Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se
















Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020.

Družice VZLUSAT-1

Družice VZLUSAT-1 (viz foto) krouží kolem Země ve výšce přibližně 495 kilometrů a slouží zejména jako takzvaný technologický demonstrátor. Ověřuje tedy, jak si použité materiály, komponenty a další technologie poradí s nehostinným prostředím mimo atmosféru Země.

VZLUSAT-1 také nese několik vědeckých přístrojů, které posílají naměřené údaje dolů na Zemi, kde je přijímá pozemní stanice v Plzni. Jedná se o miniaturizovaný rentgenový dalekohled, testování materiálů pro stínění kosmické radiace a přístroj pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře.

Družice VZLUSAT-1 byla vypuštěna na oběžnou dráhu Země 23. června 2017. Jedná se o družici typu CubeSat (velmi malé družice standardizovaných rozměrů – základní jednotkou je krychle o straně 10 cm) velikosti 2U (tedy 10×10×20 cm) a hmotnosti 2 kg, kterou pod vedením Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu (VZLÚ) vyvinulo a vyrobilo konsorcium devíti firem a akademických pracovišť.

Družice byla vypuštěna na indické raketě PSLV (Polar Satellite Launch Vehicle) z kosmodromu Šríharikota a byla umístěna na polární kruhovou oběžnou dráhu o výšce 505 km. Za tři roky od vypuštění se však výška oběžné dráhy vlivem tření zbytkové atmosféry již snížila zhruba o 10 km. Vypuštění proběhlo v rámci mezinárodní mise QB50 spolu s dalšími CubeSaty z různých zemí.

Průměrná životnost CubeSatů je 1,1 roku. Tři roky funkčního provozu VZLUSAT-1 na oběžné dráze tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily.

Více informací o družici VZLUSAT-1, včetně údajů pro přijímání signálů z družice pro radioamatéry, naleznete na webových stránkách http://vzlusat1.cz/.

České výrobky ve vesmíru

Ačkoli jsou české družice dosud spíše vzácností, české produkty lze ve vesmíru nalézt mnohem častěji. Zejména díky členství ČR v Evropské kosmické agentuře (ESA) tak v kosmu najdou uplatnění pokročilé materiály, elektronické, mechanické a optické komponenty, vědecké přístroje, letový software a další výrobky z Česka. I na zemi se pak uplatňuje český kosmický průmysl prostřednictvím simulací a testování, zařízení pro pozemní stanice či zpracování družicových dat.

Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) již připravuje nástupce VZLUSAT-2, který by měl startovat koncem tohoto roku na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX z floridského Mysu Canaveral.

MD ČR, redakčně upraveno

Foto © VZLÚ

Další informace zde

Přečtěte si také:

Solární panely pro družice i špičková elektronika: kosmické aktivity ČR a jejich vládní podpora

16.12.2019 Český průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí, investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince 2019. 


Stratobus: elektřinou poháněná stratosférická vzducholoď ohlídá bezpečnost

29.4.2016 Koncem dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia Space (společný podnik mezi firmami  Thales and Finmeccanica a jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely. 


Revoluce v GPS: Navigování družic na daleké oběžné dráze

20.4.2013 Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA – se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách, pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat svoji polohu s minimálními zásahy ze Země. 


GOCE: první seismometr na oběžné dráze

10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA, jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca 270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011. Toto zjištění znamená průlom v seismologii 


 

Naše tipy























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services