Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy

Souhrnná zpráva NREL o palivočlánkových autobusech v USA: 21 autobusů, disponibilita až 100 %

27.1.2017 V lednu 2017 publikovala americká agentura National Renewable Energy Laboratory (NREL) souhrnnou zprávu o stavu a provozu palivočlánkových autobusů v USA za období od srpna 2015 do července 2016. Pokračuje tak v sérii hodnoticích ročních zpráv a navazuje na obdobnou zprávu z prosince 2015. Tento článek dále obsahuje některé zajímavé údaje z uvedené zprávy za rok 2016.

V období od srpna 2015 do července 2016 bylo v USA provozováno 21 palivočlánkových autobusů, podrobnosti uvádí tabulka.

Po technické stránce se jedná o 12m autobusy, kde hlavním zdrojem energie je palivový článek (120 kW u autobusu Van Hool, 150 kW u American Fuel Cell Bus – AFCB) doplněný o trakční baterie (21 kWh – Van Hool, 11 kWh – AFCB).

Všechny uvedené palivočlánkové autobusy jsou, co do technologické zralosti hodnoceny na úrovni TRL 7, tedy demonstrování vozidel v malé sérii (cca 5 – 10 kusů) v plném provozním nasazení.

Dalších 44 palivočlánových autobusů je v přípravě na různých místech USA. Jejich technická koncepce uvažuje obě základní varianty pohonu: palivový článek jako hlavní zdroj energie, doplněný bateriemi pro vyrovnání výkyvů v okamžité spotřebě elektřiny, nebo bateriový elektrobus doplněný palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu.

Zpráva dále uvádí souhrnné ukazatele za celý sledovaný park a podrobnější statistiku u dvou významných dopravců, ZEBA a SunLine Transit Agency.

Sledované palivočlánkové autobusy v úhrnu za uvedené období najezdily téměř 820 mil. km. Při denních probězích pohybujících se v rozmezí 264 – 477 km. Je tedy zřejmé, že co do dojezdu na jedno naplnění nádrže jde o vozidla plně srovnatelná s dieselovými autobusy.

Průměrná spotřeba vodíku se pohybovala v rozmezí cca 10,5 – 12 kg/100 km.  

Disponibilita autobusů se pohybovala v širokém rozmezí 32 – 93 % (u nově pořízeného vozidla v některých měsících až 100 %), v průměru činila 77 %. Nejčastějšími příčinami nedisponibility u autobusů Van Hool byly problémy týkající se systému palivových článků. Nejčastějšími příčinami nedisponibility u autobusu AFCB byly poruchy součástí nesouvisejících s pohonem, jako například topení a klimatizace nebo přístrojová deska. Průměr disponibility za celý park rovněž snižovala několikaměsíční modernizace jednoho z vozidel u výrobce.

Průměrná cena palivočlánkového autobusu v roce 2010 činila kolem 2,5 mil. dolarů (cca 64 mil. Kč). Nedávno pořízené autobusy stály již 1,8 mil. Kč (cca 46 mil. Kč), tj. pokles ceny o 28 %. Průmyslové prognózy pro nejbližší období hovoří o ceně 1 mil. dolarů (cca 26 mil. Kč) jednoho vozidla při objednávce 40kusové série.

Pro srovnání, cena 12m autobusu na CNG se v USA pohybuje kolem 575 dolarů, tedy téměř 15 mil. Kč, což je více než 2,5násobek ceny obdobného autobusu na českém trhu. Z tohoto úhlu pohledu je třeba sledovat i cenové relace u uvedených palivočlánkových autobusů. 

Jako výzvy v dalším pokračování provozu palivočlánkových autobusů uvádí zpráva některé velmi praktické problémy.

Nejzávažnější z nich je problém s náhradními díly, které v řadě případů nejsou shodné s běžnými autobusy. Dlouhé čekání na jejich dodání od výrobců pak snižuje celkovou disponibilitu parku. Dodavatelský průmysl si proto musí vybudovat robustní a fungující dodavatelské řetězce, které by dobu dodání zkrátily na nezbytné minimum.

Dalším problémem v každodenním provozu je plnění nádrží vodíkem, k němuž jsou ne vždy zaměstnanci dopravce dostatečně zaškolení. Stávalo se pak, že autobusy vyjely na linku s nedostatečně naplněnými nádržemi.

Souvisejícím problémem je fluktuace zkušených zaměstnanců kvalifikovaných pro práci s vodíkovými technologiemi a palivočlánkovými autobusy, ať už kvůli odchodu do důchodu nebo kvůli změně zaměstnání. Technické školy jsou přitom teprve v začátcích vytváření potřebných vzdělávacích programů pro budoucí mladé zaměstnance.  

Kvalifikace zaměstnanců u dopravce starajících se o údržbu má přímý vliv i na provozní náklady palivočlánkových autobusů po skončení záruky od výrobce. Teprve po plném zaškolení těchto zaměstnanců a získání potřebných zkušeností se tyto náklady stabilizují.

Dalším problémem přímo ovlivňujícím provozní náklady je cena náhradních dílů. Jakmile u některých autobusů skončila záruka výrobce, jejich cena dramaticky vzrostla a stává se nepředvídatelnou. V některých případech ji bylo možné zakotvit do smluvních vztahů s dodavateli, jinde ne.   

Jak tedy patrno, provoz palivočlánkových autobusů v každodenní praxi již není zdaleka jen otázkou samotných inovativních technologií, ale stále více se stává otázkou manažerskou, personální a ekonomickou.

redakce Proelektrotechniky.cz

Foto © NREL

Další informace zde

Přečtěte si také:

První palivočlánkový patrový autobus představen v Londýně

3.1.2017 Na mezinárodní konferenci o bezemisních autobusech International Zero Emission Bus Conference na konci listopadu 2016 v Londýně byl poprvé oficiálně představen patrový elektrický autobus využívající jako jeden ze zdrojů energie palivový článek. I když jde zatím o prototyp, je to důležitý signál: Palivočlánkové pohony dobývají trh ve stále dalších druzích a modelech autobusů. 

Závěrečná zpráva projektu CHIC: palivočlánkové autobusy směřují ke komercializaci

23.12.2016 Evropský projekt palivočlánkových autobusů CHIC (Clean Hydrogen in European Cities) průběžně sledujeme na našem portále i ve studii E-mobilita v MHD. Tento projekt probíhal v letech 2010 – 2016. Během této doby byly získány zkušenosti z provozu více než 50 palivočlánkových autobusů v osmi městech a regionech Evropy a Kanady. Na konci listopadu 2016 byla zveřejněna jeho závěrečná souhrnná zpráva. Z ní jsou dále uvedeny některé zajímavé informace, podle potřeby doplněné o další poznatky našeho portálu z palivočlánkové elektromobility. 

Trolejbus s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu: překombinovaný experiment nebo chytré netradiční řešení?

16.12.2016

Novinky z technologií a finančních nástrojů pro elektrické autobusy: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město V“

28.11.2016 Dne 24. listopadu 2016 proběhl na holešovickém výstavišti jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2016 již pátý, tedy vlastně „půlkulatý“, běh konference „Elektrické autobusy pro město“, organizovaný firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services, která je provozovatelem našeho portálu. Odborným garantem konference byl Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy. Konference, která se stala na veletrhu Czechbus již tradicí, se zúčastnilo na 150 zástupců dopravců, municipalit a krajů, průmyslu a dalších odborníků, kteří se zajímají o aktuality a vývojové trendy u elektrických autobusů a jejich financování. Účastníkům konference i čtenářům našeho portálu je určena tato souhrnná zpráva z uvedené akce. 

Elektrobusy Optare budou i patrové

18.11.2016 Elektrobusy britského výrobce Optare znají čtenáři našeho portálu z úspěšného provozu v Yorku a v dalších městech na britských ostrovech, ale také například ve švédském Karlstadu. Jde o elektrické midibusy, blížící se ve verzi Optare MetroCity svojí délkou a kapacitou standardním 12m autobusům. Na výstavě Euro Bus Expo 2016 v listopadu 2016 v Birminghamu nyní výrobce představil také patrovou verzi svých elektrobusů pod obchodní značkou Metrodecker EV.  

Riga dostane trolejbusy s palivočlánkovým prodlužovačem dojezdu

10.11.2016 O parciálních trolejbusech, tedy o trolejbusech s bateriovým prodlužovačem dojezdu, se v současné době velmi hovoří a jejich provoz bude významným tématem i na připravované konferenci Elektrické autobusy pro město V. Jako bezemisní zdroj energie k nezávislému dojezdu trolejbusů však lze použít i vodíkový palivový článek, podobně jako u palivočlánkových autobusů. První takovéto dopravní prostředky budou sloužit v Rize, hlavním městě Lotyšska. 

Čisté autobusy do chytrého města

20.9.2016 Časopis Technický týdeník uveřejnil ve svém letošním zářijovém čísle 16 článek Jakuba Slavíka, provozovatele našeho portálu, s názvem „Čisté autobusy do chytrého města“. Autor se zde souhrnně zamýšlí nad přednostmi a úskalími autobusů na CNG, trolejbusů, bateriových i palivočlánkových elektrobusů a diesel-hybridních autobusů z pohledu provozních vlastností i ekonomických a ekologických aspektů. Protože byl článek nepříliš šetrným způsobem redakčně upraven, zveřejňujeme zde pro naše čtenáře jeho plné znění včetně původního grafického doprovodu. 

FCH JU zveřejnil zprávu o strategii pořizování palivočlánkových autobusů

9.8.2016 V červenci 2016 byla Společným podnikem pro palivové články a vodík (FCH JU) zveřejněna zpráva „Strategies for joint procurement of fuel cell buses“, tedy Strategie pro společné pořizování palivočlánkových autobusů. Zprávu zpracovala skupina konzultantů vedená britskou firmou Element Energy. Jejím cílem je usnadnit nasazení 300 – 400 nových palivočlánkových autobusů, které je v Evropě plánováno do roku 2020 (viz též náš dubnový článek o projektu CHIC). 

Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services