„Chytrá“ větrná elektrárna pro kontinentální podmínky
3.2.2013 Přímořské oblasti nabízejí pro energetické využití
velkou a relativně stálou sílu větru. Hluk větrných elektráren v těchto
oblastech nevadí, protože jsou zpravidla dostatečně daleko od osídlení.
Co však v oblastech s malou a proměnlivou silou větru, kde jsou navíc
přísné požadavky na hlukové normy, jako například v poměrně lesnatých
oblastech Evropy? General Electric přišla na konci ledna 2013 s
technickým řešením tohoto problému v podobě unikátní větrné elektrárny
typu 2.5-120.
Typové označení této elektrárny udává její výkon 2,5 MW
a průměr rotoru 120 m. Délka jednoho listu je tedy 58 m (viz obrázek).
Věž elektrárny může být až 139 metrů vysoká (tedy téměř polovina výšky
Eiffelovy věže v Paříži), a tím zachytí vítr ve větších výškách nad
zemí. Úhel natočení listu se kromě toho průběžně mění během rotace, aby
co nejefektivněji využil rozdílnou sílu větru v různých výškách. Díky
tomu je tato větrná elektrárna podle výrobce schopna ročního provozu na
úrovni 45 % svého výkonu při rychlosti větru kolem 7 m/s, tedy 25,2
km/h.
Výkon elektrárny je dále stabilizován kombinací s
bateriemi, do nichž se při silnějším větru vyrobená energie ukládá a
při slabším větru dodává do sítě.
Tato „chytrá“ elektrárna kromě toho využívá průmyslový
internet k optimalizaci výkonu svého vlastního i celé větrné farmy, jíž
bude součástí. S jeho pomocí a díky specializovaným algoritmům průběžně
zpracovává velké množství dat při analýze rychlosti a směru větru a při
komunikaci s okolními elektrárnami, servisním střediskem a rozvodnou
sítí. Podle toho pak předpovídá svůj výkon a řídí svůj vlastní provoz.
Větrná farma vybavená těmito elektrárnami je tak podle výrobce
například schopna dát předpověď svého výkonu na příštích 15 minut s 99%
přesností.
Kromě stabilní dodávky elektřiny splňuje elektrárna také
nejpřísnější požadavky hlukových norem, což umožňuje její využití i v
relativně osídlených oblastech. Důkazem je její instalace v Nizozemí,
která je plánována na únor 2013. Předcházel jí roční úspěšný zkušební
provoz v Kalifornii.
redakce Proelektrotechniky.cz
Foto: GE
Další
informace zde Bonus: Vtip o větrné elektrárně Přečtěte si také další související články z rubriky Obnovitelné zdroje:
10.4.2014
Dánská větrná farma Horns Rev 3 se na začátku dubna
2014 přiblížila o další krok realizaci podepsáním smlouvy provozovatele
dánské přenosové sítě Energinet.dk se společností ABB na dodávku
podmořského přenosového spojení. Tato větrná farma se bude nacházet v
Severním moři, cca 30 km od nejzápadnějšího výběžku Jutského
poloostrova
21.2.2014
Od roku 2016 začne dodávka podmořského kabelu pro
připojení britské mořské větrné farmy Dudgeon Offshore Wind Farm k
britské národní přenosové síti. Dodavatelem, který v únoru 2014 získal
tuto zajímavou zakázku, je společnost ABB. Kabel bude 42 km dlouhý a
obsahuje tři vodiče o střídavém napětí 132 kV AC. Celkový přenášený
výkon činí 400 MW. Plánovaná životnost kabelu je 25 let. 
7.1.2014
Podpisem smlouvy mezi společností Siemens a
provozovatelem větrné elektrárny Cape Wind začal před Vánoci 2013
proces vybudování a provozu první americké mořské větrné farmy s
parametry a podmínkami provozu běžné komerční elektrárny. Větrná farma
se 130 turbínami a instalovaným výkonem 468 MW bude situována 20 km od
pobřeží ve vodách Atlantického oceánu na severovýchodě USA, v mořském
trojúhelníku u jižní části Massachusetts označovaném jako Nantucket
Sound. 
26.11.2013
V polovině listopadu 2013 byla u belgických břehů v
Belwindu poblíž zátoky Ostende instalována největší mořská větrná
turbína na světě. Je jí 6MW Haliade™ 150 od společnosti Alstom. Díky
svému 150m rotoru (s listy o délce 73,5 m) je podle výrobce o 15 %
výkonnější než dosavadní větrné turbíny instalované v pobřežních
vodách. 
9.7.2013
Největší provozovanou mořskou větrnou farmou na
světě je od začátku července 2013 britská větrná farma Lord Array,
ležící v ústí řeky Temže, asi 20 km od pobřeží anglických hrabství
Essex a Kent. Farma má celkem 175 větrných turbín, každou o průměru
rotoru 120 m a výkonu 3,6 MW.
16.5.213
Jak jsme již psali v článku Dodavatelská údržba – trend u
velkých zařízení v rubrice Zajímavé projekty, současným
trendem v údržbě velkých zařízení je přenášet odpovědnost za tuto
činnost na vnější dodavatele v rámci střednědobých a dlouhodobých
smluv. Příkladem toho, jak se tento koncept osvědčuje, je i prodloužení
smlouvy mezi dodavatelem Siemens a americkou energetickou společností
RES America na údržbu větrných elektráren z původních pěti na dalších
patnáct let. 
1.5.2013 Koncem dubna 2013 zahájila svoji činnost Evropská
organizace North Sea PowertoGas Platform, tedy severomořská platforma
pro ukládání elektřiny do plynu. Jejím cílem je rozvinout koncepci
ukládání elektřiny z obnovitelných zdrojů do zásob plynu k opětovnému
využití v energetice, ať už ve formě plynu nebo elektřiny vyrobené v
palivových článcích. 
28.3.2013 Elektrárna
SeaGen patřící britské společnosti Marine Current Turbines Ltd., je v
současné době jednou z mála komerčně provozovaných elektráren na světě
využívajících energii mořského přílivu. Dvě 600kW mořské turbíny o
průměru 16 m jsou umístěné v severoirské úžině u zátoky Strangford
Lough 3 metry pod hladinou moře. 
19.3.2013
Dánsko je svými zeměpisnými a přírodními podmínkami „země větrné
energii zaslíbená“. Rozvoji tohoto obnovitelného zdroje energie
významně napomohou nové zkušební základny pro větrné elektrárny s
technologiemi dvou předních světových výrobců: Siemens a General
Electric. 
21.8.2013
Přílivová elektrárna britského výrobce Tidal
Generation Limited (nyní součást společnosti Alstom), o níž jsme psali
v článku Přílivové elektrárny: další krok k rozvoji v rubrice
Obnovitelné zdroje, dosáhla na konci července 2013 plného výkonu 1 MW v
provozních podmínkách. Elektrárna byla instalována v lednu 2013 a od
svého připojení k přenosové síti do ní dodala již přes 10 MWh elektřiny. 
2.8.2013 Na konci července 2013 představilo projektové konsorcium
EPoSil (electroactive polymers based on silicon for power generation) v
laboratoři společnosti Bosch první demonstrační model získávání
elektřiny z mořských vln pomocí silikonových materiálů – elastomerů.
Projekt EPoSil, dotovaný německým Spolkovým ministerstvem pro
vzdělávání a výzkum je součástí programu „chytré materiály pro inovační
produkty“, potrvá do roku 2015 a má rozpočet cca 2 mil. €. 

|