![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Chytrá elektrická doprava v praxi |
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Comet Interceptor: sonda ESA s „brněnskou stopou“ se vydá za tajemstvím komet a Sluneční soustavy27.5.2024 Nová mise Evropské vesmírné agentury (ESA) Comet Interceptor bude zkoumat dosud neobjevenou kometu, a má tak za cíl odhalit zásadní poznatky o původu naší sluneční soustavy. Na sondě, která poletí do vesmíru v roce 2029, se významně podílí inženýrskými aktivitami brněnská společnost OHB Czechspace. Odborná veřejnost o tom byla informována v květnu 2024. Vizualizace Comet Interceptor © OHB ItaliaNejprve krátce o sluneční soustavě Sluneční soustava je členem velké hvězdné soustavy – Galaxie (Mléčná dráha). Nachází se ve vzdálenosti 30000 světelných let od jejího středu v Rameni Oriona. Sluneční soustava je uspořádána do čtyř částí: • Slunce – základní zdroj světla a tepla, obsahuje 99,85 % hmoty celé sluneční soustavy. • Planetární soustava – zahrnuje 8 planet, prostírá se do vzdálenosti 50 AU (1 AU = astronomická jednotka = 150 000 000 km, což je vzdálenost Země-Slunce). • Kuiperův pás a rozptýlený disk – obsahuje malé planetky a lemuje okraj planetární soustavy do vzdálenosti 1 000 AU – vnitřní část sluneční soustavy. • Oortovův oblak komet – tvoří vnější kulový obal sluneční soustavy a je zásobárnou komet. Prostírá se do vzdálenosti 60000 AU (1 světelný rok) od Slunce. Jde o pozůstatek původní planetární mlhoviny, ze které se zformovala sluneční soustava. Vizualizace Comet Interceptor © ESAKomety a jejich výzkum Kometa je malé těleso sluneční soustavy složené především z ledu (zmrzlé vody a oxidu uhličitého) a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) eliptické dráze kolem Slunce. V závislosti na gravitační interakci s planetami se dráha komet může změnit na hyperbolickou a definitivně opustit sluneční soustavu, nebo na méně výstřednou. Například Jupiter je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často (tedy jednou za několik let až staletí). Mezi ně patří například Halleyova nebo Kohoutkova kometa. Doposud byly zkoumány pouze krátkoperiodické komety, tedy komety, které mají oběžnou periodu nižší než 200 let, a opakovaně se tak vrací do vnitřních oblastí naší Sluneční soustavy. Každý takový průlet komety kolem Slunce ale velmi ovlivňuje její vlastnosti a vzhled. Proto ESA vybrala k realizaci misi Comet Interceptor, která má za cíl prozkoumat kometu, jíž svět dosud nespatřil. Tento typ komety neovlivněný Sluncem by v důsledku mohl přinést řadu cenných poznatků o původu naší Sluneční soustavy, z doby před 4,6 miliardami let. O takové kometě se ale astronomové dovědí jen s předstihem několika měsíců – v době, kdy bude již příliš pozdě na postavení a vypuštění satelitu. Proto bude sonda „zaparkovaná“ na Lagrangeově bodě 2, vzdáleném 1,5 milionu kilometrů od Země, kde bude vyčkávat na vhodnou kometu. Po jejím příletu bude pořizovat snímky celé komety, které poslouží k vytvoření jejího 3D profilu. Lagrangeův bod 2 – vhodné místo k „zaparkování“ sondy Takzvané Lagrangeoovy librační body (nebo librační centra) mají tu vlastnost, že pokud se v nich nachází malé třetí těleso (planetka, družice), dlouhodobě nezmění svoji polohu vzhledem ke dvěma hmotným tělesům bez zásahu vnějších sil. Vizualizace Comet Interceptor © ESALibrační bod L2 se nachází na spojnici Slunce-Země ve vzdálenosti zhruba 1,5 miliónu km od Země na opačné straně než Slunce. Toto místo je vhodné k „zaparkování“ kosmických observatoří, které budou zkoumat hvězdy, galaxie či jiné objekty. Z této polohy mají nerušený výhled na vzdálená vesmírná tělesa. Výhodou umístění kosmické observatoře v libračním bodě L2 jsou nejen nízké nároky na pohonné hmoty, ale především možnost dlouhodobého a nerušeného pozorování vzdáleného vesmíru. Při pohledu do hlubin kosmu neruší svým světlem Slunce, Měsíc či jiná jasně zářící tělesa. Comet Interceptor – satelit pro výzkum komet Zakázku v hodnotě 150 mil. EUR (tedy téměř 4 mld. Kč) vyvíjí ESA ve spolupráci s Japonkou vesmírnou agenturou (JAXA), která má na starosti jednu ze dvou zmiňovaných menších sond. Mise je součástí programu ESA „Cosmic Vision“ (Kosmická vize) a patří do kategorie „třídy F“ - rychlá mise, jejíž implementace má trvat pouhých 8 let. Satelit, který bude kometu zkoumat, se skládá celkem ze tří částí – z hlavní sondy A a dvou malých, B1 a B2, jež ponesou doplňkové vědecké přístroje. Všechny tři části pak budou provádět nejrůznější měření jádra komety a jejího plynového, prachového i plazmového prostředí, aby zajistily pozorování z různých hledisek. Všechny tyto sondy ponesou úctyhodné přístrojové vybavení: Sonda A (ESA) • CoCa: Comet Camera - kamera komety - pro získání snímků jádra komety s vysokým rozlišením v několika vlnových délkách. • MANIaC: Mass Analyzer for Neutrals in a Coma - hmotnostní spektrometr pro odběr vzorků plynů uvolňovaných z komety. • MIRMIS: Multispectral InfraRed Molecular and Ices Sensor - k měření tepelného záření uvolňovaného z jádra komety a ke studiu molekulárního složení plynu v komě. • DFP : Dust, Field, and Plasma - k porozumění nabitých plynů, energeticky neutrálních atomů, magnetických polí a prachu obklopujících kometu. Sonda B1 (JAXA) • HI: Hydrogen Imager - UV kamera určená ke studiu oblaku plynného vodíku obklopujícího cíl. • PS: Plasma Suite - ke studiu nabitých plynů a magnetického pole v okolí cíle. • WAC: Wide Angle Camera - k pořízení snímků jádra v okolí nejtěsnějšího přiblížení z jedinečného úhlu pohledu. Sonda B2 (ESA) • OPIC: Optical Imager for Comets - mapování jádra a jeho prachových výtrysků na různých vlnových délkách ve viditelném a infračerveném spektru. • Enviss: Entire Visible Sky coma mapper (mapovač celé viditelné oblohy komety) - mapování celé oblohy v oblasti hlavy a blízkého ohonu komety s cílem odhalit měnící se struktury v prachu, neutrálním plynu a ionizovaných plynech. • DFP : Dust, Field, and Plasma - podskupina senzorů DFP na sondě A. Inženýrské služby OHB Czechspace pro Comet Interceptor Brněnská firma OHB Czechspace se inženýrskými činnostmi na konstrukci sondy se zaměřením na strukturální analýzu sendvičových panelů či položek terciární konstrukce, jako jsou držáky a podpěry, a všech potřebných vložek a spojovacích prvků. Kromě toho je OHB Czechspace zodpovědná za AIT (montáž, integraci a testování) klíčového protiprachového štítu, který má chránit družici před prachem z komety. Tým firmy OHB Czechspace bude na projektu pracovat přibližně 2 roky. Konkrétně bude přispívat inženýrskými činnostmi na konstrukci vesmírné sondy, včetně montáže, sestavení a otestování prachového štítu, který je nezbytný pro ochranu satelitu před prachem z komety. Závěrem ještě pro zajímavost: Tato mise není jediná, která nese „brněnskou stopu“. Z dalších je záhodno jmenovat například misi JUICE k Jupiteru nebo družici VZLUSAT-1 na oběžné dráze Země. redakce Proelektrotechniky.cz Vizualizace Comet Interceptor © Thales Alenia Space
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|