gramů na kilowatthodinu. Ve srovnání s průměrnou spotřebou paroplynových elektráren je v nové elektrárně množství spáleného plynu na jednotku energie zhruba o třetinu nižší.

Elektrárna Fortuna zaznamenala i další – možná ne rekordní, ale jistě úctyhodný – výsledek: Jako projekt na klíč byla dodána 19 dnů, tedy skoro tři týdny, v předstihu oproti smluvnímu termínu.

Siemens, redakčně upraveno a rozšířeno

Foto © Siemens

Videoprezentace elektrárny Fortuna je k dispozici zde

Přečtěte si také:

Mikrosíť v Jižní Africe: ABB jde příkladem

17.6.2016 Jihoafrická republika má největší spotřebu elektrické energie v celém subsaharském regionu a poptávka po elektřině zde převyšuje nabídku. V důsledku této situace spolu s proměnlivými cenami fosilních paliv a snahami o větší zapojení obnovitelných zdrojů energie zde vzniká potřeba inteligentních řešení v energetických instalacích. Globální elektrotechnická skupina ABB jde v tomto směru příkladem: Na začátku června 2016 měla světovou premiéru mikrosíť v jejím závodě v  Longmeadow u Johannesburgu 


Městský palivočlánkový park v Soulu: Jižní Korea rozvíjí palivočlánkovou energetiku

8.6.2016 Kromě palivočlánkového parku Gyeonggi Green Energy, prozatím největšího na světě, se v Jižní Koreji rozvíjí palivočlánková energetika v megawattovém rozsahu i v dalších energetických zařízeních. Těch je nyní v zemi více než dvacet a jejich celkový výkon přesahuje 150 MW. Jak byla v květnu 2016 informována odborná veřejnost, nejnovějším z nich bude 20MW palivočlánkový park v hlavním městě Soulu 


Dekarbonizace tepelných elektráren: Palivové články zefektivní proces

11.5.2016 Zajímavým spojením konvenční výroby elektřiny a inovativních technologií je dekarbonizace klasických uhelných elektráren (tedy odstraňování oxidu uhličitého z jejich spalin) s využitím palivových článků s tavenými uhličitany (MCFC). Tato technologie byla úspěšně vyzkoušena v laboratorních podmínkách a výsledky jsou natolik povzbudivé, že začátkem května 2016 podepsal světový petrochemický a plynárenský koncern Exxon Mobil Corporation (krátce „ExxonMobil“) dohodu s americkým výrobcem keramických palivových článků FuelCell Energy na rozvíjení této technologie směrem k její komercializaci. 


Evoluce Landis+Gyr a revoluce Internetu věcí

5.4.2016 Internetem věcí (IoT) rozumíme identifikaci věcí a sledování jejich pohybu po internetu. O tomto fenoménu se hovoří především v souvislosti s automatizací v průmyslu a logistice v rámci konceptu Industry 4.0. Stále více mají však tyto technologie co říci i v oblasti chytré mobility nebo chytré energetiky – systémů smart grid včetně konceptu inteligentních měst – smart city. Tyto možnosti představila v únoru 2016 odborné veřejnosti společnost Landis+Gyr 


Výsledky průzkumu v síťových odvětvích: Internet věcí je klíčem ke správě majetku

4.4.2016 Internet věcí, tedy identifikace věcí a jejich sledování po internetu, nachází velké uplatnění i v síťových odvětvích, tedy „utilities“, jako je elektroenergetika, plynárenství a vodní hospodářství. Pomocí internetu věcí zde dochází k integraci informačních technologií (IT) a provozních technologií (OT), tedy řídicích systémů, komunikačních systémů, senzorů a software tak, aby podporoval firemní procesy při správě majetku (asset management zahrnující zejména údržbu). Při zapojení lidského činitele tak vzniká nový koncept: internet věcí, služeb a lidí, anglicky: Internet of Things, Services and People (IoTSP) 


Projekt Smart region Vrchlabí zblízka: úspěchy, otazníky a další plány

19.2.2016 O evropském projektu Grid4EU jsme na našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy smart grid, jehož demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart region Vrchlabí. Zástupci naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích, přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách. 


Rozhovor pro informační portál Proelektrotechniky.cz se starostou Vrchlabí: Vrchlabí – inteligentní město s chytrou sítí

17.2.2016 Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká, se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky.


Projekt LitPol Link: HVDC propojení Polska a Litvy uzavírá Baltský kruh

16.2.2016 Baltic Ring neboli Baltský kruh je iniciativa EU, jejímž cílem je propojit přenosové sítě devíti zemí kolem Baltského moře – Litvy, Polska, Německa, Dánska, Norska, Švédska, Finska, Estonska a Lotyšska – a integrovat je do přenosové sítě kontinentální Evropy. Tímto způsobem bude zvýšena spolehlivost i efektivnost provozu energetických sítí zemí Evropské unie a rozvíjen zde trh s elektřinou.


Västervik – Ygne: První HVDC spojení na světě bude modernizováno s využitím systému ABB MACH

10.2.2016 První HVDC spojení, tedy vysokonapěťový stejnosměrný přenos elektrické energie, bylo poprvé instalováno společností ABB ve Švédsku v roce 1954, tedy před více než 60 lety. Toto 100 km dlouhé spojení vede elektrickou energii z Västerviku na jihovýchodě Švédska do Ygne na ostrově Gotland, kde je rovněž připravováno řešení energetiky typu smart grid.


Projekt Grid4EU: demonstrační fáze úspěšně uzavřena

8.2.2016 Ve druhé polovině ledna 2016 byla v Paříži při závěrečném slavnostním setkání v Paříži uzavřena demonstrační fáze evropského programu Grid4EU, zaměřeného na podporu rozvoje energetických sítí typu smart grid. Jedním z demonstračních projektů v rámci Grid4EU je i Smart region Vrchlabí, který je zde označen jako Demo 5.


Jádro v roce 2015: výrobní kapacita jaderných elektráren opět vzrostla

11.1.2016 Během roku 2015 se mírně zvýšila globální kapacita výroby jaderné energie. Lví podíl na tom měla Čína, která od ledna uvedla do provozu 8 nových reaktorů. Celkově je tak v současnosti ve světě 440 provozuschopných reaktorů o celkovém výkonu 382,7 GW, což oproti začátku roku znamená nárůst o dva bloky a více než 5 GW. 


Inteligentní rozvodny pro vysoké napětí šetří 70 % prostoru a vytvářejí předpoklady pro smart grid

16.12.2015 Vývoj technologií směřující k celkovému zefektivnění provozu energetických soustav se odráží i ve vybavení rozvoden vysokého napětí. Průlomové řešení v této oblasti představuje technologie společnosti ABB, která umožňuje sdružit tři funkce – přerušení elektrického okruhu, vypínání a měření proudu – do jediného komponentu. Touto technologií je vypínací přerušovač elektrického okruhu (DCB) s měřicím proudovým senzorem z optických vláken (FOCS). 


Zpráva EEA: emise zabijí ročně půl miliónu Evropanů, nejvíce škodí ve městech

10.12.2015 Evropská environmentální organizace (European Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy. 


HVDC v Severním moři: platforma DolWin beta jako důležitý milník spojení DolWin2

20.8.2015 Krátce po zprovoznění 800MW vysokonapěťového přenosového spojení (HVDC) DolWin1, spojující větrné elektrárny v Severním moři s německou pevninou, byla odborná veřejnost informována o jeho následovníku, projektu DolWin2. V jeho rámci instalovala v srpnu 2015 společnost ABB 320kV konvertorovou stanic DolWin beta, umístěnou na platformě v Severním moři 45 km od německého pobřeží. Se svými 960 MW přenášeného výkonu jde o nejvýkonnější mořskou konvertorovou stanici svého druhu na světě.  


 

Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2019 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services