FCH JU zveřejnil zprávu o strategii pořizování
palivočlánkových autobusů
9.8.2016 V červenci 2016 byla Společným podnikem pro palivové
články a vodík (FCH JU) zveřejněna zpráva „Strategies for joint
procurement of fuel cell buses“, tedy Strategie pro společné pořizování
palivočlánkových autobusů. Zprávu zpracovala skupina konzultantů vedená
britskou firmou Element Energy. Jejím cílem je usnadnit nasazení 300 –
400 nových palivočlánkových autobusů, které je v Evropě plánováno do
roku 2020 (viz též náš dubnový
článek o projektu CHIC).
Zpráva vychází z dosavadních zkušeností klastrů, které
vznikly na podporu rozvoje palivočlánkových autobusů v Evropě: Německo
Francie, Benelux, Severní Evropa a Velká Británie – viz obrázek,
ukazující potenciální poptávku po palivočlánkových autobusech v
jednotlivých klastrech na konci článku. (Poznámka: Klastrem – z anglického „cluster“,
tedy „shluk“ – se v ekonomice rozumí geograficky soustředěné seskupení
nezávislých firem a přidružených institucí, které si navzájem
konkurují, ale také navzájem kooperují a jejichž vazby mají potenciál k
upevnění a zvýšení jejich celkové konkurenceschopnosti. O možné účasti
ČR v klastru Severní Evropa v dalších fázích se v současné době vedou
jednání.) Zpráva poskytuje některé praktické informace a návody k
pořizování palivočlánkových autobusů v rámci projektů připravovaných v
EU a spolufinancovaných ze zdrojů FCH JU. Zpráva prezentuje některé zajímavé poznatky:
Poptávka po palivočlánkových autobusech v EU bude
pravděpodobně vyšší než výše uvedené původní plány. Jak patrno z
obrázku, v součtu za všechny uvedené klastry byl identifikován
potenciál poptávky po více než 600 autobusech s palivovými články. Této
rostoucí poptávce bude třeba přizpůsobit i potřebný objem dotačních
prostředků z evropských zdrojů.
Předpokládá se, že palivočlánkové autobusy v rámci
připravovaných velkých projektů budou pořizovány ve veřejné soutěži do
vlastnictví dopravců nebo měst jako investiční projekty. Nepůjde tedy o
inovační projekty, kde vozidla slouží pouze jako „živá laboratoř“ a
pořizovaní náklady nesou výrobci.
FCH JU stanovila cílovou cenu palivočlánkového autobusu
na 650 tis. €, tedy 17,55 mil. Kč (Poznámka: ceny bateriových
elektrobusů se pohybují v rozmezí cca 10 – 15 mil. Kč). Protože
průměrná cena dieselového autobusu se v zemích EU pohybuje mezi 200 –
250 tis. € (5,4 – 6,75 mil. Kč), předpokládá se příspěvek z prostředků
FCH JU ve výši do 200 tis. € (5,4 mil. Kč). Zúčastněná města tak nyní
připravují plány na pořízení a nasazení palivočlánkových autobusů,
jejichž reálná pořizovací cena bude činit kolem 450 tis. € (12,15 mil.
Kč). Soutěžní proces zároveň vytváří tlak na další snižování cen
palivočlánkových autobusů, a tím i investičních nákladů pro dopravce.
Každý z uvedených klastrů připravil vlastní strategii
pořizování palivočlánkových autobusů, která je nejbližší tamní
organizaci veřejné dopravy a souvisejícím právním předpisům, a zároveň
co nejvíce zefektivňuje celý soutěžní proces. V Německu, které je s
městskými dopravními podniky relativně blízko české praxi, je například
snaha o sdružování investičních projektů z jednotlivých měst do větších
celků pro dosažení potřebné ekonomie z rozsahu s využitím jednotných
technických specifikací pro nakupované autobusy. Dosavadní analýzy
ukazují, že takovýto přístup neodporuje právnímu řádu.
Zároveň se rozrůstá paleta technických koncepcí
palivočlánkových pohonů, od cca 100 a více kilowattového palivového
článku jako hlavní zdroj energie, doplněný slabšími bateriemi pro
vyrovnávání výkyvů ve spotřebě, po převážně bateriové elektrobusy
doplněné pallivočlánkovými prodlužovači dojezdu o výkonu od 10 kW výše.
Tomu bude potřeba přizpůsobit i podmínky budoucích dotačních programů
pro palivočlánkové elektrické autobusy tak, aby si každý provozovatel
mohl vybrat technické řešení, které nejlépe vyhovuje jeho provozním
požadavkům.
S množstvím řešení, o něž je zájem, roste i počet
dodavatelů palivočlánkových autobusů. Zpráva konstatuje, že na
evropském trhu je v současnosti deset výrobců, schopných dodat různé
druhy elektrobusů s palivočlánkovými zdroji energie.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Obrázek ©
FCH JU
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Zpráva je přístupná ke stažení zde 
Potenciální poptávka po palivočlánkových autobusech v
jednotlivých klastrech
Přečtěte si také:
2.8.2016 Pod značkou Mercedes GLC F-Cell bude od roku 2017
dodáván na automobilový trh plug-in palivočlánkový automobil typu SUV
(viz foto), první svého druhu na světě. Tento automobil kombinuje
palivočlánkovou jednotku jako hlavní zdroj elektrické energie se
zásuvkou dobíjenými trakčními bateriemi jako doplňkovým zdrojem. 
25.7.2016 Dlouho
očekávaným důležitým krokem směrem ke globálnímu
rozvoji palivočlánkové elektomobility se v červenci 2016 stalo
zveřejnění technické specifikace ISO/TS 19880-1:2016
mezinárodním standardizačním orgánem ISO. Tato technická specifikace
představuje vodítko v oblasti výkonů a bezpečnosti pro vodíkové plnicí
stanice včetně jejich rozhraní s vozidlem. Pokrývá procesy od výroby a
dodávky vodíku po jeho stlačování, uchovávání a plnění vodíkových
vozidel. Dosud individuálně řešené projekty v oblasti palivočlánkové
mobility a její infrastruktury tak dostaly jednotný normativní základ,
na nějž se lze odvolávat. 
29.6.2016 Německá
automobilka BMW je jedním z průkopníků
palivočlánkových pohonů pro automobily v Evropě a ve světě. S prvním
pokusným palivočlánkovým vozem přišla již v roce 2005. Tento vůz
označovaný jako „7 Series“ sice neměl komerční využití, byl však
významným demonstračním počinem v oblasti palivočlánkové
elektromobility. Od léta 2015 testuje BMW další prototyp, označovaný
jako „5 Series GT“. 
21.6.2016
Palivočlánkové automobily používající palivové
články s
protonvýměnnou membránou a jako palivo čistý vodík (například Hyundai
ix-35, Toyota
Mirai nebo
Honda Clarity FCV)
jsou dnes na
cestě ke komercializaci. Jejich hlavním problémem je však nedostatečně
rozvinutá vodíková infrastruktura. Japonská automobilka Nissan,
světový
leader na trhu s bateriovými
elektromobily, se proto
rozhodla využít jako zdroj vodíku surovinu mnohem dostupnější: etanol,
resp. bioetanol, z něhož se vodík vyrobí ve vozidle chemickou
reakcí. 
10.6.2016 Velká
Británie je jedním z evropských států, který
podporuje rozvoj palivočlánkové elektromobility. Důkazem toho je zdejší
rozvoj vodíkových
čerpacích stanic i provoz
palivočlánoových autobusů v
Londýně či Aberdeenu.
Na začátku června 2016 byla odborná veřejnost informována o programu
britské vlády na podporu palivočlánkové mobility, který by měl přispět
k vybudování sítě vodíkových čerpacích stanic v zemi a zároveň
podporovat palivočlánkovou mobilitu ve veřejných a soukromých
organizacích, jakožto klíčovém segmentu trhu u elektrických
automobilů. 
24.5.2016 Japonská
automobilka Nissan
patří k těm,
které o sobě velmi dávají vědět v souvislosti s rozvojem
elektromobility nejen v Japonsku, ale také v zahraničí včetně ČR. Její
elektromobily byly prezentovány mj. i na naší konferenci Smart city v
praxi. S
potěšením jsme proto v květnu 2016 přijali nabídku českého zastoupení
Nissanu na týdenní zapůjčení elektromobilu Nissan Leaf k ozkoušení a
publikování našich zkušeností. Tato reportáž je popisuje den za
dnem. 
26.4.2016 Schéma
car sharingu, dnes již široce využívané ve
městech pro bateriové elektromobily, se na začátku dubna 2016 dočkalo
významné světové premiéry: Pod obchodním názvem BeeZero spustila
německá plynárenská skupina Linde Group v německém Mnichově oficiálně
svůj projekt car sharingu pro palivočlánková osobní auta, první tohoto
druhu na světě. Tento zajímavý projekt přispívá Mnichovu k naplnění
jeho strategie smart city. 
15.4.2016
Evropský
projekt palivočlánkových autobusů CHIC
(Clean Hydrogen in European Cities) probíhá v letech 2010 – 2016. Během
této doby byly získány zkušenosti z provozu celkem 56 palivočlánkových
autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. V dubnu 2016 byla
jako výstup projektu uveřejněna zpráva „Guidelines for delivering fuel
cell bus projects“, česky: „Pokyny pro realizaci projektů
palivočlánkových autobusů“. Jaká jsou tedy doporučení projektu CHIC pro
zavádění této ekologické městské dopravy? 
8.4.2016 Prototyp palivočlánkového osobního
automobilu Honda FCV
Concept, který
byl loni v březnu představen veřejnosti na ženevském autosalonu, udělal
za rok významný pokrok. V březnu 2016, tedy přesně po roce od této
události, byl jeho následovník Honda Clarity FCV uveden na japonský
trh. 
11.3.2016 Palivočlánkové osobní automobily
Hyundai
se dodávají do
USA od června 2014. Jde o vůz se standardním označením Hyundai ix-35,
který je na americkém trhu prodáván pod značkou Hyundai Tucson Fuel
Cell. Do USA bylo dosud dodáno téměř sto těchto vozů, a jak byla v
únoru 2016 informována odborná veřejnost, dohromady dosud najezdily
více než milión mil, tedy 1,6 mil. km. Průměrná vzdálenost mezi
jednotlivými naplněními nádrže činila 426 km. 
22.1.2016
Tak jako většina evropských zemí podporuje i vláda
Velké Británie rozvoj elektromobility v individuální dopravě
investičními dotacemi. První takovýto dotační program byl vyhlášen v
roce 2011 a jeho výsledkem byl nákup 50 tisíc nízkoemisních vozidel.
Protože jeho platnost vyprší v únoru 2016, bylo v prosinci 2015
vyhlášeno jeho prodloužení do března 2018. 
25.11.2015 Užitkové
elektromobily s palivočlánkovým prodlužovačem
dojezdu typu Renault Kangoo ZE-H2 jsme na našem portále již představili
v souvislosti s
francouzským projektem HyWay. Tento
produkt má nyní ambice zaujmout pevné místo i na britském trhu, který
palivočlánkové technologie významně podporuje. 

|