Přečtěte si:  Pozvánka na konferenci Chytrá elektrická doprava v praxi

Projekt SLAVIA: první česká kosmická mise bude zkoumat možnosti těžby surovin na asteroidech

26.7.2021 Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp. meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA, první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější těžby na asteroidech.

Projekt SLAVIA

Název projektu SLAVIA je akronymem z anglického „Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications“, tedy „vesmírná laboratoř pro pokročilé variabilní nástroje a aplikace“.

Družice projektu SLAVIA ponesou tzv. hyperspektrální kameru, která je schopná analyzovat složení blízkozemních meteoroidů a planetek při hoření v zemské atmosféře; hmotnostní spektrometr, který bude provádět analýzu oddělených částic/prachu přímo na orbitu; a rádiová anténa pro pozorování plasmy pomůže lépe pochopit chování tzv. kosmické tříště.

Kromě dat o pozorovaných asteroidech projekt přinese dále i komercializovatelné produkty: hyperspektrální kameru, hmotností spektrometr a také samotnou platformu družice kvalifikovanou jako „satellite bus“, tedy doslova „družicový autobus“. Pod tímto pojmem se rozumí obecný model konstrukce vesmírných družic určený pro jejich hromadnou výrobu a tvořící infrastrukturu pro umístění různého přístrojového vybavení podle dané konkrétní mise.

V rámci tohoto projektu budou muset navrhovatelé nově zohlednit všechny fáze mise včetně zajištění systémového návrhu, vypuštění a provozu na oběžné dráze, tedy nejen vývoj hardwaru, software a jeho otestování před odesláním do zahraničí, což byla dosud typická role českých firem daná hlavně omezením velikostí u nás realizovaných projektů.

V současné době finišují jednání ESA s konsorciem vedeným brněnskou firmou S.A.B. Aerospace s.r.o, aby bylo možné projekt obou družic realizovat. Během 12 měsíců, tedy zhruba do července 2022, má vzniknout studie proveditelnosti, na jejímž základě se stanoví harmonogram realizace.

Projekt SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications) vede brněnská firma S.A.B. Aerospace s.r.o. a zahrnuje konsorcium složené z Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, a.s., firmy Huld s.r.o. a Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského, v. v. i.

Koncept Ambiciózních projektů

SLAVIA je prvním z řady tzv. Ambiciózních projektů. Tento koncept byl vytvořen na Ministerstvu dopravy spolu s ESA a to podle Národního kosmického plánu schváleného vládou v roce 2019, kde jsou jako jedna z priorit pro období 2020-2025. Jde o řádově komplexnější, a právě tím i mnohem ambicióznější projekty, než cokoliv, co bylo dosud v ČR v oblasti kosmických aktivit realizováno.

Ambiciózní projekty mají řadu cílů, zejména osvojit si integrační schopnosti, zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zahraničním partnerům, posílit efektivní spolupráci mezi českými společnosti a akademickou sférou vzájemným doplňováním se a vytvářením hodnotového řetězce (vysoká přidaná hodnota). Jedním z cílů Ambiciózních projektů je také vytvoření výše zmíněné vlastní platformy typu „satellite bus“.

Ambiciózní projekty směřují k samostatnému kosmickému letu v režii českých aktérů, a to buď jako samostatné mise nebo jako výrazný a zřetelně autonomní element větší mezinárodní mise. V posledních letech se totiž ČR podílela vždy jen na misích navržených a provozovaných v zahraničí (s výjimkou malých experimentálních nanodružic typu CubeSat.

Na ambiciózní mise, které nyní ESA v ČR poptává, je připraveno celkem přes miliardu korun rozložené do příštích cca pěti let (podle harmonogramu konkrétního projektu). Ministerstvo dopravy očekává, že to bude stačit na realizaci jedné až tří misí, podle toho, jak dopadne hodnocení konkrétních studií proveditelnosti jednotlivých misí.  

redakce Proelektrotechniky.cz, s využitím podkladů Ministerstva dopravy ČR

Foto © Pixabay (převzato ze stránek MD ČR)

Další informace zde

Přečtěte si také:

Česko opět ve vesmíru: dispenser družic vyrobený v Česku zamířil na oběžnou dráhu

15.9.2020 Ve čtvrtek 3. 9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53 družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl start rakety odložen. 

Perseverance na cestě k Marsu: radioizotopový termoelektrický generátor bude pohánět výzkumné vozidlo na rudé planetě, nese i první helikoptéru pro jinou planetu

5.8.2020 Jaderná energie pomáhá lidem objevovat nové světy, včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor. Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých zařízení. 

Česká družice VZLUSAT-1 po třech letech stále dodává data z oběžné dráhy Země

3.7.2020 Třetí narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června 2020. 

Solární panely pro družice i špičková elektronika: kosmické aktivity ČR a jejich vládní podpora

16.12.2019 Český průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují, zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o 275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí, investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince 2019. 

Stratobus: elektřinou poháněná stratosférická vzducholoď ohlídá bezpečnost

29.4.2016 Koncem dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia Space (společný podnik mezi firmami  Thales and Finmeccanica a jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely. 

Revoluce v GPS: Navigování družic na daleké oběžné dráze

20.4.2013 Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA – se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách, pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat svoji polohu s minimálními zásahy ze Země. 

GOCE: první seismometr na oběžné dráze

10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA, jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca 270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011. Toto zjištění znamená průlom v seismologii 

Copyright © 2012 – 2025 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services