Bílé LED veřejné osvětlení a jeho nemilé důsledky 20.2.2017 Současným
trendem ve světelných zdrojích pro veřejné osvětlení jsou LED svítidla
používající bílé světlo s velkým podílem modré složky. To působí dojmem
bílého dne, což se někomu třeba i líbí, ale má i „temnou“ stránku – je
škodlivé pro lidi i městskou přírodu. V čem je problém, na to jsme se
zeptali RNDr. Jana Hollana, Ph.D. z Ústavu výzkumu globální změny
Akademie věd ČR.
Pane doktore, jaký má vlastně vliv noční svícení na městskou vegetaci, zejména v parcích? Nejprve
si připomeňme, co víme z biologie: Rostliny v různých zeměpisných
šířkách přizpůsobují své vývojové fáze délce dne a noci, a tím i ročním
obdobím. U nás se s klesající délkou dne adaptují na zimu – vidíme, že
shodí listí. Pokud tento rytmus narušíme, rostlinám to
neprospívá. Vím například, že některé stromy blízko lamp, určitě
platany a asi i akáty, na podzim včas nezežloutnou, ale listí jim opadá
zelené, až přijde mráz. Nestáhnou si tak z listí užitečné látky do
kořenů, jak by jinak, stejně jako všechny dřeviny s opadavými listy,
učinily. To je dostatečný důvod, aby před osvětlením silnějším
než jeden lux byly chráněny veškeré stromy spadající pod památkovou
ochranu. Jde jen o intenzitu světla? Důležitější
než intenzita osvětlení země bývá směrování světla. Do korun stromů by
nemělo jít přímo pokud možno žádné. Odraz od terénu by měl být
minimalizován tím, že se svítí tak slabě, jak jen to v dané noční době
jde. Obému může napomoci vhodně volená optika svítidel. Má nevhodné svícení v městské vegetaci nevhodný vliv pouze na rostliny, nebo je jím postiženo i živočišstvo? Hovoříme-li
o městských parcích, neměli bychom živočišstvo pominout. To je, hlavně
pokud jde o hmyz, nočním svícením ovlivňováno až do té míry, že v daném
místě jeho populace vymře. Ideální městský park je neosvětlený či
osvětlený jen malinko a jen někde, přičemž se svítí jen na cesty, ne do
korun. Jak ovlivňuje městskou vegetaci barevné spektrum ve veřejném osvětlení? Je
pravděpodobné, že stromy více vnímají modrou složku světla, a je to
jeden z důvodů (ač slabší než jiné), proč se jí vyhnout. Nejméně
škodlivé světlo by mělo mít naoranžovělý odstín „pc amber", tedy být
bez modré složky a s potlačenou dlouhovlnnou červenou složkou. A co vliv veřejného osvětlení a jeho zabarvení na lidi? Škodlivý
vliv nevhodného nočního svícení na lidi je poměrně dobře prozkoumaný.
Například Americká lékařská asociace (AMA) vydala loni doporučení pro
municipality ohledně vhodného výběru LED svítidel pro veřejné
osvětlení. Tento dokument upozorňuje, že LED osvětlení s velkým podílem
modré složky více oslňuje, a tím snižuje viditelnost, což může následně
vést k dopravním nehodám. Modrá složka světla kromě toho způsobuje
potlačování spánkového hormonu melatoninu (viz též experimenty s osvětlením v kabině letadel,
pozn. red.). Odhaduje se, že bílé LED lampy mají v tomto ohledu až
pětkrát větší dopad než běžné veřejné osvětlení. Nedávné rozsáhlé
průzkumy ukázaly, že jasně bílé veřejné osvětlení v obytných čtvrtích
má za následek kratší dobu spánku, nespokojenost s kvalitou spánku,
nadměrnou ospalost, zhoršenou výkonnost během dne a obezitu. AMA pro
snížení oslňování a ochranu interiéru také upozorňuje na nezbytnost
vhodného clonění svítidel veřejného osvětlení, tak aby nesvítilo, kam
nemá, a nekazilo lidské zdraví.
Zmíněný dokument zároveň
upozorňuje také na škodlivost nevhodného osvětlení pro ostatní
živočichy, nejen v lidských sídlech, ale také například u osvětlení v
národních parcích. Berme to tedy jako důležitou informaci i pro
česká města i menší obce, u nichž je modernizace veřejného osvětlení v
současné době jedním z nosných témat při jejich rozvoji a využívání
moderních technologií. Děkuji Vám za rozhovor. Jakub Slavík Foto-portrét © Jan Hollan Ilustrační foto © redakce Smartcityvpraxi.cz Přečtěte si také:
31.1.2017
Důležitou součástí inteligentních měst neboli smart
city je i účinné a
úsporné veřejné osvětlení. Často bývá spojováno pouze s LED světelnými
zdroji, ačkoli tyto zdroje samy osobě nejsou samospasitelné, jak
dokládají závěry odborných diskusí i
největší projekt
veřejného osvětlení v Madridu. Kromě LED zdrojů
se
při modernizacích veřejného osvětlení uplatňují rozmanité řídicí
technologie. Infrastruktura veřejného osvětlení zároveň může posloužit
více účelům. Takovéto modernizační projekty přitom zdaleka nejsou jen
doménou velkoměst 
12.8.2016
Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se
dnes
pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme
také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by
tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z
hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým
obyvatelům měst? 
25.3.2016 Článek „Trolejbusy v Mariánských Lázních zachráněny!“ na
internetových stránkách časopisu Československý dopravák uvádí mé jméno
v souvislosti se studií poradenské firmy CZECH Consult, týkající se
prověření možností pro zachování a rozšíření elektrifikované městské
dopravy v Mariánských Lázních. Obsah a vyznění studie jsou v článku
bohužel podávány nepřesně. Rád bych proto věc uvedl na pravou míru. 
22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi. 
17.2.2015
Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s
prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku
-nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve
zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy
návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o
nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já
posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny… 
27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou, japonskou
Jokohamou i
„chytrým městečkem“ Fujisawa na předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě. 

|