Hledá se vhodný typ reaktoru pro rozvoj české jaderné
energetiky
 12.10.2017 Zájemci o výstavbu nových jaderných bloků v České
republice muset budou s velkou pravděpodobností prokázat schopnost
postavit nabízený typ reaktoru i v zahraničí. Předběžný zájem o českou
zakázku projevily společnosti Areva (EdF), China General Nuclear Power
(CGNP), Korea Hydro and Nuclear Power (KHNP), Mitsubishi Atmea, Rosatom
a Westinghouse. Jak v říjnu 2017 informovala Česká nukleární
společnost, referenční reaktor (tedy takový, který firma postavila v
členském státě EU nebo v jiné, jaderně vyspělé zemi) dovedla nejblíže k
dokončení zatím ta posledně jmenovaná, tj. Westinghouse.
Čtyři reaktory typu AP 1000, z takzvané generace III+,
staví Westinghouse v čínských lokalitách San-men a Chaj-jang. Blok č. 1
v San-men, který v září zahájil zavážku paliva, bude dokonce první
spuštěnou elektrárnou tohoto typu na světě. Dva bloky (po jednom v
každé z elektráren) by měly být uvedeny do provozu právě letos. Čína
podepsala s Westinghouse smlouvu na dodávku čtyř bloků typu AP 1000 v
roce 2007, samotná výstavba byla zahájena o dva roky později. Součástí
smlouvy byl zároveň velice rozsáhlý transfer znalostí a know-how. Čína
jej využila například k návrhu vlastního konceptu reaktoru CAP 1400.
Společnost China North Nuclear Fuel také s pomocí firmy Westinghouse
postavila závod na výrobu paliva, vhodného právě do reaktorů AP 1000.
Zatímco několik prvních dodávek paliva tedy pokryje americko-japonská
firma, další si už Číňané zajistí sami.
Zájem o výstavbu v České republice projevili i Korejci,
konkrétně společnost KEPCO. Jejich projekt, lehkovodní reaktor APR 1400
také spadá do generace III+, i když k onomu „plus“ mu podle některých
schází dvojitá ochranná obálka reaktoru. Na druhou strany Korea nabízí
velmi výhodné cenové podmínky. Referenčním projektem v zahraničí je
jaderná elektrárna Barakah ve Spojených arabských emirátech, jejíž
výstavba začala v roce 2012. První blok je hotov z 95 %, nyní čeká na
povolení ke spuštění a do provozu by měl být uveden během příštího roku.
Zatím jediným provozovaným projektem, který si činí
nárok na příslušnost ke generaci III+, je VVER 1200 v šestém bloku
Novovoroněžské jaderné elektrárny (rovněž známý pod názvem AES 2006).
Od začátku výstavby trvalo osm let, než byl připojen k síti. Dva
podobné bloky jsou ve výstavbě v Bělorusku (plánované dokončení v roce
2018), během jednoho či dvou let by měla začít výstavba jednoho bloku
ve Finsku (projekt Hanhikivi), další bloky by mohly vzniknout v Turecku
či v maďarském Pakši.
Francouzská společnost Areva staví svůj typ EPR-1600 ze
všech společností nejdéle, termín dokončení jejích referenčních
projektů ve Francii (Flamanville) a ve Finsku (Olkiluoto) je stanoven
po několika odkladech na rok 2018. Dva evropské tlakovodní reaktory
(EPR) se rovněž staví v čínském Tchaj-šanu, dokončeny by měly být v
rovněž příštím roce.
Stručně na vysvětlenou ke generacím jaderných reaktorů:
Reaktory I. generace byly budovány hlavně v 50. a 60.
letech minulého století, především jako experimentální. Chladivem byl
plyn nebo voda, používaly se i jiné druhy chladiva. Tam, kde byly tyto
reaktory použity v jaderných elektrárnách, jsou dnes již téměř bez
výjimky vyvedeny z provozu.
Tlakovodní reaktory, používané například u českých
elektráren Dukovany a Temelín, patří k tzv. reaktorům II. generace. U
této generace se používají i další druhy chladiva, například tzv. těžká
voda (D2O neboli oxid deuteria). Oproti první generaci se reaktory této
generace soustředily především na lepší ekonomickou stránku jejich
výroby a provozu. Elektrická účinnost se u této generace pohybuje mezi
30 a 40 %.
III. generace jaderných reaktorů směřuje ke zvýšení
účinnosti výroby elektrické energie, a to až na úroveň těsně
přesahující 40 %, k prodloužení doby provozu reaktoru až na 60 let a ke
snížení náročnosti budování elektrárny. Velký důraz je kladen na
zvýšení bezpečnosti, a to zejména v oblasti pasivní bezpečnosti –
jinými slovy, konstrukce těchto reaktorů je řešena tak, aby jaderné
havárie byly vyloučeny již z fyzikální podstaty procesů, které v ní
probíhají. Tyto bezpečnostní prvky jsou založeny na jevech, jako je
gravitace nebo přirozená cirkulace chladiva. Snahou je především
redukovat možnost nehody s roztavením paliva v aktivní zóně. Dalším
rysem je prodloužení intervalu mezi výměnou paliva.
Výše zmíněná generace III+ je pak vlastně odnož třetí
generace, u níž se vývoj zaměřil na další zdokonalení III. generace
zejména co do bezpečnosti proti lidským chybám. Rozlišení generace III
a III+ přitom nemá pevnou hranici.
Reaktory IV. generace
se od
druhé a třetí generace liší zásadním způsobem – na rozdíl od
předchozích generací tedy nejde o další evoluční stupeň. Jejich cílem
je dosáhnout ekologicky a ekonomicky udržitelného vývoje jaderné
energetiky a vysoké úrovně bezpečnosti včetně ochrany před zneužitím
používaných jaderných materiálů k výrobě jaderných zbraní. Zahrnují
různé typy jaderných reaktorů, kdy chladivem je například sodík, směsi
roztavených solí nebo roztavených kovů, a nyní jsou stále spíše ve fázi
vývoje. Společné pro ně je, že pracují při velmi vysokých teplotách,
tzn. kolem 800 °C a jejich elektrická účinnost přesahuje 40 %, mohou
využít vyhořelé palivo ze současných reaktorů, významně snižují obsah
zbytkové radioaktivity a dále posilují pasivní bezpečnost. Příkladem
tohoto typu reaktoru je ruský reaktor BN-800 ve 4. bloku elektrárny
Belojarsk.
Česká
nukleární společnost a redakce Proelektrotechniky.cz
Foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
 Přečtěte si také:
 14.9.2017 Problematické dopady havárie v japonské elektrárně
Fukushima a následných opatření na životy a zdraví obyvatel byly jedním
z důvodů, proč vznikl projekt Shamisen financovaný z prostředků EU,
zaměřený na zlepšení připravenosti a reakce na jadernou havárii.
Ukázalo se totiž, že v důsledku této havárie nezahynul ani jeden člověk
na následky ozáření, ale více než šest set lidí, hlavně starých a
nemocných, předčasně zemřelo na následky nešetrné evakuace 
 29.8.2017 Ačkoli
některé země, například Německo se svým programem
„Energiewende“,
ustupují z politických či jiných důvodů od jaderné energie, ve světě
tento zdroj stále zůstává významnou příležitostí pro rozvoj
nízkouhlíkové elektroenergetiky. Svědčí o tom i zpráva Mezinárodní
agentury pro jadernou energii (IAEA) ze srpna 2017, která uvádí možnost
více než zdvojnásobení celkové výrobní kapacity jaderných elektráren ve
světě.
 21.6.2017 Jaderná
energie představuje jeden z důležitých
bezemisních zdrojů elektřiny, v řadě zemí nezastupitelných. Její
využívání je nicméně v některých zemích značně politizováno. A tak
zatímco například Polsko
připravuje
svoji první jadernou elektrárnu, Německo vyhlásilo od této energie
odklon, ovšem s rozporuplnými dopady.
O politizaci
jaderné energie svědčí řada případů, kdy evropské vlády uvalily na
provozovatele elektráren speciální daně. Zde si je ukážeme na příkladu
Německa, Belgie a Švédska.
 12.4.2017 Zatímco v
Německu se jaderné elektrárny zavírají jako
údajně „nebezpečné“ (ovšem prozatím
s rozporuplnými dopady), jiné země EU
včetně ČR tuto bezemisní energetiku rozvíjejí nebo dokonce provoz
jaderných elektráren zahajují. Poslední jmenovanou zemí je Polsko,
které v dubnu 2017 zahájilo práci na lokalizačních a ekologických
studiích pro svoji první jadernou elektrárnu.
 6.1.2017 Jaderná
energie je nezastupitelným bezemisním zdrojem
pro výrobu elektřiny všude tam, kde obnovitelné zdroje nejsou
dostačující – tedy včetně ČR. Navzdory politickým aktivitám v některých
zemích, směřujícím z rozmanitých důvodů proti jaderné energetice,
celkový objem instalovaného výkonu z jaderných zdrojů ve světě mírně
roste. Z regionálního pohledu je přitom vůdčí silou Asie, následovaná
Ruskem a USA.
 19.12.2016 Jedním z
trendů v rozvoji jaderných technologií směrem k
ekonomickému komerčnímu provozu jsou malé
reaktory. O jejich
využití je v současnosti zájem nejen v USA,
Kanadě či
Velké Británii, ale hlásí se o ně
také ruská města, která by ráda tuto technologii
využila pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla neboli kogeneraci.
Světová odborná veřejnost o tom byla informována na začátku prosince
2016.
 9.12.2016 Hlavním
trendem technologického vývoje jsou tzv. malé
reaktory a
reaktory IV. generace.
Propojení
obou těchto významných trendů v sobě zahrnuje projekt malého reaktoru
typu MTGR montrealské společnosti StarCore Nuclear, která zahájila na
konci října 2016 proces revize designu u Kanadské komise pro jadernou
bezpečnost (CNSC).
 31.8.2016 Malá
modulární elektrárna NuScale, jejíž aktuality na
našem portále průběžně sledujeme, je jedním z projektů tzv. malých
reaktorů,
které – vedle reaktorů IV. generace
– představují
významný vývojový trend v jaderné energetice. Jejím dodavatelem je
americká projektová firma NuScale Power. První instalace této
elektrárny se plánuje poblíž města Idaho Falls v americkém státě Idaho
na severozápadě USA. Ekonomická studie projektu, prezentovaná v
polovině srpna 2016, poprvé blíže vyčísluje celkové investiční náklady
a přínosy pro místní ekonomiku v podobě nově vzniklých pracovních
míst.
 30.8.2016 Reaktory IV. generace
jako
jeden z důležitých směrů ve vývoji jaderné energetiky zaznamenaly v
polovině srpna 2016 významný milník: Blok 4 ruské jaderné elektrárny
Belojarsk vybavený reaktorem BN-800 s rychlými neutrony dosáhl poprvé
100 % výkonu. Je to další krok k přípravě tohoto bloku na započetí
komerčního provozu, které je plánováno koncem roku 2016.
 25.8.2016 Malé reaktory
jsou, vedle reaktorů IV. generace,
jedním z
důležitých vývojových směrů ve vývoji jaderné energetiky. V souvislosti
s výzvou prezidenta GE Hitachi Nuclear Energy americké vládě a
podnikatelské sféře k podpoře komercializace moderních jaderných
technologií byl v srpnu 2016 na Aspen Institute prezentován odborné
veřejnosti jeden z konceptů těchto reaktorů, malý reaktor
PRISM.
 24.6.2016
Definitivní návrat k normálu v japonské jaderné
energetice – tak by se dala charakterizovat licence na prodloužení
provozu, kterou ve druhé polovině července 2016 získaly bloky 1 a 2
japonské jaderné elektrárny Takahama. Tyto licence umožní provoz
uvedených bloků až po dobu 60 let. Je to první japonská jaderná
elektrárna po havárii jaderné
elektrárny Fukushima
Daiichi
v březnu 2011,
jíž byla podle nových podmínek udělena licence na více než 40
let.
 21.12.2015
Elektrárna
NuScale,
jejíž
přípravu na komerční provoz na našich stránkách průběžně sledujeme, je
jedním z projektů tzv. malých reaktorů,
které
představují významný vývojový trend v jaderné energetice. Významným
krokem k jejímu uvedení do provozu se stala začátkem prosince 2015
dohoda mezi jejím dodavatelem NuScale Power LLC a společností Areva Inc
na výrobu palivových souborů pro tento projekt.
 10.12.2015
Evropská environmentální organizace (European
Environment Agency, EEA) zveřejnila v prosinci svoji zprávu o kvalitě
ovzduší v Evropě č. 5/2015. Tato zpráva analyzuje stav kvality ovzduší
v roce 2013 a jeho vývoj od roku 2004. Zpráva vychází z oficiálních dat
o monitorování kvality ovzduší v různých místech Evropy.
 3.11.2015 Malé reaktory jsou,
vedle reaktorů IV. generace, jedním z důležitých vývojových směrů ve
vývoji jaderné energetiky. Jako perspektivní směr je vnímá rovněž Velká
Británie, která je zároveň evropským leadrem v oblasti využívání větrné
energie jakožto důležitého obnovitelného zdroje.
O spolupráci na rozvíjení této
strategie projevila zájem americká elektrotechnická firma Westinghouse,
která tento svůj záměr prezentovala v říjnu 2015.
|
