Přečtěte si:  Pozvánka na AMPER 2024






Pozvánky na akce


Stalo se
























Nápověda k článkům 2

Víte, co je to CBTC a jak funguje?

22.2.2013 V naší rubrice Automatizace dopravy se velmi často vyskytuje zkratka CBTC, používaná v souvislosti s automatickým provozem vlaků. Podíváme se proto, jak tento systém funguje a proč s jeho pomocí mohou jezdit vlaky, například v metru, bez ovládání strojvedoucím nebo zcela bez strojvedoucích.

Abychom pochopili odlišnost a výhody systému CBTC, nejprve si stručně ukážeme fungování kolejového obvodu, který tvoří základ většiny dosavadních systémů zabezpečení jízdy vlaku.

Kolejový obvod pracuje na principu průchodu elektrického proudu přes kolejnice, dvojkolí kolejových vozidel a kolejový přijímač (zpravidla relé), jehož výstup je zapojený do navazujícího zabezpečovacího zařízení (především světelné signalizace).

Nejčastější typ kolejového obvodu, paralelní, lze zjednodušeně popsat takto (viz obrázek č. 1): K jednomu konci elektrického kolejového úseku je připojen zdroj napětí. Ke druhému konci je připojeno relé. Pokud se na koleji nenachází žádné kolejové vozidlo a nedošlo k jiné poruše (případ 1), protéká cívkou relé proud a relé je sepnuto a tento kolejový úsek je vyhodnocen jako volný. Pokud je kolejový úsek obsazený vlakem nebo pokud došlo k poruše (případ 2), cívkou relé teče malý nebo neteče žádný proud, relé je rozpojeno a tento kolejový úsek je vyhodnocen jako obsazený.

Obr. 1 Paralelní kolejový obvod

Trať zabezpečená s využitím kolejových obvodů je tedy rozdělena na úseky, „bloky“, o pevné délce. Vlak projíždějící přes kolejové obvody si dává „červenou“ pro úsek, kde se právě nachází. U moderních systémů zabezpečení se signál zároveň přenáší i na lokomotivu, která sama spustí rychlobrzdu, pokud by vlak vjel do úseku obsazeného jiným vlakem. U méně dokonalých systémů ovládaných člověkem zabezpečovací zařízení nedovolí, aby byl do obsazeného úseku trati vpuštěn jiný vlak – tedy aby dostal „zelenou“. Mezi dvěma úseky obsazenými vlakem musí být alespoň jeden volný úsek, aby vlak, který do něj vjede, stačil spolehlivě zastavit před začátkem obsazeného úseku. Délku úseků je potřeba volit podle nejméně příznivého případu zastavení vlaků s ohledem na rychlost, hmotnost a další parametry.

Moderní systémy pracující s kolejovými obvody tedy dokáží zajistit vysokou míru bezpečnosti jízdy vlaku. Není však těžké si představit, že kvůli nutné opatrnosti zůstává trať v jiných případech, než ten nejméně příznivý, vlastně nevyužitá. Ideální by bylo, kdyby vlaky jely za sebou co nejblíže a přitom s dostatečným odstupem, aby při momentální rychlosti, hmotnosti, sklonu trati apod. následující vlak do předcházejícího vlaku nemohl narazit – tedy pokaždé jinak daleko od sebe. V silničním provozu takto za sebou jezdí automobily a vzdálenost i pohotovost zastavení je ponechána na schopnostech řidiče. Výsledkem jsou časté dopravní nehody.

V kolejové dopravě tento požadavek řeší systém CBTC – communication based train control, tedy ovládání vlaků založené na komunikaci.

Technologie CBTC zahrnuje:
•    řídicí centrum,
•    traťovou část,
•    vlakovou část.

Tyto tři součásti mezi sebou nepřetržitě komunikují s frekvencí 0,5–2 vteřiny. Prostředkem komunikace mezi traťovou částí a vlakem jsou buď radiomajáky, nebo (u starších typů) indukční smyčka v kolejišti.

Takto koncipovaný systém CBTC vykonává tři základní typy úloh:
•    ATP – automatická ochrana vlaku: ochrana proti kolizím, překročení povolené rychlosti a jiným nebezpečným situacím skrze detekci vlaků, rozestupů mezi vlaky a konkrétních úseků trati,
•    ATO – automatický provoz vlaku: regulace rychlosti, plánované zastavování, ovládání dveří, regulace výkonu motorů, případně další obdobné funkce,
•    ATS – automatický dohled nad vlaky: monitorování vlaků, přizpůsobování jízdy jednotlivých vlaků, dodržování jízdního řádu a jejich vzájemné slaďování tak, aby veškerý provoz byl co nejplynulejší a nejhospodárnější.

Jednoduše řečeno, ATP zajišťuje bezpečnou jízdu vlaku, ATO zajišťuje účelnou a hospodárnou jízdu vlaku a ATS zajišťuje plynulý a účelný provoz všech vlaků na sledovaných tratích podle jízdního řádu. Funkce subsystému ATP přitom mají vždy přednost před funkcemi ATO a ATS.

Pro systém CBTC je tedy charakteristická nezávislost na kolejových obvodech, vysokokapacitní obousměrná komunikace dat mezi vlakem a traťovým zařízením, díky níž je velmi přesně určena poloha vlaku, a vykonávání životně důležitých funkcí vlakovými a traťovými procesory.

Princip fungování systému CBTC lze připodobnit k situaci, kdy strojvedoucí vlaku je nahrazen automatickým systémem, který tvoří:
•    vlakové zařízení („oči a ruce strojvedoucího“) nepřetržitě hlásí řídicímu centru svoji polohu a rychlost a zpětně přenáší jeho pokyny na motory a brzdy vlaku,
•    řídicí centrum skrze traťovou část („mozek strojvedoucího“) nepřetržitě vyhodnocuje hlášení vlaků a vydává každému z nich pokyny k rozjezdu, udržení rychlosti nebo zastavení.

Řídicí centrum tvoří několik počítačů, které řídí vlaky na přidělených částech sítě a přitom se navzájem kontrolují. Jakmile řídicí počítač dostane od vlaku hlášení o jeho poloze, rychlosti a směru, porovná toto hlášení s hlášeními ostatních vlaků a s informacemi o trati včetně sklonů, povolených rychlostí a dalších potřebných parametrů. Na základě toho vypočítá bezpečný bod před vlakem, k němuž se vlak může přiblížit, a vydá mu tzv. povolení k pohybu. Je-li předchozí vlak v pohybu, „táhne“ za sebou i tento bezpečný bod – hranici povolení k pohybu. Hovoří se tak o tzv. „pohyblivém bloku“, na rozdíl od „pevného bloku“ u systémů používajících kolejové obvody.

Na obrázku č. 2 je schematicky ukázáno, jak subsystém ATP systému CBTC modelově řeší nouzové zastavení vlaku před náhle stojícím vlakem nebo jinou překážkou. Vidíme zde profil ATP, tedy modelovaný průběh rychlosti vlaku, spolu s nejhorším možným průběhem skutečné rychlosti vlaku. Předpokládá se, že vlak se právě rozjíždí, když dostane zprávu o překážce. Dále se uvažují veškeré možné nepřesnosti měření polohy a rychlosti vlaku i prodlení mezi vysláním informace a reakcí vlaku na ni. Funkce ATP je nastavena tak, aby i při nejhorších očekávaných hodnotách všech ovlivňujících faktorů vlak zastavil před překážkou ve vzdálenosti odpovídající maximální hodnotě nejistoty její polohy. Tato vzdálenost vymezuje výše popsanou hranici povolení k pohybu.

 

Obr. 2 Schéma průběhu rychlostí při nouzovém brzdění v ATP (zjednodušeno)

Všechny činnosti provádí systém CBTC automaticky. Člověk – dispečer – může vstoupit do řízení vlaků na úrovni ATS, tedy dohledu nad provozem vlaků, skrze uživatelské rozhraní. Dispečer tak může například vypravovat další vlaky na trať nebo přizpůsobovat jejich jízdu momentálním provozním podmínkám. Protože je však automatická ochrana vlaku ATP nadřazena všem ostatním funkcím, systém hlídá, aby tím nebyla ohrožena bezpečnost provozu. Provozní pracovníci někdy v nadsázce konstatují, že systém CBTC funguje nejlépe, pokud se v něm člověk ničeho nedotýká.

Podobně jako řídicí počítače jsou i ostatní životně důležitá zařízení jištěná tak, aby při náhlé poruše některého z nich nemohlo dojít k nebezpečné situaci.  

Tratě s CBTC jsou přesto zpravidla vybaveny ještě jiným, jednoduchým záložním systémem zabezpečení. Ten slouží jednak pro případ, že by některý vlak pro poruchu „vypadl z obrazu“ řídicích počítačů a bylo by nutno zastavit provoz a bezpečně jej odvést do depa nebo do stanice, a jednak pro vozidla nevybavená vlakovou částí CBTC, například pracovní vlaky.

Jak patrno, systém CBTC je koncipován tak, aby umožnil provoz vlaků zcela bez strojvedoucích. V takovém případě je vlak navíc vybaven kamerami a čidly vně i uvnitř vlaku, které detekují další možné překážky nebo nebezpečné situace. V konkrétních podmínkách mohou i vlaky s CBTC jezdit se strojvedoucími, kteří však pouze dohlížejí na provoz, případně zajišťují některé dílčí funkce (například otevírání a zavírání dveří). Přítomnost strojvedoucích je samozřejmě nezbytná u vlaků, které jezdí zároveň po tratích vybavených a nevybavených CBTC. (Poznámka: Provoz bez strojvedoucích lze uskutečnit také u systémů vybavených pevným blokem, ztrácí se tím však výhody pohyblivého bloku).

Systém CBTC tedy umožňuje velmi hustý provoz vlaků s vysokou mírou bezpečnosti, protože drtivou většinu nehod způsobuje člověk a čím frekventovanější provoz, tím větší je pravděpodobnost jeho selhání. Provoz je zároveň hospodárný, protože řídicí systém lépe než člověk optimalizuje v každém okamžiku výkon motorů, a tím i spotřebu trakční energie. Pokud jsou vlaky navíc provozovány bez strojvedoucích, ušetří se jejich mzdové náklady. Kromě toho je možné lépe reagovat na počet cestujících počtem vlaků v síti, který není nijak omezen počtem strojvedoucích ve službě

Systém CBTC je však také náročný na investice, protože nejen trať, ale všechna hnací vozidla musí být vybavena příslušnou částí CBTC, pokud se na trati pohybují v běžném provozu. CBTC se proto používá zejména u systémů metra nebo příměstských železnic, tzn. na ohraničené síti tratí, kde jezdí převážně jeden omezený park vozidel pro ně určený a kde je nákladnost zařízení převážena výše uvedenými výhodami.

Jak je vidět z článků v naší rubrice Automatizace dopravy, systém CBTC se pomalu stává standardem u nově budovaných tratí velkokapacitních městských rychlodrah ve světě. V Evropě se s tímto systémem můžeme setkat například u londýnské městské železnice Docklands Light Railway (viz úvodní obrázek), u linky 9 metra v Barceloně nebo u některých systémů lehkých vlaků na pneumatikách. Další tato zařízení jsou postupně instalována v rámci rekonstrukcí na stávajících tratích, kupříkladu u příměstské železnice S-bane v Kodani nebo na části sítě metra v Londýně.

Ing. Jakub Slavík, MBA

Obrázky: archiv redakce

Bonus: Vtip o CBTC

Přečtěte si také:

Pozvánka na konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích

2.3.2024 Srdečně Vás zveme na konferenci „Efektivní elektromobilita v organizacích IV“, která se koná 20. března 2024 na výstavišti v Brně jako doprovodný program veletrhu AMPER 2024. Konference je určena odborné veřejnosti z řad průmyslu a ostatních relevantních organizací, správcům jejich vozového parku, městským službám, příp. dalším zájemcům o tuto problematiku, či školám. Obsah konference bude zaměřen na aktuální novinky v oblasti elektrických vozidel a dopravních systémů pro města a průmysl,   správy vozového parku, nabíjecí infrastruktury, softwarové/informační podpory a autonomní mobility a také na ekonomiku a financování elektromobility v organizacích.


Pozvánka na konferenci Smart city v praxi IX

2.3.2024 Srdečně Vás zveme na již 9. ročník konference „Smart city v praxi IX“, která se koná 19. března 2024 na výstavišti v Brně jako doprovodný program veletrhu AMPER 2024. Konference je svým obsahem zaměřena zejména na představitele municipalit a městských služeb a pokrývá širokou škálu moderních technologií a jejich uplatnění pro dosahování sociálních a ekonomických cílů měst. Program konference bude zahrnovat průřezové problémy – strategie smart city, ekonomika a rozvoj měst, nové technologie pro smart city – prezentace průmyslových partnerů konference, zahrnující nové produkty pro smart city a praktické zkušenosti z jejich aplikací, a také příklady dobré praxe ve městech a obcích.


Nákladní vlak ve Švýcarsku vybavený českou zabezpečovací technologií: Jak Česko přispívá jednotné automatizaci evropských železnic

29.10.2020 Dne 19. října 2020 jel po švýcarské trati Sierre – Sion první nákladní vlak na světě, který byl úspěšně řízen českým systémem ATO (Automatic Train Operation neboli Automatické vedení vlaku) společnosti AŽD Praha (dále AŽD) pod dohledem jednotného evropského zabezpečovacího systému ETCS (European Train Control System). 


Nevšední lokálka: na Švestkové dráze se testuje zabezpečovací zařízení ETCS

15.10.2020 Na velmi nevšední severočeské lokálce – Švestkové dráze (Čížkovice – Obrnice) bylo v polovině října 2020 ukončeno testování mobilní části jednotného evropského vlakového zabezpečovače ETCS na novém speciálním měřicím vozidle Plasser&Theurer typu EM100, vyrobeném pro Správu železnic (viz foto). Testování zástavby ETCS ve verzi BL3R2 na vozidle včetně národního vlakového zabezpečovače typu LS06 s funkcionalitou STMLS (pro možnost jízdy na tratích bez ETCS) proběhlo za účasti firem NDCon LOGIC, která je vrcholovým dodavatelem celé zakázky, a AŽD Praha (dále AŽD). 


Stop zbytečným nehodám vlaků: ČD představily vlastní aplikaci pro doplňkové zabezpečení lokálních tratí, systém využijí i složky IZS

4.8.2020 České dráhy společně se zástupci Karlovarského kraje představily v červenci 2020 novou vlastní mobilní aplikaci, která pomůže strojvedoucím na tratích s nejnižším stupněm zabezpečení provozovaným podle předpisu D3 Správy železnic. Řešení funguje na bázi sdílení aktuální polohy. Nejedná se o náhradu zabezpečovacího zařízení, aplikace v tabletech strojvedoucích ale může předejít případným nehodám.


Technologii PTC pro automatický provoz využijí vlaky na Floridě

25.6.2020 Technologie Positve Train Control (PTC) pro automatický provoz vlaků na celostátních tratích začne být využívána na Floridě. Technologii instaluje společnost Wabtec na trati společnosti Virgin Trains USA. Odborná veřejnost o tom byla informována v červnu 2020. 


V Německu bude testován automatický provoz regionálních vlaků

4.6.2020 Zatímco u vlaků metra a dalších městských rychlodrah je plná automatizace provozu bez lidského zásahu v současné době významným trendem, v povrchové dopravě na celostátních a regionálních tratích zůstává stále výzvou. V Německu se za tímto účelem připravuje testovací projekt. Ačkoli se s jeho provozem počítá v roce 2021, dodavatel jeho technické části, společnost Alstom, získala již v květnu 2020 ocenění od německého ministerstva hospodářství za inovativní projekt. 


Pražský dopravní podnik zahajuje předběžné tržní konzultace s potenciálními dodavateli plné automatizace metra technologií CBTC

29.5.2020 Ve světě je dnes provozováno více než 60 plně automatizovaných linek metra, jejichž celková délka přesahuje tisíc kilometrů. Převažující technologií je přitom CBTC, tedy automatizace na principu pohyblivých bloků nezávislých na pevných kolejových obvodech, a tudíž umožňujících větší hustotu provozu i větší flexibilitu při řízení provozu. Tímto směrem míří i pražské metro. Jeho provozovatel, Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP), k tomu v květnu 2020 učinil důležitý krok: zahájil předběžné tržní konzultace s potenciálními dodavateli automatických systémů metra.


Bezobslužné metro v Kodani: bezobslužný provoz, nová linka i zajímavá organizace a financování

25.10.2019 V září 2019 byla zprovozněna třetí, okružní linka kodaňského metra, fungujícího od počátku jako plně bezobslužné. To je příležitost podívat se na tento dopravní systém blíže. Je totiž bezesporu zajímavý, a to jak po stránce technické, tak ekonomické a organizační.


Projekt Finch West LRT: systém CBTC se uplatní také na lehké městské železnici tramvajového typu

12.7.2019 Řídicí a zabezpečovací systém Communication based train control – CBTC, pracující na principu pohyblivých bloků nezávislých na pevných kolejových obvodech, a tudíž umožňujících větší hustotu provozu i větší flexibilitu při řízení provozu, je charakteristický zejména pro systémy městských rychlodrah/metra bez řidiče – viz publikovaná zpráva UITP. nabízí však možnosti využití i mimo tyto systémy, například u lehkých městských železnic tramvajového typu. Důkazem je připravovaný projekt Finch West light rail transit (LRT) v kanadském Torontu, který si na konci června 2019 vybral jako řídicí a zabezpečovací systém právě CBTC značky SelTrac od firmy Thales.


Metro v Sydney: první metro v Austrálii je plně automatické, používá CBTC

20.6.2019 Automatický provoz metra bez řidiče se rychle rozvíjí téměř na všech kontinentech, jak konstatuje i nedávná zpráva UITP. Ke konci května 2019 „dobyla“ tato automatizace i australský kontinent: Do provozu s cestujícími byla uvedena Severovýchodní linka (North West Line) metra v Sydney, která je vůbec první systémem metra v Austrálii. Tato linka byla vybudována s plně automatickým provozem používajícím technologii CBTC, tedy automatizaci na principu pohyblivých bloků nezávislých na pevných kolejových obvodech, a tudíž umožňujících větší hustotu provozu i větší flexibilitu při řízení provozu. 


Řím má první bezobslužnou linku metra se systémem CBTC

21.11.2014 Po městech Milán a Brescia se Řím stal třetím italským městem, na jehož městské rychlodráze se používá bezobslužný provoz. V listopadu 2015 zde byl zprovozněn první úsek linky metra C mezi stanicemi Montecompatri Pantano a Parco di Centocelle. Úsek je dlouhý 12,5 km a zahrnuje 15 stanic. 


Northern Line: další CBTC v londýnském metru

19.11.2014 Londýnské metro je nejstarší městskou rychlodráhou na světě, poprvé vyjelo již v roce 1863. Dnes představuje síť cca 400 km tratí vedených přibližně z poloviny po povrchu a z poloviny pod zemí v hloubených nebo ražených tunelech. Jak byla v polovině listopadu 2014 informována široká veřejnost, jedna z nejstarších hlubinných linek, Northern Line (první ražená a zároveň první elektrifikovaná linka, otevřená v roce 1890), bude prodloužena o 3,3 km úsek z Kennington do Battersea se dvěma stanicemi. 


Další CBTC pro bezobslužné metro v Paříži

7.11.2014 Pařížské metro patří k průkopníkům bezobslužného provozu v Evropě. 9 km dlouhá linka 14, nazývaná též METEOR (Métro Est Ouest Rapide – rychlé východo-západní metro), zde funguje jako bezobslužná již od roku 1998. Podobně jako u čtyř dalších linek pařížského metra jsou zde provozovány vlaky na pneumatikách. Prodloužení této linky směrem na východ bude zabezpečeno a řízeno pomocí systému CBTC. To bylo v říjnu 2014 zadáno opět společnosti Siemens 


CBTC pro rychlodráhu v Sydney

2.10.2014 Městská rychlodráha North West Rail Link (NWRL) v australském Sydney, řešená jako veřejně soukromé partnerství (PPP) s konsorciem Northwest Rapid Transit, dostane zabezpečovací systém typu CBTC a vlaky od společnosti Alstom. Dráha NWRL je 23 km dlouhá s 13 stanicemi a využívá adaptovanou část nepoužívané staré železniční trati, 16km ražený tunel a 4km vyvýšený úsek. 


Kolejová MHD: trendy v technologii, organizaci a financování

11.10.2013 Zatímco elektromobilita v silniční dopravě je vnímána jako průkopnická oblast, elektromobilita na kolejích je součástí každodenního života již více než sto dvacet let. Přesto jsou její současné vývojové trendy velmi zajímavé, jak dokládají i články v naší rubrice Automatizace dopravy a Elektromobilita. Tyto trendy, zahrnující oblasti technologie, organizace a financování, shrnul hlavní konzultant firmy Ing. Jakub Slavík MBA – Consulting Services, která provozuje náš portál, na semináři Čistá mobilita, pořádaném 10. října 2013 Ministerstvem životního prostředí ČR při MSV Brno. 


 

Naše tipy






























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services