|
|
|
|
|
 
       |
Vesmírný dalekohled Jamese Webba se představuje odborné veřejnosti13.1.2022 Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space Portal.
Webbův dalekohled (viz foto a obrázek) je zaměřen na infračervenou část spektra a to umožní astronomům detailně dohlédnout dál než kdykoliv předtím, a to ne jenom proto, že je zaměřen na jinou část spektra než starší velké kosmické dalekohledy, ale z velké části je to také způsobeno obrovským průměrem primárního zrcadla a gigantickým slunečním štítem zásadním pro chlazení vědeckých přístrojů pracujících v infračervené oblasti. JWST se skládá z Integrated Science Instrument Module (ISIM) modulu, ve kterém se nacházejí všechny vědecké přístroje, dále z Optical Telescope Element (OTE) části, která zahrnuje zrcadla a servisní části teleskopu, která zahrnuje systémovou (podpůrnou) platformu zajištující pohon, polohování, energii, chlazení a ohřívání, telekomunikaci a další servisní úkony a také zahrnuje sluneční štít, který je velice důležitý, aby chránil vědecké přístroje. Ty musejí pracovat při velmi nízkých teplotách a bez slunečního štítu by to nebylo možné zajistit. Vědecká část, ve které jsou umístěny všechny vědecké přístroje, se nachází nad (při pohledu z boku v integrační hale na Zemi) resp. za (při pohledu od Slunce) slunečním štítem za osmnácti segmentovým primárním zrcadlem. Úkolem pětivrstvého slunečního štítu je chránit zrcadla a vědecké přístroje na palubě před světlem a teplem, jejichž hlavním zdrojem je Slunce. Tím, že je dalekohled zaměřen především na infračervenou část spektra, což umožní vidět i starší a vzdálenější objekty, vyžaduje chlazení zrcadel i přístrojů na extrémně nízkou teplotu, aby tepelný šum nepřekryl pozorované objekty. Je nezbytné, aby se tepelný štít, jehož rozměry jsou po rozložení 21×14 metrů, správně rozložil. Pro představu plocha štítu se nejčastěji přirovnává k velikosti tenisového kurtu (jehož rozměr pro čtyřhru je 23,8×11 m). Samotný štít rozděluje celou observatoř na dvě části – horká je otočená směrem ke Slunci a podle počítačových modelů by se vnější strana měla ohřát až na 109 °C. Chladná část je otočena směrem od Slunce a vnitřní vrstva slunečního štítu by podle počítačového modelu teplotu měl mít teplotu –237 °C. Rozkládání štítu bylo dokončeno 8. ledna v polovině cesty teleskopu ze Země do liberačního bodu L2 soustavy Slunce-Země, který je doslova milión mil daleko a je díky svým vlastnostem perfektním místem pro umístění takové observatoře. JSWT bude bod L2 obíhat po celou dobu provozu v minimální vzdálenosti 250 000 km a maximální 832 000 km s dobou oběhu 6 měsíců.
ZVĚTŠIT OBRÁZEKTeleskop bude sloužit k pozorování hned několika fenoménů. Tři hlavní cíle jsou pozorování nejstarších hvězd a galaxií vzniklých hned po velkém třesku, které jsou díky rudému posuvu a svému stáří viditelné pouze v infračervené oblasti a např. pro Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) už jsou neviditelné, dále pátrání po stopách života v atmosférách exoplanet pomocí spektrografů a studium formování hvězdných soustav, které se zřetelně projevují právě v infračervené oblasti. Bude se však provádět i pozorování Sluneční soustavy jako např. planetky Kuiperova pásu, Jupiterovu polární záři, vulkanické erupce na měsíci Io, pátrat po atmosféře a potenciálních výtryscích z měsíce Ganymedu nebo jaké chemické stopy týkající se možného života můžeme objevit na měsíci Enceladu. Czech Space Portal, redakčně upraveno Foto a obrázek © ESA Plné znění článku o Webbově vesmírném dalekohledu uvádí Czech Space Portal zde
|
|
Naše tipy |
|
Copyright © 2012 – 2023 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
| |
Přečtěte
si také:
