Testování smart grids v ČR: evropský projekt InterFLEX
skončil s úspěchem, součástí byla skupina ČEZ
25.3.2020
Zástupci evropského projektu InterFLEX prezentovali
výsledky na závěrečném setkání konsorcia v Paříži a následně i na
finálním jednání se zástupkyní Evropské komise v Bruselu letos v únoru.
Součástí projektu byla i společnost ČEZ Distribuce ze skupiny ČEZ. O
výsledcích byla odborná veřejnost informována v březnu 2020.

Projekt InterFLEX
Projekt InterFLEX (viz schéma na obrázku výše) byl
zaměřen na zvyšování flexibility evropských distribučních sítí a byl
dokončen v únoru 2020. Prokázal mimo jiné zásadní zlepšení integrace
nových decentrálních zdrojů, akumulačních zařízení i elektromobilů do
distribuční soustavy.
Projektu InterFLEX vedla francouzská distribuční
společnost Enedis. Spolu s ní se jej účastnili další čtyři evropští
provozovatelé distribučních soustav: Avacon (Německo), ČEZ Distribuce,
Enexis (Nizozemí) a EON (Švédsko). Ve dvacetičlenném projektovém
konsorciu byli dále zapojeni dodavatelé, obchodníci s elektrickou
energií a výzkumné organizace.
InterFLEX sestával z celkem devíti pracovních balíčků:
pět demonstračních projektů (každý vedl jeden z účastnících se
provozovatelů distribuční soustavy) a čtyři obecné pracovní balíčky
(Management, Technická specifikace, Analýza využitelnosti, Publicita).
InterFLEX byl spolufinancován z programu Horizont 2020 –
rámcový program EU pro výzkum a inovace, v jehož rámci byl podpořen z
tématu LCE-2-2016 (Demonstration of smart grid, storage and system
integration technologies with increasing share of renewables:
distribution system). Jedná se o téma zaměřené na výzkum a testování
chytrých distribučních sítí, akumulace a integraci systémových
technologií v prostředí zvyšujícího se podílu obnovitelných zdrojů
energie.
Zapojení ČEZ
Distribuce v projektu
Společnost ČEZ Distribuce již téměř deset let testuje a
nasazuje nové technologie a prvky tzv. chytrých sítí v rámci pilotních
a realizačních projektů – viz projekt Smart region Vrchlabí jako
součást evropského projektu Grid4EU. V
souvislosti s celkovou digitalizací energetických sítí hodlá ročně
investovat řádově miliardy korun do aplikací automatizace, řízení,
monitoringu, měření a zpracování dat. Český demonstrační balíček v
rámci projektu InterFLEX prokázal zásadní zlepšení integrace nových
decentrálních zdrojů, akumulačních zařízení a elektromobilů do
distribuční soustavy.
ČEZ Distribuce se účastnila projektu InterFLEX v roli
vedoucího demonstračního projektu Demo2 a zajišťovala technickou
koordinaci celého projektu. Partnery tohoto demonstračního projektu
vedeného společností ČEZ Distribuce (WP6) byly Austrian Institute of
Technology, ČEZ Solární, Fronius, Schneider Electric a Siemens.
Společnost ČEZ Distribuce v rámci projektu a v reálném
provozu úspěšně otestovala chytré autonomní funkce fotovoltaických
střídačů (viz foto níže), regulaci napětí pomocí jalového výkonu u
velkých
výroben elektrické energie připojených do hladiny vysokého napětí,
dálkové i autonomní řízení u dobíjecích stanic pro elektromobily a malé
akumulační systémy elektrické energie umístěné v domácnostech. Získané
poznatky tvořily vstupy do obecných pracovních balíčků, a zajistily tak
jejich posouzení z pohledu nákladů a přínosů pro možné budoucí nasazení
na celoevropské úrovni.

V demonstračním projektu ČEZ Distribuce bylo dosaženo
významného navýšení možnosti připojovat decentrální (obnovitelné
zdroje) v řádu vyšších desítek procent oproti stávajícímu stavu, a to
na napěťových hladinách nízkého i vysokého napětí. Výstupy a zkušenosti
z projektu jsou přenášeny do každodenní praxe s cílem umožnit splnění
rostoucích požadavků zákazníků na připojování nových výroben.
V rámci projektu byl také vybudován základ dobíjecí
infrastruktury pro elektromobily, kterou ČEZ Distribuce využívá nejen
pro testování vlivu dobíjení na distribuční soustavu ale i pro dobíjení
svých firemních vozidel.
Výstupy projektu InterFLEX včetně zpráv jsou veřejně k
dispozici na
internetových stránkách projektu (sekce Results/Deliverables)a
také na
stránkách ČEZ Distribuce.
ČEZ,
redakčně upraveno
Foto a
obrázek © InterFlex
Další
informace zde
Přečtěte si také:
23.3.2020 V
srpnu 2017 schválila Evropská komise ve svém rozhodnutí č.2017/1442
tzv. Závěry o BAT (z anglického „best available techniques“ neboli
nejlepší dostupné techniky). Tento dokument stanoví přísnější emisní
limity, které budou muset všechna velká spalovací zařízení plnit do
čtyř let od jejich schválení, tedy do srpna 2021. Závěry o BAT zároveň
stanoví i přísnější požadavky na monitoring emisí znečišťujících látek,
než jaké v současnosti upravuje česká legislativa. O tom, jak se těmto
pravidlům přizpůsobují elektrárny skupiny ČEZ, byla veřejnost
informována v březnu 2020. 
3.3.2020 Vodní
elektrárny patří k důležitým obnovitelným zdrojům
elektrické energie v České republice. Významný podíl mají elektrárny
tzv. Vltavské kaskády, provozované skupinou ČEZ. Ta v únoru 2020
prezentovala zajímavé výsledky této energetické soustavy v roce
2019. 
8.11.2019 Ačkoli má
Česká republika velmi robustní přenosovou síť,
ani jí se nevyhýbá hrozba plošného výpadku v dodávkách elektřiny, tzv.
blackoutu. V takovémto případě by mohla sehrát významnou roli
přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Od roku 2019 má tato elektrárna
od provozovatele české přenosové soustavy, společnosti ČEPS,
certifikaci na službu start ze tmy neboli black start. Jak byla v
listopadu 2019 informována odborná veřejnost, v případě blackoutu by
tak umožnila obnovit napětí v přenosové soustavě takzvaným podáním
napětí do Elektrárny Chvaletice. 
18.10.2019
Úkolem jaderných elektráren je pracovat v takzvaném
základním zatížení. V případě regulace, tedy snižování výkonu, přichází
na řadu až poslední. Přesto ale musí být schopné pomoci ve chvíli, kdy
je elektřiny v síti nárazově víc, než odpovídá spotřebě. Platí to i o
výrobě elektřiny v jaderné elektrárně Temelín, jak byla v říjnu 2019
informována odborná veřejnost. 
6.9.2019 Provozovatel
české přenosové soustavy ČEPS se zapojil do cvičení
Safeguard Territory 2019, které mělo za cíl prověřit připravenost
zabezpečení vybraných objektů kritické infrastruktury na území
Moravskoslezského kraje. Osmý ročník prověřovacího cvičení příslušníků
Aktivní zálohy Krajského vojenského velitelství Ostrava probíhal mimo
jiné v rozvodnách Kletné, Albrechtice a Horní Životice společnosti
ČEPS. O některých zajímavých podrobnostech tohoto cvičení byla odborná
veřejnost informována na konci srpna 2019. 
11.6.2019
Robustní přenosová síť je základem spolehlivé
energetické soustavy v zemi. Dobře si to uvědomují i společnosti ČEPS a
SEPS, provozovatelé přenosových soustav v České republice a na
Slovensku, když na začátku června 2019 podepsaly dohodu o účasti v
platformě International Phasor Data Exchange (IPDE). Jedná se o
mezinárodní projekt určený k zjednodušení a zefektivnění výměny
provozních dat v rámci propojených evropských přenosových
soustav. 
18.4.2019
Rozvodny i vedení velmi vysokého napětí společně s
dalšími objekty ve správě společnosti ČEPS patří k prvkům kritické
infrastruktury státu. Narušení jejich bezpečného provozu by mělo přímý
dopad na zajištění spolehlivých dodávek elektrické energie nejen v ČR,
ale v rámci propojených soustav také v širším evropském kontextu.
Společnost ČEPS proto aktivně prověřuje svou připravenost mimořádné či
krizové situace řešit. Pravidelně se účastní součinnostních cvičení ve
spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému, Armádou ČR a
krajskými samosprávami. O nedávných takovýchto cvičeních byla široká
veřejnost informována začátkem dubna 2019. 
11.3.2019 Tradiční
Energy Outlook, výhled budoucího vývoje
energetiky do roku 2040, publikovaný společností BP a v únoru 2019
prezentovaný Českou nukleární společností, opět rozčeřil debatu o
možnosti lidstva uspokojit stoupající poptávku po energiích a přitom si
nezničit planetu. Podle BP i v budoucnu zůstane role jaderné energie
významná. Pokud by byla snaha skutečně protlačit ambiciózní cíle na
snižování emisí, pak bude jeho přínos o to důležitější. 
21.11.2017 Německý
program Energiewende, jehož charakteristickým
rysem je odklon od jaderné energetiky a podpora obnovitelných zdrojů,
vede paradoxně k tomu, že z Německa je největší evropský producent
skleníkových plynů. Na tuto skutečnost upozorňuje zpráva nevládní
organizace Energy for Humanity s názvem „European Climate Leadership
Report 2017, Measuring the Metrics that Matter“ (tedy „Zpráva o vedoucí
roli Evropy v oblasti klimatu 2017, Měření s měřítkem, které je
důležité“), publikovaná při příležitosti Konference OSN o klimatických
změnách (COP23) v listopadu 2017 v německém Bonnu. 

|