Přečtěte si: Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy
|
|
|
Přečtěte si: Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy |
 
      |
Zpráva MAF CZ 2022 hodnotí možné scénáře vývoje elektroenergetického sektoru v ČR do roku 20408.3.2023 Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS představil na začátku března 2023 dokument „Hodnocení zdrojové přiměřenosti ES ČR do roku 2040“ (MAF CZ 2022), v němž analyzuje dopady různých scénářů vývoje zdrojového mixu v České republice ve střednědobém horizontu a identifikuje možná budoucí rizika.
Zpráva MAF CZ Analýza obsahuje čtyři scénáře – Respondentní, Konzervativní, Progresivní a nově také Dekarbonizační. Kromě vyhodnocení ukazatelů bezpečnosti dodávek elektřiny bere v úvahu environmentální a ekonomické dopady jednotlivých scénářů. Společnost ČEPS každoročně vypracovává toto národní hodnocení zdrojové přiměřenosti (MAF CZ), které v několika scénářích zobrazuje možný vývoj českého elektroenergetického sektoru. Jednotlivé scénáře predikují, zda bude česká elektrizační soustava v horizontu do roku 2040 zdrojově přiměřená či nikoliv, tedy zda budou dodrženy parametry spolehlivosti dodávek elektřiny v ČR. Hodnocení zohledňuje faktory, jako jsou předpokládaná podoba energetického mixu, importní a exportní kapacita, výše spotřeby a socioekonomický vývoj. Hodnocení zdrojové přiměřenosti v České republice navazuje na hodnocení zdrojové přiměřenosti na evropské úrovni, které zpracovává Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (ENTSO-E). Analýza českého prostředí vzniká v souladu s evropskou legislativou o vnitřním trhu s elektřinou, která výrobcům a dalším účastníkům trhu (v ČR jsou to např. obchodníci, zákazníci, operátor trhu a další) ukládá povinnost poskytnout provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů. Cílem vnitrostátního hodnocení zdrojové přiměřenosti je určit možná budoucí rizika spojená se spolehlivostí dodávek elektřiny v ČR, identifikovat příčiny, které ke vzniku těchto rizik vedou a stanovit možné způsoby řešení. Sledovaným faktorem je přitom například velikost nepokrytého zatížení (LOLE) z pohledu plnění normy spolehlivosti (NS), při jejímž překročení je bezpečnost dodávek elektrické energie ohrožena. Scénáře vývoje elektroenergetiky v ČR Vedle Respondentního, Konzervativního a Progresivního scénáře možného vývoje elektroenergetického sektoru, které byly zpracovávány v předchozích letech, přináší MAF CZ 2022 nově také Dekarbonizační scénář. Východiskem tohoto scénáře je dosažení závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR a v porovnání s ostatními scénáři je charakterizován rozsáhlou elektrifikací zejména v dopravě, vytápění a průmyslu, což vede k výraznému navýšení spotřeby elektřiny. Portfolio zdrojů je založeno na předpokladu konce uhlí k roku 2030 a instalovaná kapacita OZE v něm oproti Konzervativnímu scénáři narůstá na téměř dvojnásobek. Nyní blíže k jednotlivým scénářům, viz grafy níže. Respondentní scénář Respondentní scénář zobrazuje základní trajektorii vývoje energetického mixu založenou na plánech a strategii provozovatelů zdrojů (respondentů dotazníkového šetření). V návaznosti na plány některých provozovatelů tedy neuvažuje konec uhlí před rokem 2040. Instalovaný výkon OZE narůstá pozvolna, a naproti tomu dochází k postupnému navyšování spotřeby v kontextu zvyšování životní úrovně a uvažované střední elektrifikace (zejména sektorů dopravy a vytápění). V důsledku realizace odchodu od uhlí až po roce 2040 se výsledné hodnoty LOLE (počet hodin s nedodávkou elektřiny za 1 rok) a EENS (celková roční nedodávka) z provedených simulací nasazení zdrojů pohybují nejníž ze všech scénářů. Maximálního LOLE 3 h a EENS 0,9 GWh dosahuje scénář v roce 2040. Soustava je tak zdrojově přiměřená v průběhu celého sledovaného období.
Konzervativní scénář Konzervativní scénář naznačuje směr, kterým se česká elektroenergetika může ubírat v případě ukončení výroby elektřiny z uhlí do roku 2038. Z pohledu rozvoje OZE, spotřeby a dalších vstupů se tento scénář shoduje s Respondentním scénářem. Z hlediska zdrojové přiměřenosti výsledky nenaznačují vážnější problémy a ve výhledu do roku 2040 počet hodin nedodávky nepřekročí normu spolehlivosti ČR (LOLENS do 15 h/rok). Navýšení importu v roce 2035 souvisí s postupným odchodem od uhlí, který je v následujících letech částečně kompenzován plánovaným dostavením nového bloku JE Dukovany a navýšením výroby na plynových zdrojích.
Progresivní scénář Progresivní scénář reflektuje vývoj spojený s plány dekarbonizovat nejen elektroenergetiku v souladu s klimatickými cíli EU. Zobrazuje trajektorii odklonu od uhlí do roku 2033, který je kombinován s ambicióznějším nárůstem instalované kapacity OZE a navyšující se spotřebou elektřiny v důsledku intenzivní elektrifikace. Výsledky po roce 2030 indikují razantní navýšení počtu hodin nepokrytého zatížení (až na LOLE 389 h v roce 2040) stejně jako objemu nedodané energie (EENS 798 GWh v roce 2040). Podle tohoto scénáře by elektrizační soustava ČR nesplňovala požadavek na spolehlivost. Brzké ukončení výroby na uhelných zdrojích je kompenzováno nárůstem výroby na plynových zdrojích a vysokými importy, které se pohybují na hranici technické importní schopnosti české elektrizační soustavy.
Dekarbonizační scénář Dekarbonizační scénář je v porovnání s ostatními scénáři charakterizován rapidní dekarbonizací, kdy rozsáhlá elektrifikace, a to zejména v dopravě, vytápění a v průmyslu vede k výraznému navýšení spotřeby elektřiny. Portfolio zdrojů je založeno na konci uhlí k roku 2030 a instalovaná kapacita OZE v něm v průběhu sledovaného horizontu narůstá na téměř dvojnásobek oproti Konzervativnímu scénáři. Ani za vysokého využití plynových zdrojů a vysokých objemů importované elektřiny však není toto portfolio schopno udržet soustavu ve stavu zdrojové přiměřenosti. V roce 2030 dosahují hodnoty LOLE 105 h a objem nedodané energie 83,5 GWh. LOLE pro rok 2040 vzroste až na 1 085 h a EENS na 2 676 GWh (2 % roční spotřeby), s průměrnou hodinovou hodnotou deficitu zatížení přibližně 2 500 MW.Tyto hodnoty indikují značnou zdrojovou nepřiměřenost a scénář poukazuje na ýznamnou potřebu rozšíření zdrojové základny ČR, případně zavedení kapacitního trhu pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny.
Závěry MAF CZ 2022 Zejména z Progresivního a Dekarbonizačního scénáře MAF CZ 2022 vyplývá, že Česká republika bude od roku 2030 rizikově importní a bude závislá na dovozu elektřiny z možných přebytkových zemí, jako jsou Německo a Francie. Po roce 2030 pak MAF CZ 2022 indikuje další zhoršení situace, které by mohlo vést k vážným problémům s přiměřeností soustavy. Podle Dekarbonizačního scénáře dosahují hodnoty LOLE v roce 2030 již 105 hodin a objem nedodané energie představuje 83,5 GWh. Další zhoršení situace je pak indikováno v roce 2040, kdy podle tohoto scénáře dosahují hodnoty LOLE 1 085 hodin. MAF CZ 2022 ukazuje, že pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se Česká republika v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších nových jaderných zdrojů a zároveň zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Z provedených výpočtů a analýz rovněž vyplývá důležitost udržet si míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny. Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne 10 % spotřeby elektřiny v ČR (jde o pravidlo uvedené v Aktualizované státní energetické koncepci neboli ASEK). Zpráva MAF CZ je k dispozici na stránkách ČEPS ZDE redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů ČEPS Grafy ze zprávy MAF CZ © ČEPS Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
Přečtěte si také:
