Přečtěte si: Pozvánka na konferenci Moderní technologie v elektrické dopravě na e-SALON |
|
Podpora nízkoemisních a bezemisních vozidel z IROP: výzva k žádostem o dotaci a několik otazníků k ní26.1.2016 Dlouho očekávaná výzva k předkládání žádostí o podporu z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) pro projekty nízkoemisních a bezemisních vozidel byla oficiálně zveřejněna 21. ledna 2016. Výzva konečně dává závazné odpovědi na některé otázky, dosud komunikované pouze na konferencích (například Elektrické autobusy pro město) a jiných podobných akcích. Některé otázky nicméně stále zůstávají. Dopravci v závazku veřejné služby mohou v rámci předkládaných projektů získat až 85% spolufinancování na trolejbusy, tramvaje, bateriové a palivočlánkové elektrobusy nebo plynové autobusy s motory na CNG a LNG. Z evropských a národních zdrojů je na tyto projekty vyčleněna téměř jedna a čtvrt miliardy korun. Pochopitelně to platí za předpokladu, že předkládaný projekt naplní požadovaná kritéria finanční a sociálně ekonomické efektivnosti. Těžko tedy očekávat, že dotaci získá projekt, který zhorší životní prostředí oproti současnému stavu, a to i v situaci, že současný a zamýšlený dopravní prostředek je předmětem dotace (například při přechodu dopravy z trolejbusů na plynové autobusy). Žádost o dotaci se podává elektronicky. Součástí žádosti je i analýza nákladů a přínosů neboli cost-benefit analýza (CBA) jako jeden z modulů elektronického podání žádosti. Povinnou přílohou žádosti je kromě jiného studie proveditelnosti v předepsané struktuře. Další povinnou součástí žádosti je také například průzkum dodavatelského trhu. Ačkoliv se celá příprava žádosti jeví téměř jako počítačová hra s předepsanými vstupy a postupy, není tomu tak docela. Z pohledu praktika cost-benefit analýz zde zůstává řada konkrétních otázek otevřených a bude třeba o nich jednat s pracovníky ministerstev nebo s dalšími zúčastněnými orgány. Týká se to především samotného definování projektu. Zde je důležitou, a v některých případech možná kritickou, otázkou, zda a nakolik zahrnout do hodnocení efektivnosti také investice, které jsou logicky nutnou součástí projektu (bez nich by projekt nefungoval), ale nejsou bezprostředně předmětem žádosti o dotaci. Oficiální platná metodika CBA od Evropské komise (Guide to Cost-benefit Analysis of Investment Projects, December 2014, Economic appraisal tool for Cohesion Policy 2014-2020) totiž říká, že se „hodnocení musí zaměřit na celý projekt jako samostatnou jednotku analýzy, což znamená, že se z hodnocení nevynechá žádný podstatný rys ani složka“ a dále, že „projekt lze definovat jako technicky soběstačný v případě, že je možné vytvořit funkčně ucelenou infrastrukturu a uvést službu do provozu bez závislosti na jiných nových investicích“. Proč může být tato otázka kritická? Aby projekt získal dotaci, musí se vyhnout dvěma extrémům v hodnocení – jednoduše řečeno: Pokud investice a další výdaje převáží jeho celospolečenské přínosy, projekt si dotaci nezaslouží. Pokud naopak úspory provozních nákladů za sledované období převáží vyšší investiční náklady, bude projekt (přinejmenším tabulkově) komerčně zcela soběstačný, a dotaci nepotřebuje. Jak asi tušíme, zmíněné vyvolané investice (třeba nová vozovna, bez níž by nešlo garážovat a dobíjet elektrobusy přes noc) a způsob jejich zahrnutí do hodnocení mohou významně ovlivnit výslednou efektivnost projektu jedním nebo druhým směrem. Na tento problém neexistuje obecná odpověď a je třeba řešit věci případ od případu. Jiné nejasnosti lze vidět například u vlivu uspořených emisí na hodnocení projektu. Metodické listy indikátorů k této výzvě stanovují jednotkové lokální emise u dieselových (pro různé stupně emisní normy Euro), CNG a LNG autobusů. Zdá se však, že se zde jaksi zapomnělo na případ, že by bezemisní vozidla v hodnoceném projektu nahrazovala také individuální dopravu. U ní pochopitelně budou hodnoty uspořených emisí v přepočtu na jednotku přepravního výkonu mnohem větší. Není také zcela jasné, jak výzva nakládá s vlivem projektu na klimatické změny (emise CO2), na který zmíněná oficiální metodika CBA (ale také například platná metodika MD ČR pro CBA u železničních projektů) klade poměrně významný důraz. V dokumentech k uvedené výzvě by se dala najít i další ustanovení, budící otázky při porovnání se zmíněnou oficiální metodikou CBA od Evropské komise. To už by ale bylo na delší odbornou diskusi. Oříškem pro praktika CBA bude zřejmě v některých případech také samo předepsané patnáctileté referenční období, tedy budoucí období, po které je projekt provozován a hodnocen. Patnáct let je o polovinu více, než je předepsaná doba odepisování autobusů, elektrobusů a trolejbusů, a zhruba o čtvrtinu více, než je reálná technická životnost městských autobusů. Co bude potom a jak bude probíhat reprodukce vozidel, lze dnes například u elektrobusů jen velmi těžko předvídat. Tak dlouhé provozní zkušenosti totiž žádný relevantní srovnávací park elektrobusů zatím nemá a pokrok v této oblasti jde velmi rychle kupředu. Zdá se tedy, že do konce července 2016, kdy bude v tomto kole ukončen příjem žádostí o dotace, budou mít o práci postaráno specialisté dopravců, jejich externí spolupracovníci i další zúčastněné orgány a organizace. Ing. Jakub Slavík, MBA Ilustrační foto © archiv redakce Přečtěte si také:Britská vláda podporuje dotacemi elektromobily včetně palivočlánkových22.1.2016 Tak jako většina evropských zemí podporuje i vláda Velké Británie rozvoj elektromobility v individuální dopravě investičními dotacemi. První takovýto dotační program byl vyhlášen v roce 2011 a jeho výsledkem byl nákup 50 tisíc nízkoemisních vozidel. Protože jeho platnost vyprší v únoru 2016, bylo v prosinci 2015 vyhlášeno jeho prodloužení do března 2018. Vodíková mobilita a vodíková energetika – již ne vzdálená budoucnost15.1.2016 V časopise PRO-ENERGY č. 4/2015 byl publikován analytický článek „Vodík ve spojení s palivovými články začíná měnit energetiku a dopravu“ od Ing. Jakuba Slavíka, MBA, provozovatele našeho portálu. S plným, redakčně neupraveným zněním tohoto článku nyní seznamujeme i čtenáře našeho portálu. COP21: nové výzvy pro energetiku i bezemisní dopravu5.1.2016 Ve dnech 30. listopadu až 12. prosince 2015 hostila Paříž 21. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP21), které předsedala Francie. Byla to jedna z největších mezinárodních konferencí o klimatu, které kdy byly uspořádány. Jejím výsledkem bylo přijetí mezinárodní smlouvy, podepsané 195 zeměmi, která vytváří rámec pro přechod na odolné a nízkouhlíkové společnosti a ekonomiky. Palivočlánkové autobusy v USA: v provozu celkem 24 vozidel, perspektivní směr ve vývoji bezemisní mobility30.12.2015 V prosinci 2015 publikovaly americké agentury National Renewable Energy Laboratory (NREL) a Federal Transit Administration (FTA) souhrnnou zprávu o současném stavu a provozu palivočlánkových autobusů v USA za období od srpna 2014 do července 2015. Zpráva obsahuje některé zajímavé údaje, které bychom rádi prezentovali i našim čtenářům. Aktualizovaná studie evropských palivočlánkových autobusů: 84 autobusů v provozu, příznivý výhled v jejich efektivnosti17.12.2015 Na samém konci října 2015 zveřejnila evropská organizace Společný podnik pro palivové články a vodík (FCH JU) studii Fuel Cell Electric Buses – Potential for Sustainable Public Transport in Europe (Palivočlánkové elektrické autobusy – Potenciál pro udržitelnou veřejnou dopravu v Evropě). Jde o volné pokračování a aktualizaci studie elektrických autobusů „Urban buses: Alternative powertrains for Europe“ z roku 2012. Letošní verze se soustřeďuje pouze na elektrické autobusy s palivovými články jako zdrojem energie. Ukažme si zde některé zajímavé momenty obsažené v této studii. Zpráva EEA: emise zabijí ročně půl miliónu Evropanů, nejvíce škodí ve městech10.12.2015 Evropská environmentální organizace (European Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy. Smart city Oslo: inteligentní dopravní systémy, elektromobily i palivočlánkové autobusy4.12.2015 Koncem listopadu 2015 pořádalo Norské velvyslanectví v Praze pod názvem Smart City – Green City seminář věnovaný norským zkušenostem z implementace konceptu smart city, na nějž pozvalo i zástupce naší redakce. Mezi jinými zde byla prezentována i koncepce čisté mobility ve smart city Oslo, hlavním městě Norska s více než 600 tisíci obyvatel. Tato koncepce velmi názorně ukazuje propojení bezemisní dopravy v různých oblastech městského života spolu s inteligentními dopravními systémy v rámci pilíře smart city „inteligentní mobilita“. Vyšel další newsletter „Elektromobilita v MHD“30.11.2015 Právě vyšlo čtvrté vydání newsletteru Sdružení dopravních podniků ČR „Elektromobilita v MHD“, který náš portál vydává v rámci Pracovní komise pro elektromobilitu . Čtenáři zde najdou zprávu o právě proběhlé konferenci „Elektrické autobusy pro město IV“, odkazy na prezentace z této konference ke stažení, rovných dvacet odkazů na články o elektrické MHD z našeho portálu za nedávné období i další zajímavé informace z oblasti automatického nabíjení elektrobusů. Přejeme příjemné počtení! Konference Elektrické autobusy pro město IV: trh elektrobusů se rozvíjí, příprava dotačních programů finišuje30.11.2015 Na veletrhu Czechbus 2015 se 26. listopadu 2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a v úzké spolupráci s ním. Smart city Písek: Schneider Electric rozvíjí partnerství s městem2.11.2015 Písek, historické jihočeské město s 30 tisíci obyvatel, je jedním z českých měst, která se rozhodla jít cestou smart city. V červenci 2015 město k tomuto účelu schválilo strategický dokument „Modrožlutá kniha Smart Písek“, jehož spoluautorem byl i provozovatel našeho portálu, Ing. Jakub Slavík, MBA. Přirozeným průmyslovým partnerem při vytváření tohoto smart city je elektrotechnická společnost Schneider Electric |
|
Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services |
|