Mise Hera, první mise ESA k asteroidu, prozkoumala
cestou planetu Mars 31.3.2025 Průletu u Marsu ve středu 12. března využila sonda ESA Hera, která je
součástí testování planetární obrany Země, k otestování svého vědeckého
vybavení. Aktivovala trojici svých přístrojů, s nimiž pořídila snímky
Marsu i měsíce Deimos, který je menším ze dvou tajemných měsíců planety. 
Fotografie pořízená sondou Hera ukazuje část
Marsu a Deimos.
Hera a její poslání
Okolí naší planety je velmi živé. V současnosti známe více než 35 tisíc
asteroidů, jejichž dráhy vedou kolem Země tak blízko, že má smysl jim
věnovat pozornost.
V září 2022 sonda NASA DART (Double Asteroid Redirection Test) dopadla
na asteroid Dimorphos v historicky prvním testu odklonění kosmického
tělesa, přičemž změnila jeho dráhu kolem většího asteroidu Didymos. 7.
října 2024 se sonda Evropské vesmírné agentury (ESA) jménem Hera vydala
na misi, jejímž hlavním cílem je provést důkladný „podopadový“ průzkum
asteroidu Dimorphos.
Hera je
mise ESA a zároveň první sondou vyvinutou v rámci programu ESA Space
Safety. Podílí se na ní 18 členských zemí ESA a japonská kosmická
agentura JAXA, která dodala jeden z vědeckých přístrojů. Vědecká
komunita mise Hera se přitom významně překrývá s komunitou kolem mise
NASA DART.
Hera nese pro plnění svého poslání důležité přístroje:
Černobílá kamera AFC (Asteroid Framing Camera) s rozlišením 1020×1020
pixelů, která pořizuje navigační a vědecké snímky ve viditelné části
spektra.
Hyperspektrální kamera Hyperscout H snímkující v paletě barev až mimo
limity lidského oka. Celkem bude fotografovat ve 25 viditelných a
blízkých infračervených pásmech, aby pomohla charakterizovat minerální
složení tělesa.
Kamera TII (Thermal Infrared Imager), kterou dodala japonská agentura
JAXA. Pracuje ve středním infračerveném pásmu, přičemž bude schopna
určit teplotu povrchu a dále jeho fyzikální vlastnosti, jako je
drsnost, velikost částic a jejich rozložení nebo poréznost.
Tyto přístroje byly aktivovány během průletu kolem Marsu.
Další přístroje sondy Hera, které budou využity po dosažení binárního
asteroidu Didymos/Dimorphos, zahrnují zejména laserový výškoměr PALT,
který může pracovat na vzdálenost maximálně 20 km.
Poznámka: Hyperspektrální kamera dokáže široké pásmo vlnových délek
světla rozdělit na desítky malých segmentů a každý z nich snímat
zvlášť. Každý bod obrazu tak obsahuje detailní informace o odraženém
světle v různých vlnových délkách, což umožňuje detekovat vlastnosti
materiálů, které jsou klasickými kamerami neviditelné — například
chemické složení nebo vlhkost objektů.
Průlet kolem Marsu
Průlet Hery kolem Marsu 12. března byl integrální součástí přeletu
kosmickým prostorem, který jako optimální vybral tým letové dynamiky
ESA.
Při přiblížení na cca 5000 km k Marsu změnila gravitace planety dráhu
sondy směrem k cílové destinaci, kterou je binární soustava asteroidů
Dimorphos a Didymos. Manévr zkrátil cestu k cíli o mnoho měsíců a
pomohl ušetřit nezanedbatelné množství paliva.
Sonda Hera pohybující se relativní rychlostí 9 km/s k Marsu byla
schopna pořídit snímky měsíce Deimos ze vzdálenosti 1000 km, přičemž
pozorovala hlavně méně známou odvrácenou stranu měsíce vázaného k
planetě slapovými silami. Prachem pokrytý Deimos o průměru 12,4 km může
být buď pozůstatkem velkého střetu Marsu s nějakým tělesem, nebo
zachyceným asteroidem. Fotografie výše pořízená sondou Hera ukazuje část
Marsu a Deimos.
Výsledky z blízkého setkání s měsícem Deimos by měly pomoci při
plánování operací mise MMX (Mars Moons eXploration), kterou na na rok
2026 chystá japonská JAXA ve spolupráci s NASA, francouzskou kosmickou
agenturou CNES, německým letecko-kosmickým střediskem DLR a ESA. Sonda
MMX nebude pouze provádět detailní pozorování obou oběžnic Marsu, ale
na měsíci Phobos přistane, odebere vzorky a vrátí se s nimi na Zemi k
analýze.
Hera letí dál
Asteroid Didymos má průměr 780 m a Dimorphos jen 151 m, takže tyto dva
cílové objekty mise Hera jsou mnohonásobně menší než Deimos o průměru
12,5 km.
V únoru 2026 uskuteční sonda Hera hlavní motorický manévr, po němž bude
od října 2026 následovat série menších impulzů pomocí raketových
motorů. Těmi vyladí svůj přílet do soustavy Didymos plánovaný na
prosinec 2026.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto © ESA
Další
informace zde
 Přečtěte si také:
 13.2.2025 Evropská kosmická agentura (ESA) podepsala kontrakt s italskou firmou
Thales Alenia Space, která se tak stala hlavním dodavatelem prvního
evropského lunárního modulu Argonaut. Plným názvem Argonaut Lunar
Descent Element. Česká odborná veřejnost o tom byla informována v únoru
2025. 
 24.1.2025 Česko
má na oběžné dráze svého služebníka SATurnina-1, který má za úkol
pořizovat snímky planety. Družici vynesla na oběžnou dráhu raketa
Falcon-9 společnosti Space X v rámci mise Transporter 12 v úterý 14.
ledna 2025 krátce po osmé hodině večer. Družice komunikuje a je
funkční.
 16.1.2025 První česká
družice s hyperspektrální kamerou odhalí nelegální skládky,
znečištění vodních toků, poškození vegetace a může ochránit i miliony
lidí ohrožených protrhnutím ledovcových jezer. Družici TROLL vynesla do
vesmíru raketa Falcon od společnosti SpaceX 14. 1. 2025.
 23.10.2024 Okolí naší
planety je velmi živé. V současnosti známe více než 35 tisíc
asteroidů, jejichž dráhy vedou kolem Země tak blízko, že má smysl jim
věnovat pozornost. Mise ESA Hera je součástí mezinárodní snahy
odpovědět na základní existenční otázku: jsme schopni něco podniknout v
případě, že objevíme nějaký asteroid na kolizním kurzu?
 23.9.2024 Z
evropského kosmodromu v Kourou (Francouzská Guayana) odstartovala 4.
září 2024 na raketě Vega družice Sentinel-2C systému Copernicus (viz
foto). Raketa odstartovala ve 3:50 středoevropského letního času.
Družice se od ní oddělila ve 4:48 a v 5:02 již hlásila, že je bezpečně
na oběžné dráze.
 27.5.2024 Nová mise
Evropské vesmírné agentury (ESA) Comet Interceptor bude
zkoumat dosud neobjevenou kometu, a má tak za cíl odhalit zásadní
poznatky o původu naší sluneční soustavy. Na sondě, která poletí do
vesmíru v roce 2029, se významně podílí inženýrskými aktivitami
brněnská společnost OHB Czechspace. Odborná veřejnost o tom byla
informována v květnu 2024.
 16.5.2024 Vesmírné
technologie a astrofyzika jsou jedny z nejvíce fascinujících a
dynamicky se rozvíjejících vědních oborů. Projekt Square Kilometre
Array (SKA) představuje jeden z nejambicióznějších mezinárodních
vědeckých projektů současnosti. Tento radioteleskop, který bude po
dokončení největším svého druhu na světě, nabízí široké spektrum
příležitostí pro spolupráci mezi ČR a Jihoafrickou republikou
(JAR).
 29.4.2024 Mise ESA
Proba-3 prochází v dubnu 2024 kritickou
přípravou pro let dvou sond v přesné formaci. Nyní probíhá testovací
kampaň laserových prostředků mise, které provádí společně ESA, MDA a
Centre Spatial de Liège. Kampaň se koná ve firmě Redwire Space v
belgickém Kruibeke.
 11.3.2024
Observatoř ESA zahájila v únoru 2024 ze svého
pozorovacího stanoviště
1,5 miliónu kilometrů od Země sledování miliard galaxií s cílem odhalit
tajemství temné hmoty a temné energie. Observatoř Euclid je řízena týmy
ESA ze střediska ESOC (European Space Operations Centre). Ty posílají
příkazy, stahují vědecká a technická data a celkově dbají na stav a
funkčnost zařízení.
 15.2.2024 Družice
VZLUSAT-2 oslavila v polovině ledna 2024 dva roky fungování na
oběžné dráze. Je
jedinou družicí postavenou v České republice, která dokáže pořídit
snímky planety ve vysokém rozlišení. Družice současně dlouhodobě
monitoruje gama záblesky pocházející ze vzdáleného vesmíru, nebo
vzniklé při erupcích na Slunci.
 8.11.2023
ESA
a japonská kosmická agentura JAXA (Japanese Aerospace Exploration
Agency) se připravují na vypuštění družice EarthCARE. Půjde o významný
mezník v dálkovém průzkumu Země. O podrobnostech byla naše odborná
veřejnost informována v listopadu 2023.
 6.10.2023 Rozhodl o tom
ve druhé polovině září 2023 na Ministerstvu dopravy (MD
ČR) výbor řídící Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou
Evropská kosmická agentura (ESA) poskytne vesmírným aktivitám z ČR.
Právě v rámci tohoto projektu jsou připravovány české samostatné
kosmické ambiciózní mise. Ambiciózní proto, že jde o řádově
komplexnější aktivity, než ty, co byly dosud v ČR v oblasti kosmických
aktivit realizovány.
 12.9.2023 Indická
kosmická organizace ISRO (Indian Space Research Organisation)
úspěšně přistála na povrchu Měsíce se svou výsadkovou sondou
Čandraján-3. Projekt je v rámci mezinárodní spolupráce podporován
Evropskou kosmickou agenturou (ESA), jejímž aktivním členem je i ČR.
Naše odborná veřejnost o tom byla informována na přelomu srpna a září
2023.
 5.9.2023 Zní
to jako úryvek ze sci-fi, a přesto je to realita. Kancelář kosmické
tříště v ESA byla 10. srpna 2023 informována 18. letkou vesmírné obrany
Spojených států, že v blízkosti vysloužilého palubního adaptéru rakety
Vega byly na oběžné dráze detekovány nové objekty. Odstranit by je měla
chystaná mise ClearSpace-1.
 21.7.2023 AMBIC
(Ambicious Czech Satellite) je česká družice zaměřená na
pozorování Země z vesmíru a zasílání snímků ve vysokém rozlišení. Jejím
cílem je poskytovat pro další analýzu obrazová data státnímu sektoru
České republiky a zajistit tak nezávislost na zahraničních subjektech.
Družice ponese i technologický demonstrátor pro nouzový komunikační
kanál mezi orgány českého státu po celém světě.
 4.7.2023 Využít
plně potenciálu, který nabízí vesmír a tělesa, která se v něm pohybují,
předpokládá vědět, co se kde ve vesmíru nachází. Tomu by měl napomoci
projekt družice QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonovae Surveyor), jehož
cílem je připravit první český vesmírný dalekohled, optimalizovaný na
ultrafialovou část spektra. O podrobnostech byla česká odborná
veřejnost informována na začátku července 2023.
 19.6.2023 Raketa Falcon
9 společnosti SpaceX vynesla do vesmíru 12.
června v 23:35 středoevropského času radiační detektor, spektrometr
HardPix. Připojí se k detektoru SATRAM, který na oběžné dráze Země
úspěšně funguje již vice než 10 let a na kterém také ÚTEF ČVUT
spolupracoval s BD Sensors.
 6.6.2023 Do vesmíru se
koncem května 2023 vydala pokročilá širokopásmová
družice, která bude demonstrovat 5G připojení
příští
generace poskytováním vysokorychlostních internetových služeb. Družice
schopná měnit vysílací pásmo, která je pojmenovaná JoeySat po klokaním
mláděti, bude využitá pro spojení tisíců lidí na lodích na mořích, v
letadlech nebo při dalekých cestách.
 19.5.2023 První
družice projektu Eurostar Neo postavená v rámci partnerského
projektu ESA Neosat (Neosat Partnership Project) dokončila zvyšování
oběžné dráhy pomocí elektrických motorů. V polovině května 2023 dosáhla
své pozice na geostacionární dráze ve výšce nějakých 36 tisíc kilometrů
nad Zemí.
 Marketing
je řídící proces pro identifikaci, předvídání a uspokojování požadavků
zákazníků za účelem dosažení zisku. Takto vymezený marketing
představuje řešení několika základních otázek, jakými jsou identifikace
potřeb zákazníků, vymezení cílových segmentů trhu a vytváření
konkurenční výhody pro každý z nich. Tak rozumí marketingu i naše
konzultační firma a její tým. Její služby orientované na marketingové
řízení v soukromém i veřejném sektoru mohou jejich zákazníkům významně
přispět k efektivnímu oslovování trhu. Další podrobnosti k nabízeným
službám jsou k dispozici zde
 Naše
konzultační firma, která je zaměřena na odbornou podporu chytrých
technologií v dopravě a energetice a inteligentních měst, organizuje
již jedenáctým rokem konference o chytré elektromobilitě a chytrých
řešeních pro města. Konference jsou určeny odborné veřejnosti z řad
průmyslu a ostatních relevantních organizací, zástupcům dopravních
podniků i soukromých dopravců, zástupcům municipalit či dalším zájemcům
o tuto problematiku či školám. Pokud se budete chtít stát partnerem
konference, neváhejte nás kontaktovat.
Bližší
informace, pozvánky
na tyto konference a zprávy z těchto a dalších konferencí
včetně prezentací naleznete zde.
 18.5.2023 Ani
vesmírným zařízením se nevyhýbají „obyčejné“ problémy, způsobené
banální mechanickou závadou. Ve vesmírných podmínkách je ovšem jejich
řešení značně náročné, i když ve výsledku může připomínat to pozemské –
pořádně zatřást. To se přihodilo i misi JUICE mířící k Jupiteru, kterou
na našich stránkách průběžně sledujeme.
 28.4.2023
Středobodem pozornosti mise ESA JUICE (Jupiter Icy
Moons Explorer) bude
Ganymedes: největší měsíc planety Jupiter a ideální přirozená laboratoř
pro studium ledových světů Sluneční soustavy. Další zajímavé
podrobnosti uvedl v posledním dubnovém týdnu 2023 server Czech Space
Portal, s odkazem na Evropskou vesmírnou agenturu
(ESA). Existuje celá řada klíčových důvodů, proč se sonda
JUICE
zaměří právě
na měsíc Ganymedes.
|
