![]() |
|
![]() |
Přečtěte si: Rok 2025: Očekává se nárůst výroby elektrické energie z jaderných zdrojů |
![]() ![]()
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Elektřina z mořských vln: představení elastomerové technologie
Podle OSN má energie mořských vln obrovský potenciál, téměř 30 000 TWh ročně (pro srovnání, podle zpráv Mezinárodní energetické agentury IEA bylo ve světě vyrobeno v roce 2010 celkem 21 500 TWh elektřiny). Je proto snaha tuto energii zužitkovat jako obnovitelný zdroj. Uvedenou technologii přeměny energie mořských vln na elektřinu ukazuje obrázek dole. Základem je třívrstvá plocha (plát), kde horní a spodní vrstva je elektricky vodivá (tedy tvoří elektrody). Prostřední vrstvu tvoří mimořádně elastický silikon – elastomer, což je makromolekulární látka, která se malým tlakem podstatně deformuje a po jeho uvolnění se rychle vrací k přibližně původním rozměrům a tvaru. Elastomer má také izolační vlastnosti. Takovéto vrstvy lze i v průmyslových podmínkách vyrábět s konstantní tloušťkou. Pohyb mořských vln působí na tento třívrstvý plát mechanickou silou. Pohyb vzhůru stlačuje elastický silikon v prostřední vrstvě, a elektrody se tak přibližují k sobě. Současně se obě elektrody nabijí z vnějšího zdroje nepatrným elektrickým nábojem o opačné polaritě. Při pohybu vlny dolů se elastomerová vrstva vrací do své původní tloušťky a elektrody se od sebe vzdalují. Tím roste elektrické napětí mezi elektrodami a vzniklý elektrický proud je odváděn do vnějšího obvodu. Energie vyrobená z jednoho třívrstvého plátu je nepatrná. Při navrstvení do sad zahrnujících stovky či tisíce takovýchto plátů se však jejich energie sčítá do hodnot využitelných v praxi. V praxi lze tento způsob výroby elektrické energie aplikovat různými způsoby. Jedním z nich je například bóje, skládající se ze dvou částí (viz obrázek dole): spodní ukotvená na mořském dvě, a vrchní na hladině moře. Mezi těmito částmi je umístěna sada několika tisíc třívrstvých plátů, které se každých deset sekund deformují, a vyrábějí tak použitelnou elektrickou energii. Předpokládá se, že energetická účinnost elastomerového generátoru by měla být 50 %. Projekt EPoSil koordinuje společnost Bosch spolu se svým subdodavatelem Compliant Transducer Systems. Společnost Wacker Chemie AG, další člen projektového konsorcia, dodává silikonový materiál. Technická universita v Damstadtu vyvíjí metody pro testování elektroaktivních polymerů a vyvinula i právě představený demonstrační model. Samotnou výrobu modelů zajišťuje firma Bosch Rexorth. První zkušební elastomerový generátor v reálné velikosti by měl být zkoušen příští tok ve vlnovém kanálu Technické univerzity Hamburg-Harburg. Následovat by mělo jeho komerční využití. redakce Proelektrotechniky.cz Ilustrační foto nahoře: archiv redakce Obrázek dole: Bosch
MIT představil novou koncepci plovoucí jaderné elektrárny
Horns Rev 3: další dánská mořská větrná farma v přípravě![]() ![]() Cape Wind: první komerční mořská větrná farma v USA začíná s výstavbou
London Array: Největší mořská větrná farma na světě otevřena![]() ![]() Thornton Bank: další evropská větrná farma úspěšně přifázována k přenosové síti
Program ReDAPT: přílivová elektrárna na plný výkon 1 MW
Přílivová elektrárna SeaGen: elektřina z moře pro 10 000 domácností
Přílivové elektrárny: další krok k rozvoji
|
![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() ![]() |
Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|