![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Chytrá elektrická doprava v praxi |
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Palivo pro jaderné elektrárny: uhlí ani plyn vylepšit nejdou, jaderné palivo se zdokonaluje neustále21.8.2019 Jen za poslední rok by, alespoň podle titulků v novinách, mohl nezasvěcený čtenář získat dojem, že české jaderné elektrárny neustále mění palivo: Temelín zavezl modifikované ruské palivo řady TVSA-T. Temelín testuje alternativní palivo LTA. Dukovany přejdou na modernizované palivo PK3+. Proces zavádění nového jaderného paliva je ale vždy během na dlouhou trať. Situaci uvádí na pravou míru v srpnu 2019 Česká nukleární společnost. Nejprve obecně o jaderném palivu Nejdůležitější složkou jaderného paliva je štěpný materiál v podobě izotopů uranu nebo plutonia. V přírodě se nachází izotop 235U. Izotopy 239Pu a 233U vznikají radiačním záchytem neutronu na izotop uranu 238U, respektive izotop thoria 232Th. Při štěpení se uvolňuje velké množství využitelné tepelné energie. Nejrozšířenější podoba jaderného paliva je keramická peleta (či tableta) oxidu uraničitého UO2. Podoba keramických pelet je u většiny reaktorů velmi podobná. Jak název napovídá, peleta připomíná velké tablety o průměru 1 – 2 cm a tloušťce o něco více než 1 cm. Tento typ paliva se používá i v českých jaderných elektrárnách využívajících tlakovodní reaktory (blíže k principu fungování a typům jaderných elektráren viz v nápovědě k článkům zde). Palivem je zde nízko obohacený uran, tj. do 5 % izotopu 235U. Pelety jsou uloženy v hermeticky uzavřené trubce nazývané palivový proutek. Svazek palivových proutků tvoří palivovou kazetu (též „palivový soubor“). Například u tlakovodního reaktoru typu VVER 1000 používaného v Temelíně se v šestibokých palivových kazetách vkládá do reaktoru přes 47 tisíc proutků, v každé kazetě je jich 317. Palivo pro Dukovany Nejnověji proběhla médii zpráva o připravovaném přechodu Jaderné elektrárny Dukovany na palivo třetí generace PK3+ od ruského výrobce TVEL. Oproti v současnosti využívanému palivu s označením Gd-2M+ má modifikovanou obálku palivového souboru a jeho konstrukce umožňuje větší rozestupy mezi palivovými proutky. Výrobce díky těmto úpravám slibuje zlepšení poměru vody a uranu v aktivní zóně, což umožní palivu strávit v reaktoru delší dobu. Než ale Dukovany na nové palivo skutečně přejdou, bude to ještě minimálně tři roky trvat. Zatímco v Rusku již má obdobné palivo za sebou několik let zkušebního provozu v reaktoru Kolské jaderné elektrárny, v Česku bude v souladu s Atomovým zákonem potřebovat povolení od státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Tomu ovšem předchází vývojový program a poměrně složitý licenční proces založený na výsledcích komplexního testování paliva a předložení značně rozsáhlé a podrobné dokumentace. Výrobce mimo jiné dodá i maketu paliva (místo štěpného uranu obsahuje olovo, jinak je naprosto shodná s originálním souborem) pro provedení nezávislých hydraulických zkoušek. Zároveň TVEL poskytne provozní data z ruské elektrárny, aby odborníci mohli připravit vlastní počítačové simulace a analýzy modelující reálný provoz v Dukovanech. Až následně pak určité množství palivových souborů poputuje do ostrého režimu v reaktoru, kde bude dál sledována. I pak ale zůstane pod bedlivým dozorem úřadu. Některé technické problémy se totiž v palivu mohou objevit až po několika letech v podmínkách reaktoru. Manipulace s palivovým souborem řady TVSA-T ve skladu čerstvého paliva elektrárny Temelín – vlevo zásobníky na čerstvé palivo, vpravo přepravní kontejneryV Temelíně testují Rusové i Westinghouse Podobným nelehkým procesem prochází v Česku i alternativní palivo LTA pro temelínské reaktory vyrobené ve švédském závodě společnosti Westinghouse. Ráda by jej totiž přihlásila do chystaného tendru na dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín. Tam ji v roce 2010 vystřídal v roli dodavatele ruský TVEL (viz ilustrační obrázek ukazující manipulaci s palivovým souborem řady TVSA-T ve skladu čerstvého paliva elektrárny Temelín – vlevo zásobníky na čerstvé palivo, vpravo přepravní kontejnery). Na možnosti ověřit chování s LTA přímo v temelínských reaktorech se švédský Westinghouse dohodl s provozovatelem elektrárny společností ČEZ již v roce 2016. Následně byla dodána maketa palivového souboru do Česka k testování v plzeňské Škoda JS. Na vývojovém programu LTA se podílela také ÚJV Řež, jejíž odborníci mimo jiné připravovali výpočetní model termomechanického chování paliva v podmínkách abnormálního provozu a projektových havárií. Licenční řízení trvalo téměř tři roky a teprve letos na jaře pak bylo prvních šest souborů v rámci pravidelné výměny části paliva zavezeno do reaktoru prvního bloku. Zároveň v Temelíně probíhá provoz s modernizovaným ruským palivem TVSA-T mod.2. Loni v srpnu bylo při výměně paliva z celkem 163 souborů zavezeno 48 nových – s mírně odlišným tvarem tablet a vyšším počtem distančních a mísicích mřížek, celkově s vyztuženou konstrukcí. Od této modifikace ČEZ očekává zvýšení množství uranu v aktivní zóně a zlepšení mechanického chování palivových souborů a proutků. I tuto modifikaci jako u každého systému jaderné elektrárny s vlivem na jadernou bezpečnost musel nejprve schválit státní jaderný dozor. Není palivo jako palivo Jak patrno z úvodu, jaderné palivo není pouhé „topivo do kotle“. Jedná se o vysoce sofistikovaný produkt, který lze v návaznosti na provozní zkušenosti a nové požadavky různými úpravami neustále vylepšovat. Na rozdíl od uhlí či plynu, které mají jen vyšší či nižší výhřevnost či obsah příměsí, hrají u jaderného paliva svou roli použité materiály, výrobní postupy i „architektura“ palivového proutku a souboru. Proto se také palivo do jaderných elektráren neustále vyvíjí – aby déle vydrželo v reaktoru bez poškození, aby bylo bezpečnější a spolehlivější, aby z něj bylo možné získat více energie apod. Možnosti inovací u jaderného paliva zahrnují zejména následující oblasti: • konstrukce palivové kazety (souboru), • konstrukční materiály palivové kazety (souboru), • materiál pokrytí palivových proutků, • chemické složení, tvar a způsob výroby pelety (palivové tablety), • celkové množství uranu v proutku, • míra obohacení paliva. Dukovany používají ruské palivo od svého spuštění v roce 1985 a s velkou pravděpodobností u něj zůstanou až do ukončení svého provozu. Po většinu času jejich provozu bylo Rusko pro reaktory typu VVER 440, které se v 70. a 80. letech stavěly hlavně v zemích pod vlivem Sovětského svazu, jediným dodavatelem paliva na světě. Letos ale americký Westinghouse oznámil, že je připravený obnovit výrobu paliva pro tyto reaktory, které už v první dekádě 21. století dodával do Finska. Možnost diverzifikace dodavatelů jaderného paliva pro evropské reaktory VVER 440 podporoval projekt ESSANUF evropské agentury Euratom, který Westinghouse v letech 2014 – 2018 vedl. Již několik let také dodává palivo do ukrajinských elektráren typu VVER 1000 (stejný typ reaktoru používá Temelín). Česká nukleární společnost, redakčně upraveno a rozšířeno Foto © Česká nukleární společnost Další důležité informace o jaderné energetice (v angličtině) – viz stránky Světové jaderné asociace (World Nuclear Association) zde
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|