Přečtěte si: Pozvánka na odbornou konferenci Efektivní elektromobilita v organizacích II




Pozvánky na akce


Stalo se










Projekt CHIC: Jak zavádět palivočlánkové autobusy ve městech?

15.4.2016 Evropský projekt palivočlánkových autobusů CHIC (Clean Hydrogen in European Cities) probíhá v letech 2010 – 2016. Během této doby byly získány zkušenosti z provozu celkem 56 palivočlánkových autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. V dubnu 2016 byla jako výstup projektu uveřejněna zpráva „Guidelines for delivering fuel cell bus projects“, česky: „Pokyny pro realizaci projektů palivočlánkových autobusů“. Jaká jsou tedy doporučení projektu CHIC pro zavádění této ekologické městské dopravy?

Ve fázi iniciování projektu je rozhodující získat zájem a chuť ke spolupráci od všech důležitých zainteresovaných stran, které buď mohou přispět k realizaci projektu, nebo by (v případě odporu) mohli jeho realizaci zkomplikovat. Patří sem tedy nejen orgány státní správy a samosprávy, dopravci, ale také například složky záchranného systému. Zpráva dále zdůrazňuje pro tuto fázi nutnost precizně definovat projekt, zasadit jej do kontextu regionální strategie pro udržitelný rozvoj, vypracovat potřebnou studii, která zhodnotí jeho provozní a finanční aspekty, a vypracovat realistický časový harmonogram projektu.

Podmínkou úspěchu je spolupráce hlavních skupin dodavatelů: výrobců autobusů, kteří mají zájem na komercializaci palivočlánkových autobusů, dodavatelů palivočlánkových zdrojů energie a dodavatelů vodíkové infrastruktury. Při přípravě projektu je nutno, aby všichni zúčastnění rozuměli potřebám uživatelů při vlastní konstrukci a dodávce vozidel a infrastruktury i později ve fázi jejich provozování a údržby.

Nezbytnou součástí v této fázi je jasné určení finančních zdrojů a nákladových položek, které pokryjí – tedy stručně, předem vyjasnit, kdo co zaplatí.

Ve fázi před pořízením autobusů je kladen důraz na kvalifikovaný a přesvědčený projektový tým. Neméně důležité je vypracování detailního projektového plánu, který bude zahrnovat mimo jiné způsob provozování palivočlánkového autobusu, požadavky na vozidlo a infrastrukturu (jasné, ale ne příliš detailní) a nezapomene ani na potřebnou údržbu. Projektový plán by neměl zapomínat ani na záložní řešení v případě, že věci nepůjdou podle představ. Důležité je také v plánu nezapomenout na profesní výcvik zapojeného provozního personálu.

Soutěž na dodávku palivočlánkových autobusů a potřebné infrastruktury bude úspěšná, pokud budou jasně specifikovány provozní požadavky a pokud bude věnována náležitá pozornost kompatibilitě mezi vozidly a infrastrukturou. Neexistuje jednotný recept na ideální soutěžní proceduru, nicméně během samotného projektu CHIC bylo zpracováno množství zadávací dokumentace, kterou lze použít jako vzor.

Ve fázi dodávky a převzetí vozidel a dalších technologií je třeba dbát na to, aby byl věnován potřebný čas proškolení všech zúčastněných zaměstnanců a dalších osob, včetně otázek souvisejících s bezpečností provozu. Provozovatelé by si měli být vědomi zkušební povahy provozu a příležitostí do budoucna, které tento zkušební provoz přináší. Pozornost by měla být věnována přejímce vozidel a infrastruktury a jejich pilotnímu provozu v délce, která bude dostačující pro spolehlivé předání do rutinního provozování.

Pro úspěch v této fázi je nezbytná dobrá komunikace mezi dodavateli autobusu a dopravci od samého začátku projektu, důkladné porozumění všem technologiím ze strany personálu údržby a schopnost učit se ze zkušeností i obtíží a tyto zkušenosti předávat dál.

Zpráva zároveň konstatuje velký zájem o palivočlánkové autobusy v Evropě. Pro následující roky odhaduje zájem o jejich nasazení do provozu v řádu stovek vozidel (cca 400). Sdílení zkušeností přitom bude napomáhat pět poradenských klastrů, členěných podle území: Francie, Německo, Benelux, Severní Evropa a Velká Británie. (Poznámka: Klastrem – z anglického „cluster“, tedy „shluk“ – se v ekonomice rozumí geograficky soustředěné seskupení nezávislých firem a přidružených institucí, které si navzájem konkurují, ale také navzájem kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich celkové konkurenceschopnosti).

V současné době je vypsána soutěž na dotace pro palivočlánkové autobusy z prostředků evropského Společného podniku pro palivové články a vodík (FCH JU), který na tento účel vyčlenil 32 mil. € (tedy přes 860 mil. Kč). Podmínkou je velký park těchto autobusů (minimálně 100 vozidel). Cílová pořizovací cena palivočlánkového autobusu by měla činit nejvýše 650 tisíc €, tedy cca 17,5 mil. Kč. To je stále zhruba trojnásobek pořizovací ceny dieselového autobusu, ale již velmi blízko horní hranici cen bateriového elektrobusu, které se dnes pohybují v rozmezí cca 10 – 15 mil. Kč. Oproti dosud nejlevnějším palivočlánkovým autobusům pro Rotterdam to znamená téměř čtvrtinový pokles.

Co dodat?

Zmíněná doporučení pro palivočlánkové autobusy lze do značné míry uplatnit i na projekty bateriových elektrobusů. V obou případech je zkrátka nutný posun od produktového přístupu k projektovému přístupu.

Palivočlánkové autobusy v sobě spojují lokálně (či zcela) bezemisní provoz bateriových elektrobusů a provozní volnost autobusů se spalovacím motorem. Jejich hlavní nevýhoda – vysoké pořizovací náklady spolu s nutností vodíkové plnicí infrastruktury – se postupně zmenšuje, tak jak roste jejich výroba a s ní ekonomie z rozsahu. Podporu má tento trend i v zájmu a finančních prostředcích, které se palivočlánkovým autobusům dostávají ze strany evropských orgánů a institucí.

Díky unikátnímu rozsahu a tradici elektrifikace v MHD, které Česko bezesporu má, je mezi českými dopravci věnována pozornost především bateriovým elektobusům a parciálním trolejbusům. To však neznamená, že palivočlánkové autobusy nenajdou v ČR uplatnění, bude-li o ně zájem. Český projekt palivočlánkového autobusu TriHyBus je v mnoha ohledech unikátní, ale zůstane už nejspíš navždy ojedinělou „pojízdnou laboratoří“. Je na čase, aby na linky české MHD vyjel jeho následovník. Méně unikátní a třebas i méně český, ale mnohem bližší sériové výrobě, kdy – jednoduše a laicky řečeno – palivočlánková energetická jednotka bude pouhou krabicí, do níž se z jedné strany lije vodík a z druhé strany se odebírá trakční energie.  

Jakub Slavík

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Další informace s odkazem na dokumenty ke stažení zde

Přečtěte si také:

Palivočlánkové autobusy v Aberdeenu po roce provozu

24.3.2016 Na začátku března 2016 zaznamenaly palivočlánkové autobusy ve skotském Aberdeenu rok úspěšného provozu na linkách hromadné dopravy. Protože jde o největší park palivočlánkových autobusů v Evropě – v tomto městě je jich provozováno celkem deset, navíc v ne právě ideálních klimatických podmínkách studeného a deštivého Skotska, mají jeho výsledky co říci k celkové situaci a vývojovým perspektivám této zajímavé oblasti elektromobility. 


Výrobci elektrobusů a nabíjecích zařízení se dohodli na společném postupu

22.3.2016 Standardizace technologií pro průběžné nabíjení elektrobusů je stále otevřeným problémem (blíže viz naše studie E-mobilita v MHD a informace o interním projektu E-STANDARD Sdružení dopravních podniků ČR v newsletteru SDP ČR z července 2015). Prvním průlomovým krokem k řešení tohoto problému se stala dohoda mezi klíčovými dodavateli elektrobusů a nabíjecích zařízení z 15. 3. 2016, směřující k dobrovolnému otevřenému a průhlednému přístupu ke konstrukci rozhraní vozidlo – infrastruktura. 


Zpráva z konference „Smart city v praxi“ na veletrhu AMPER 2016

21.3.2016 Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“, pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení. 


Škodovácká tramvaj s palivovými články vyjela na trať

18.3.2016 Pravděpodobně první palivočlánkovou tramvají na světě, která slouží v běžném provozu, se začátkem března 2016 stala již dříve avizovaná tramvaj čínského výrobce  CRRC Qingdao Sifang, vyráběná v licenci Škoda Transportation ForCity 15T. Sedm těchto palivočlánkových tramvají je nyní v provozu v šestimiliónovém čínském městě Qingdao v provincii Shandong. 


Palivočlánkové automobily Hyundai najezdily v USA přes milión mil

11.3.2016 Palivočlánkové osobní automobily Hyundai se dodávají do USA od června 2014. Jde o vůz se standardním označením Hyundai ix-35, který je na americkém trhu prodáván pod značkou Hyundai Tucson Fuel Cell. Do USA bylo dosud dodáno téměř sto těchto vozů, a jak byla v únoru 2016 informována odborná veřejnost, dohromady dosud najezdily více než milión mil, tedy 1,6 mil. km. Průměrná vzdálenost mezi jednotlivými naplněními nádrže činila 426 km. 


Projekt 3Emotion: smart city Rotterdam dostane dva palivočlánkové autobusy

12.2.2016 Nizozemské město Rotterdam s více než šesti sty tisíci obyvateli je jedním z evropských smart cities. Tomu odpovídá i jeho zájem o bezemisní dopravu. K elektrickým užitkovým vozidlům a elektrickým taxi přibydou v létě 2017 dva nové palivočlánkové autobusy. Na začátku února 2016 k tomu byla podepsána smlouva mezi rotterdamským městským dopravcem RET a belgickým výrobcem palivočlánkových autobusů Van Hool. 


Průběžně dobíjené elektrobusy v USA: výsledky testovacího provozu u Foothill Transit

9.2.2016 Americké agentury National Renewable Energy Laboratory (NREL) a Federal Transit Administration (FTA) sledují a podporují v rámci svých rozvojových projektů bezemisních autobusů nejen palivočlánkové autobusy (viz souhrnná informace z prosince 2015), ale také bateriové elektrobusy. V lednu 2016 zveřejnily zprávu o výsledcích zkušebního provozu dvanácti průběžně dobíjených elektrobusů u kalifornské dopravní společnosti Foothill Transit. Tento článek prezentuje našim čtenářům některé zajímavé informace z této zprávy.


Patrové plug-in hybridní autobusy v Bristolu využívají Geo-Fencing

28.1.2016 Patrové plug-in hybridní autobusy s indukčním dobíjením, které začátkem prosince 2015 vyjely na pravidelné linky MHD v Londýně v rámci evropského projektu ZeEUS, budou sloužit i v dalším britském městě Bristolu, půlmiliónové metropoli jihozápadní Anglie. Jak oznámil dopravce First West of England, člen dopravní skupiny FirstGroup, dva tyto autobusy byly oficiálně představeny v polovině ledna 2016 a koncem ledna budou nasazeny 


Vyšel další newsletter „Elektromobilita v MHD“

27.1.2016 Právě vyšlo páté vydání newsletteru Sdružení dopravních podniků ČR „Elektromobilita v MHD“, který náš portál vydává v rámci Pracovní komise pro elektromobilitu. Toto vydání je věnováno výzvě k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro projekty nízkoemisních a bezemisních vozidel. čtenáři zde kromě toho najdou odkazy na články o elektrické MHD z našeho portálu za nedávné období. Nechybí ani pozvánka na konferenci Smart city v praxiPřejeme příjemné počtení! 


Britská vláda podporuje dotacemi elektromobily včetně palivočlánkových

22.1.2016 Tak jako většina evropských zemí podporuje i vláda Velké Británie rozvoj elektromobility v individuální dopravě investičními dotacemi. První takovýto dotační program byl vyhlášen v roce 2011 a jeho výsledkem byl nákup 50 tisíc nízkoemisních vozidel. Protože jeho platnost vyprší v únoru 2016, bylo v prosinci 2015 vyhlášeno jeho prodloužení do března 2018. 


Vodíková mobilita a vodíková energetika – již ne vzdálená budoucnost

15.1.2016 V časopise PRO-ENERGY č. 4/2015 byl publikován analytický článek „Vodík ve spojení s palivovými články začíná měnit energetiku a dopravu“ od Ing. Jakuba Slavíka, MBA, provozovatele našeho portálu. S plným, redakčně neupraveným zněním tohoto článku nyní seznamujeme i čtenáře našeho portálu.  


Londýn dostane další dva palivočlánkové autobusy

6.1.2016 V Londýně je v současné době provozováno celkem osm palivočlánkových autobusů jako součást evropského projektu CHIC. Nyní k nim přibydou další dva, tentokrát od jiného výrobce a s mírně odlišnou koncepcí pohonu. Na dodávku dvou dalších palivočlánkových autobusů pro Londýn byla těsně před Vánoci 2015 podepsána dohoda mezi belgickým výrobcem autobusů Van Hool a londýnským organizátorem městské dopravy Transport for London. 


Palivočlánkové autobusy v USA: v provozu celkem 24 vozidel, perspektivní směr ve vývoji bezemisní mobility

30.12.2015 V prosinci 2015 publikovaly americké agentury National Renewable Energy Laboratory (NREL) a Federal Transit Administration (FTA) souhrnnou zprávu o současném stavu a provozu palivočlánkových autobusů v USA za období od srpna 2014 do července 2015. Zpráva obsahuje některé zajímavé údaje, které bychom rádi prezentovali i našim čtenářům. 


První palivočlánkový autobus v Londýně překonal hranici 20 tisíc provozních hodin

23.12.2015 V londýnské městské dopravě slouží celkem osm palivočlánkových autobusů, pět z nich již od roku 2010 a další tři od roku 2013. Jsou provozovány v samém centru města na lince RV1 mezi stanicemi Covent Garden a Tower Gateway dlouhé 6,2 km s celkem 27 zastávkami. Ke konci listopadu 2015 najely tyto autobusy dohromady již více než 690 tisíc km během více než 107 tisíc provozních hodin. První z těchto bezemisních autobusů překonal na konci listopadu 2015 hranici 20 000 hodin v provozu, další se této hranici rychle blíží. 


Aktualizovaná studie evropských palivočlánkových autobusů: 84 autobusů v provozu, příznivý výhled v jejich efektivnosti

17.12.2015 Na samém konci října 2015 zveřejnila evropská organizace Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH JU) studii Fuel Cell Electric Buses – Potential for Sustainable Public Transport in Europe (Palivočlánkové elektrické autobusy – Potenciál pro udržitelnou veřejnou dopravu v Evropě). Jde o volné pokračování a aktualizaci studie elektrických autobusů „Urban buses: Alternative powertrains for Europe“ z roku 2012. Letošní verze se soustřeďuje pouze na elektrické autobusy s palivovými články jako zdrojem energie. Ukažme si zde některé zajímavé momenty obsažené v této studii. 


Naše tipy





















Copyright © 2012 – 2017 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services