Přečtěte si:  Aby chytré město nebylo hloupé: MMR ČR vydalo publikaci o poučení z dobrých příkladů i z chyb

Lidar pomáhá větrným elektrárnám

4.6.2014 Lidar je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí odraženého světla měří rychlost větru (viz obrázek dole). Jak koncem května 2014 oznámila společnost Mitsubushi Electric, provedlo Nizozemské výzkumné centrum pro energetiku (ECN) úspěšně testy jejího kompaktního větrného lidaru (viz foto nahoře) pro validaci a následné schválení. Tento lidar tak může účinně sloužit při projektování větrných farem.

Pro měření rychlosti větru v daném místě před výstavbou větrné farmy se běžně užívají konvenční meteorologická zařízení – anemometry – umístěná na stožáru. Ta však mohou měřit rychlost větru pouze v pevných bodech. S rostoucími rozměry větrných turbín jsou také zapotřebí vyšší stožáry pro měření, čímž rostou náklady měření. Lidar, používající k měření laserový paprsek bezpečný pro lidské oko, naproti tomu přesně stanoví rychlost větru v několika různých výškách, což je důležité pro efektivní vyprojektování větrné turbíny a jejího výkonu.

Sama koncepce lidaru je přitom známá už od 60. let minulého století a lidar má poměrně široké použití v měřicí technice, protože dokáže s vysokou mírou přesnosti určit na velkou vzdálenost rozměry a tvar nejrůznějších objektů o rozmanitém složení a velikosti. Nejběžnější (i v ČR) je jeho užití při leteckém laserovém skenování, tedy vytváření přesných digitálních modelů terénu a povrchu. Podle účelu používá lidar světlo o vlnové délce od cca 10 mikrometrů do 250 nanometrů (UV záření).

Při prováděných testech měření rychlosti větru dosáhl lidar od Mitsubishi Electric oproti konvenčnímu anemometru chybovost v naměřených datech méně než 1 %. K dispozici během měření je 95 % dat, což ECN označila za přijatelné.

Lidar od Mitsubishi Electric váží cca 60 kg a pracuje s elektrickým výkonem do 100 kW. K jeho dalším charakteristickým rysům patří zejména jeho vysoká odolnost proti vlivům teplot do –20 °C a vlhkosti – stupeň krytí IP67 ve smyslu normy IEC 60529. Pro měření na moři je lidar vybaven kompenzací pohybu.

Výrobce předpokládá uvést svůj kompaktní lidar na světové trhy v červnu 2014.

redakce

Foto a obrázek © mitsubishi.com

Další informace zde

Přečtěte si také další související články z rubriky Měřicí technika a Obnovitelné zdroje:

GE Mentor EM: ruční elektromagnetické testovací zařízení usnadňuje práci technikům

24.4.2014 Společnost General Electric představila v polovině dubna 2014 odborné veřejnosti pod obchodním názvem GE Mentor EM ruční elektromagnetické testovací zařízení, které významně usnadňuje práci technikům při inspekcích. Toto zařízení využívá tzv. vířivých proudů, indukovaných ve výrobku magnetickým polem. Diskontinuita ve sledovaném materiálu mění intenzitu a průběh tohoto proudu, a tím ukazuje vady v materiálu. 

Horns Rev 3: další dánská mořská větrná farma v přípravě

10.4.2014

Řídicí systém pomáhá zvýšit výkon větrných turbín Siemens

13.3.2014 Na evropské přehlídce technologií pro větrné elektrárny EWEA 2014, konané v březnu 2014 v Barceloně, představila společnost Siemens novou verzi větrných turbín typu D3, jejichž výkon se podařilo zvýšit z 3 MW na 3,2 MW. D3 je označení pro vývojovou platformu větrných turbín Siemens, určených k provozu na pevnině. 

Program ReDAPT: přílivová elektrárna na plný výkon 1 MW

21.8.2013 Přílivová elektrárna britského výrobce Tidal Generation Limited (nyní součást společnosti Alstom), o níž jsme psali v článku Přílivové elektrárny: další krok k rozvoji v rubrice Obnovitelné zdroje, dosáhla na konci července 2013 plného výkonu 1 MW v provozních podmínkách. Elektrárna byla instalována v lednu 2013 a od svého připojení k přenosové síti do ní dodala již přes 10 MWh elektřiny. 

Elektřina z mořských vln: představení elastomerové technologie

2.8.2013 Na konci července 2013 představilo projektové konsorcium EPoSil (electroactive polymers based on silicon for power generation) v laboratoři společnosti Bosch první demonstrační model získávání elektřiny z mořských vln pomocí silikonových materiálů – elastomerů. Projekt EPoSil, dotovaný německým Spolkovým ministerstvem pro vzdělávání a výzkum je součástí programu „chytré materiály pro inovační produkty“, potrvá do roku 2015 a má rozpočet cca 2 mil. €. 

Revoluce v GPS: Navigování družic na daleké oběžné dráze

20.4.2013 Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA – se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách, pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat svoji polohu s minimálními zásahy ze Země. 

HSA40: první helikoptérový satelitní komunikační systém na světě

11.4.2013 Na konci března 2013 dodala společnost Mitsubishi Electric Corporation první helikoptérový satelitní komunikační systém na světě japonské Agentuře pro požární ochranu a krizové řízení (FDMA). V těchto dnech by měl být systém uveden do provozu poté, co bude jeho mobilní část instalována na vrtulníku tokijské hasičské záchranné služby a pevná část v tokijské hasičské stanici

GOCE: první seismometr na oběžné dráze

10.3.2013 Družice GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA, jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země. Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca 270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011. Toto zjištění znamená průlom v seismologii 

CryoSat: Měření ledovců radarovým výškoměrem

8.1.2013 Koncem roku 2012 ukončila svoji misi družice CryoSat, vypuštěná Evropskou kosmickou agenturou ESA na oběžnou dráhu v roce 2010. Družice CryoSat byla vyvinuta k tomu, aby měřila tloušťku polárních ledovců a sklon povrchu pevninských ledovců v Antarktidě, Grónsku a v horských oblastech.  ...->

Copyright © 2012 – 2023 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services