|
Zelená
infrastruktura pro smart city a tušení souvislostí aneb učme se od dětí
22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi.
Jako technici a ekonomové vidíme v infrastruktuře
inteligentního města především nové technologie pro přenos informací,
chytrou a čistou mobilitu a chytrou městskou energetiku, služby a
obydlí. To vše se dá, přes všechny jemné nuance, shrnout pod pojem
„šedá infrastruktura“, tedy infrastruktura lidskou rukou vytvořená.
Stačí pouhý pohled z okna, a je zřejmé, že pouze s takovouto „šedou“
infrastrukturou by svět ve městě byl opravdu šedý. Naštěstí k městu
neodmyslitelně patří i městská zeleň – tedy také infrastruktura,
jenomže zelená. A tahle zelená infrastruktura znamená příležitost, jak
napravit a dále ještě vylepšovat to, co ta „šedá“ (byť
sebeinteligentnější) infrastruktura natropí. Jak tušíme, i k ní se dá
při budování smart city přistupovat manažersko-strategicky. Jen je
potřeba vědět, co od ní můžeme očekávat, co z toho se dá změřit nebo
jinak popsat a vyčíslit a co se dá ovlivňovat a řídit (to víte –
manažer, který nemá, co by řídil, je z toho nesvůj).
Tušit je jedno, vědět druhé. Takže jsme se dceruškou
nechali nasměrovat na člověka, který toho o zelené infrastruktuře a
„ekosystémových službách vegetace“ (zase jsme o něco chytřejší) ví
hodně a co víc, dokáže to jednoduše a výstižně popsat. Je to jeden z
jejích učitelů na Mendelově univerzitě, docent Petr Kučera. Popovídání
s ním bylo rozhodně zajímavé.
Především nám pan docent trochu poopravil naše kuchyňské
představy o tom, že rostliny jako notorické lapače prachu (známe to z
domova) mohou významně a hlavně kvantifikovatelně přispět k
odstraňování pevných částic z ovzduší, které jsou největším postrachem
životního prostředí ve městě a mohou za většinu úmrtí způsobených jeho
znečištěním. Plocha rostlin se dá spočítat či odhadnout, ale na
množství částic, které rostlina „odchytí“ a nechá spláchnout deštěm do
hlíny, se nedá jednoznačně spolehnout. Záleží na výšce, proudění
vzduchu, zdrojích oněch částic a spoustě dalších faktorů. Takže ano,
určitě tu vegetace prokazuje úklidové, a následně i zdravotnické
služby, ale těžko jednoduše vyčíslit jaké.
Pan docent také poukázal na některé oblíbené mýty –
třeba o tom, že rostliny tlumí hluk. Pravda, stačí si vzpomenout na
základy fyziky a člověku je zřejmé, že akustické vlnění mnohem spíše
než pružná vegetace ztlumí nepružný a netečný zemní val. A pokud tedy
tramvaj jakoby zázrakem ztichne, jakmile vjede na zatravněné kolejiště,
bude to spíše díky hlíně, z níž tráva vyrůstá, než díky trávě samotné.
Mnohem zajímavější je fungování městské vegetace jako
přírodní klimatizace, zvláště v horných dnech, jichž jsme si loni v
létě užili požehnaně a při nichž města a městské čtvrti působí jako
tepelné ostrovy. K tomu nám pan docent ukázal zajímavý propočet: Běžně
vzrostlý strom o průměru koruny 5 metrů zaujímá plochu cca 80 metrů
čtverečních. Na zabudování 1 gramu oxidu uhličitého spotřebuje až 100
gramů vody. Spotřeba vody při takové intenzitě fotosyntézy činí kolem
100 litrů za den. Na zabudování 1 litru vody se spotřebuje kolem 2,5 MJ
tepla – za den to činí cca 250 MJ, tedy cca 70 kWh. Uvážíme-li, že
silná klimatizační jednotka má výkon cca 2 kW, pak nám takový běžně
vzrostlý strom vydá denně (tedy mimo období vegetačního klidu) za,
řekněme, 30 až 40 klimatizačních jednotek.
Pozoruhodné, že? Už je nám jasné, proč pod slunečníkem
je v horkých dnech často vedro k padnutí, zatímco pod stromy bývá
docela příjemně. Ne nadarmo sedávali naši předkové ve stínu košaté
lípy, aniž by znali tuhle biologicko-fyzikální aritmetiku. 
Hovořili jsme i o dalších měřitelných a ovlivnitelných
aspektech zelené infrastruktury měst. Třeba o zelené ploše, kterou by
město mělo minimálně mít v přepočtu na obyvatele, aby bylo příjemné k
pobývání. Nebo o zelených koridorech pro pěší chůzi – té nejprostší a
přitom nejzdravější formě pohybu, která se ve městech bohužel stává
stále komplikovanější. O urbanistických aspektech zelené
infrastruktury – no zkrátka, jak je ta zeleň pěkná na pohled a přináší
klid na duši, obtížně vyčíslitelný, leč pro člověka nepostradatelný.
Také o územních studiích, územních plánech a o tom, že nakonec vždycky
záleží na konkrétních lidech, kteří rozhodují.
Po tomhle přátelském popovídání nám bylo zřejmé, že
každá nová „šedá“ infrastruktura – ať jednoduchá nebo složitá – by
neměla vznikat, aniž bychom přitom mysleli také na tu zelenou. Bez ní
tím spíše nemůžeme navrhovat ani smart city.
Také, jak je pěkné, když lidé z různých oborů nacházejí
společnou řeč, třeba právě při rozvíjení chytrých měst, obcí a regionů.
No a v neposlední řadě – že vůbec není od věci
naslouchat svým dětem, co probírali ve škole, a nechat se pak vést svým
tušením souvislostí.
Ing.
Jakub Slavík, MBA
Consulting Services Foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Přečtěte si také:
19.2.2016
O evropském projektu
Grid4EU jsme na
našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy
smart grid,
jehož
demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé
poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu
přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart
region Vrchlabí.
Zástupci
naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt
přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích,
přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách. 
17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky. 
3.2.2016 S
potěšením Vám oznamujeme, že konference „Smart city v praxi“,
kterou
jsme připravili ve spolupráci Terinvestem jako doprovodný program
veletrhu AMPER 2016, je připravena. Konference, na kterou Vás srdečně
zveme, se koná se 15. března 2016 na
Výstavišti Brno, pavilon P, sál P4, 2. patro. Odborným garantem a
zároveň moderátorem konference je Ing. Jakub Slavík, MBA, člen
řídicího výboru pro přípravu certifikované metodiky smart
city v ČR, spoluautor modrožluté knihy Smart Písek a majitel pořádající
organizace.
Program
konference a více informací naleznete zde 
12.2.2016 Nizozemské
město Rotterdam s více než šesti sty tisíci
obyvateli je jedním z evropských smart
cities. Tomu odpovídá i
jeho zájem o bezemisní dopravu. K elektrickým užitkovým vozidlům a
elektrickým
taxi přibydou v
létě 2017 dva nové palivočlánkové autobusy. Na začátku února 2016 k
tomu byla podepsána smlouva mezi rotterdamským městským dopravcem RET a
belgickým výrobcem palivočlánkových autobusů Van Hool. 
5.2.2016 Jak
byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době
již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o
dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb
po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z
významných evropských inteligentních měst, neboli smart city. 
8.1.2016 Manchester,
půlmiliónové průmyslové město v severní
Anglii, je jedním z evropských smart
cities. Pro praktické
uplatnění tohoto konceptu chce využít především možnosti, které nabízí
internet věcí a v této oblasti být ve Velké Británii na špičce. K
tomuto cíli jde skutečně s vervou – napomoci mu má projekt CityVerve
(doslova: městský elán či verva), který získal v prosinci 2015
spolufinancování od britské vlády ve výši 10 miliónů liber (cca 370
mil. Kč). 
30.11.2015 Na
veletrhu Czechbus 2015 se 26. listopadu
2015 uskutečnil čtvrtý běh již tradiční konference Elektrické autobusy
pro město, zaměřené na novinky a zkušenosti v oblasti provozu a
financování elektrobusů a parciálních trolejbusů, tedy trolejbusů s
bateriovými zásobníky energie. Konference byla opět pořádána firmou
Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem
našeho portálu, pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR (SDP ČR) a
v úzké spolupráci s ním. 

|











|