Přečtěte si: Smart city v praxi: první kniha českého autora o konceptu smart city



  

Pozvánky na akce


Stalo se




  

 
 
     
      

Organizace jako klíčový zákazník pro elektromobily: Zpráva z odborné konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“

Prezentace z konference jsou ke stažení v článku zde.

6.10.2016 Dne 4. října 2016 proběhla v centru GreenPoint v Praze 10 odborná konference „Efektivní elektromobilita v organizacích“, organizovaná firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Odborným garantem konference byl Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy. Účastníkům konference i čtenářům našeho portálu je určena tato souhrnná zpráva z uvedené akce.

1. Konference, její zaměření, partneři a účastníci

Konference byla svým obsahem, zaměřením a strukturou pozvaných účastníků cílena na veřejné a soukromé organizace se zájmem o provozování osobních a užitkových elektromobilů, které jsou podle současných poznatků klíčovými zákazníky při nákupu těchto dopravních prostředků. Konference tedy vědomě neoslovovala rozmanité elektromobilní nadšence a jejich zájmová sdružení.  

Smyslem konference bylo dát takto vymezené cílové skupině informace z následujících oblastí:

•    optimální oblasti a způsoby využívání osobních a užitkových elektromobilů v organizacích; elektromobilita jako součást konceptu smart city,

•    obchodní modely a zdroje financování pro pořízení a provozování elektromobilů – veřejné dotace, bankovní a jiné finanční nástroje, jejich výhody a nevýhody,

•    aktuální novinky v oblasti elektromobilů, jejich nabíjecí infrastruktury, energetických balíčků pro nabíjení a dalších souvisejících provozně technických a ekonomických služeb pro organizace,

•    perspektivy dalšího vývoje v elektromobilitě pro organizace.

Konference měla více než sto účastníků, jimiž byli v drtivé většině řídící pracovníci a vrcholoví specialisté z municipalit, městských služeb (včetně dopravních podniků) a průmyslových firem se zájmem o provoz osobních a užitkových elektromobilů. Šlo tedy o přesně účastnicky zacílenou akci.

Konference se konala pod záštitou Ministerstva životního prostředí ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a Sdružení dopravních podniků ČR.

Hlavními partnery konference byly (v abecedním pořadí) společnosti ČEZ a ČSOB Leasing, dalšími průmyslovými partnery byly společnosti ABB, E.ON, EVC Group, Nissan a Volkswagen (prostřednictvím svého obchodního zastoupení). Tito partneři tak získali příležitost k bezprostřednímu kontaktu se svojí cílovou skupinou v oblasti elektromobility.

Součástí konference byla ukázka elektromobilů značek Nissan, Volkswagen a Tesla.

2. Důležité poznatky z konference

a) Trh osobních a užitkových elektromobilů v ČR

Současný evropský trh nabízí jako sériové výrobky osobní elektromobily a lehké užitkové elektromobily ve variantách nákladní i minibus. V zahraničí se testují v reálném provozu i větší nákladní elektrická vozidla s užitečnou hmotností až do 19 t, ve většině případů však jde o prototypy s příslušnými provozními vlastnostmi.

V ČR se v současné době v segmentu osobních a užitkových elektromobilů pro běžné použití v organizacích veřejného a soukromého sektoru angažují především automobilky Nissan a Volkswagen. Do budoucna se očekává jejich další aktivní angažování na českém trhu a nástup nových typů s atraktivními provozními vlastnostmi, zejména v oblasti dojezdu na jedno nabití.

Jiné automobilky na českém trhu, například BMW nebo Tesla, podle dosavadních poznatků cílí spíše na tržní segmenty, kde elektromobil je více záležitostí životního stylu a méně vozidlem pro každodenní práci.

Další automobilky, které jsou v oslovování organizací aktivní v zahraničí, jako například Renault, Peugeot nebo KIA, zaujímají ve vztahu k českému trhu spíše vyčkávací postoj.

Situace na trhu elektromobilů, zejména užitkových a elektrických minibusů vytváří příležitost pro přestavby z dieselových pohonů na elektrické, jaké úspěšně provádí například EVC Group pro domácí i zahraniční zákazníky.

Trendem v oblasti trakčních baterií je nárůst jejich kapacity a jejich odolnosti vůči vysokým nabíjecím proudům. Výsledkem je prodlužování dojezdu elektromobilů a větší možnosti rychlého nabíjení vysokými výkony.

Kromě bateriových elektromobilů mohou do budoucna zaujmout postavení na českém trhu také palivočlánková (vodíková) elektrická vozidla. Tato oblast elektromobility je nicméně v ČR, na rozdíl od zahraničí, nyní v naprostých začátcích, resp. ve stavu přípravy příslušné vyhledávací studie pro MD ČR.

Elektromobilita se stále více stává součástí konceptu inteligentních měst neboli smart cities, který se rozvíjí i v ČR. Zasazení do kontextu smart city vytváří příležitost k efektivnímu využívání osobních a užitkových elektromobilů pro ozdravění prostředí ve městech a regionech. Zároveň otevírá možnosti spolufinancování z evropských zdrojů pro příslušně zaměřené projekty.

b) Nabídka infrastruktury a energie pro nabíjení elektromobilů

Obě velké elektrárenské společnosti aktivní na českém trhu, domácí ČEZ a zahraniční E.ON, nabízejí prostřednictvím svých programů kompletní energetický servis pro elektromobily. Tento servis zahrnuje příslušně cílený tarif pro odběr elektřiny k nabíjení i instalaci potřebných nabíjecích zařízení.

Obě společnosti zároveň upozorňují, že budování nových nabíjecích stanic a jejich optimální rozmístění je složitý proces, v němž je nutno vyhovět různým často protichůdným požadavkům, včetně například jednání s vlastníky pozemků. Nelze tudíž uspokojit požadavky jednoho každého majitele elektromobilu – zvláště v situaci, kdy jednotliví elektromobilní nadšenci nejsou hlavní cílovou skupinou.

Kromě investice je také třeba počítat s provozními náklady – i energetické společnosti například musí platit poplatky za připojení k rozvodné síti, stejně jako kterýkoli jiný zákazník. Bylo by tudíž pošetilé vyžadovat od energetických společností natrvalo bezplatné nabíjení elektromobilů jako, obrazně řečeno, „službu bohatých firem chudému národu“.

Také jednotné placení nabíjení u stanic různých provozovatelů prozatím není možné, i když do budoucna k němu může dojít – analogií jsou integrované tarifní systémy ve veřejné osobní přepravě.

Na českém trhu nabíjecích zařízení se mezi jinými angažuje i nadnárodní skupina ABB, dodávající své produkty přímo nebo prostřednictvím energetických společností. I s ohledem na svůj švédsko-švýcarský původ klade tento výrobce mimořádný důraz na spolehlivost a odzkoušenost nabízených řešení.

V oblasti nabíjecí infrastruktury probíhá proces standardizace, která bude hrát do budoucna stále větší roli. Nebude tudíž možné používat různá „levná“ či podomácku vyrobená zařízení.

c) Dotace z veřejných zdrojů pro nákup a provoz elektromobilů

Pro nákup a provoz elektromobilů v soukromých firmách byla určena dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) prostřednictvím Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) v gesci MPO ČR. Její první výzva proběhla na jaře 2016 a žádosti jsou nyní vyhodnocovány. Je pozitivní, že tato výzva vůbec vznikla. Z formulace zadávacích podmínek je nicméně zřejmé, že příprava žádostí je málo cílená na potřeby příjemců a kromě toho značně administrativně náročná. To se odráží i v nevyčerpání přidělených prostředků na tuto výzvu. Další kolo je plánováno na rok 2017.

Pro veřejné organizace neexistuje dotační titul pro spolufinancování elektromobilů z ESIF. V gesci MŽP ČR se nicméně připravuje Národní program životní prostředí, z něhož by měla být možnost elektromobilitu v organizacích veřejného sektoru spolufinancovat. Vyhlášení výzvy se očekává v říjnu nebo listopadu 2016. Administrativa spojená s podáváním žádostí by zde měla být mnohem jednodušší, než u operačních programů.

Elektromobilitu lze zasadit i do kontextu programů čisté mobility ve městech spolufinancovaných z nadnárodních programů, například Horizon 2020.

d) Bankovní služby pro elektromobilitu

Elektromobilita dnes představuje perspektivní trh i pro bankovní služby, nabízející úvěr, finanční leasing nebo operativní leasing, podle zájmu a konkrétních podmínek uchazeče. Z přístupu ČSOB Leasing je zřejmé, že jde nyní o to, kdo bude na českém trhu průkopníkem, a následně tržním vůdcem. Ačkoliv se nejedná o nevratné prostředky, jako v případě dotací, nabízejí tyto nástroje oproti dotacím některé důležité výhody.

Patří mezi ně především skutečnost, že řada organizací dává u vozidel přednost zápůjčce před účetním vlastnictvím majetku. U elektromobilů s poměrně rychlým morálním zastaráváním to může platit tím spíše. Další výhodou je sektorová nevyhraněnost (tedy neexistují zde „zakázaná“ odvětví nebo regiony, tak jako u dotací). A konečně je to jistota smluvního vztahu, kdy peněžní toky, jejich načasování a podmínky vzájemného plnění jsou po uzavření smlouvy předem známé, neměnné a právně zakotvené, na rozdíl od dotací, zatížených značným množstvím nejistot.

Slosování o týdenní zápůjčku elektromobilu Nissan  a Volkswagen (Foto © Zdeněk Nesveda):
Losují: na obr. vlevo Veronika Svobodová, Nissan (třetí zleva) , na obr. vpravo Petr Holeček, Importér Volkswagen (třetí zprava)

3. Závěry a doporučení

Konference ukázala, že trh osobních a užitkových elektromobilů v ČR se rozvíjí a mají o něj zájem vybrané automobilky, dodavatelé infrastruktury, energetické společnosti a bankovní instituce. Jako u každého trhu v raném stadiu životního cyklu je přitom zřejmé, že je toto podnikání spojeno s většími riziky a nejistotami než u zavedených produktů a služeb.

Na straně dodavatelů vozidel a nabíjecí infrastruktury jsou sledovány soukromé a veřejné organizace jako hlavní cílový trh. Jemu je třeba vytvářet na míru produkty v oblasti vozidel a jejich nabíjecí infrastruktury, včetně například budoucí možné integrace platebních systémů u různých provozovatelů nabíjecích stanic.

Na straně bankovního sektoru jsou vytvářeny produkty pro financování elektrických vozidel. V této souvislosti lze doporučit sledování a další rozvíjení tohoto perspektivního trhu, včetně možného angažování finančních institucí v rozvoji konceptu smart city.

U dotačních titulů lze doporučit především to, aby byly vytvářeny jako zákaznicky orientovaná služba. Znamená to, aby zohledňovaly způsob využívání elektromobilů v organizacích a dobře vážily administrativní náročnost přípravy žádosti oproti skutečnému užitku spolufinancování. Je přitom zřejmé, že některá omezení a komplikované podmínky v pravidlech pro poskytování investičních dotací jsou dány pravidly spolufinancování z Evropských strukturálních a investičních fondů.

Okamžitá zpětná vazba od účastníků konference z řad jejích partnerů i zástupců různých organizací nasvědčovala tomu, že konference splnila svůj cíl jako propojení dodavatelů s hlavním cílovým trhem. Náhodná účast některých elektromobilistů – nadšenců na konferenci nicméně působila rušivě a odváděla pozornost. Další pokračování této konference v následujících letech bude proto třeba mnohem více koncipovat jako uzavřenou akci určenou pouze pro zvané účastníky.

Jakub Slavík

Foto © Proelektrotechniky.cz

Prezentace z konference jsou ke stažení v článku zde.

Fotogalerie:

Přečtěte si také:

Čisté autobusy do chytrého města

20.9.2016 Časopis Technický týdeník uveřejnil ve svém letošním zářijovém čísle 16 článek Jakuba Slavíka, provozovatele našeho portálu, s názvem „Čisté autobusy do chytrého města“. Autor se zde souhrnně zamýšlí nad přednostmi a úskalími autobusů na CNG, trolejbusů, bateriových i palivočlánkových elektrobusů a diesel-hybridních autobusů z pohledu provozních vlastností i ekonomických a ekologických aspektů. Protože byl článek nepříliš šetrným způsobem redakčně upraven, zveřejňujeme zde pro naše čtenáře jeho plné znění včetně původního grafického doprovodu. 


Elektromobilita ve městech jako nedílná součást SUMP

16.9.2016 Plánem udržitelné městské mobility (anglická zkratka SUMP podle Sustainable Urban Mobility Plan) rozumíme strategický plán, určený k uspokojování potřeb mobility osob a organizací ve městech a jejich okolí za účelem zlepšování kvality života. Je to rovněž důležitý nástroj pro realizaci konceptu smart city. Plánování a realizace rozvoje elektromobility ve městech by měly být zapojeny do těchto plánů. Vysvětlení a doporučení k tomu podává dokument CIVITAS Insight „E-mobility 


Projekt SOHJOA: automatické minibusy začaly zkušební provoz v Helsinkách

29.8.2016 Projekty zkušebního provozu automatických minibusů bez řidiče se v Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2 v několika evropských městech, minibusech ve švýcarském Sionu a nedávném představení londýnského projektu GATEway byl v polovině srpna 2016 v rámci projektu SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických minibusů EasyMile EZ10 ve finském hlavním městě Helsinky. 


VDL rozšiřuje produktovou řadu elektrobusů o midibus a minibus

11.8.2016 Elektrobusy nizozemského výrobce VDL jsou prozatím známé čtenářům našeho portálu ve standardní 12m verzi jako VDL Citea SLF-120 Electric (například z projektu pro německý Münster) nebo ve futuristické 18m verzi jako VDL Citea SLFA-180 Electric pro Kolín nad Rýnem  Na přelomu července a srpna 2016 přichází tento výrobce se dvěma zajímavými novinkami v oblasti elektrických autobusů, tentokrát kratších. 


Kompaktní pohon, méně platiny: Daimler uvede na trh plug-in palivočlánkový automobil Mercedes

2.8.2016 Pod značkou Mercedes GLC F-Cell bude od roku 2017 dodáván na automobilový trh plug-in palivočlánkový automobil typu SUV (viz foto), první svého druhu na světě. Tento automobil kombinuje palivočlánkovou jednotku jako hlavní zdroj elektrické energie se zásuvkou dobíjenými trakčními bateriemi jako doplňkovým zdrojem.  


Evropská komise prezentovala strategii nízkoemisní dopravy: důraz na elektromobilitu v kontextu inteligentních dopravních systémů

29.7.2016 V červenci 2016 prezentovala Evropská komise svoji strategii nízkoemisní dopravy. Nízkoemisní mobilita je zde pojímána nejen jako preference jedněch či druhých pohonů vozidel, ale v komplexu řešení zahrnující individuální a hromadnou dopravu jako celek včetně jejího řízení a užívání s pomocí inteligentních dopravních a odbavovacích systémů. 


Analýza v Rotterdamu: elektrifikace městské nákladní dopravy významně sníží hluk z dopravy

27.7.2016 Jako hlavní a často jediný přínos elektrické nákladní dopravy ve městech se zpravidla uvádí bezemisní provoz elektrických vozidel. Neméně významným socioekonomickým přínosem je přitom také snížení hluku z nákladních automobilů ve městě. Tento přínos je často uváděn slovy, aniž by byl blíže kvantifikován. Kvantifikaci tohoto efektu nyní prezentuje analýza z města Rotterdamu 


ISO/TS 19880-1:2016: důležitý krok k rozvoji palivočlánkové elektromobility

25.7.2016 Dlouho očekávaným důležitým krokem směrem ke globálnímu rozvoji palivočlánkové elektomobility se v červenci 2016 stalo zveřejnění technické specifikace  ISO/TS 19880-1:2016 mezinárodním standardizačním orgánem ISO. Tato technická specifikace představuje vodítko v oblasti výkonů a bezpečnosti pro vodíkové plnicí stanice včetně jejich rozhraní s vozidlem. Pokrývá procesy od výroby a dodávky vodíku po jeho stlačování, uchovávání a plnění vodíkových vozidel. Dosud individuálně řešené projekty v oblasti palivočlánkové mobility a její infrastruktury tak dostaly jednotný normativní základ, na nějž se lze odvolávat. 


 

Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services