Novinky z technologií a finančních nástrojů pro
elektrické autobusy: zpráva z konference „Elektrické autobusy pro město
V“
Prezentace z konference jsou ke stažení zde
28.11.2016 Dne 24. listopadu 2016 proběhl na holešovickém
výstavišti jako doprovodný program veletrhu Czechbus 2016 již pátý,
tedy vlastně „půlkulatý“, běh konference „Elektrické autobusy pro
město“, organizovaný firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting
Services, která je provozovatelem našeho portálu. Odborným garantem
konference byl Jakub Slavík, hlavní konzultant a majitel firmy.
Konference, která se stala na veletrhu Czechbus již tradicí, se
zúčastnilo na 150 zástupců dopravců, municipalit a krajů, průmyslu a
dalších odborníků, kteří se zajímají o aktuality a vývojové trendy u
elektrických autobusů a jejich financování.
Účastníkům konference i čtenářům našeho portálu je
určena tato souhrnná zpráva z uvedené akce.
1. Trhy a technologie pro elektrické autobusy
Zájem o elektrické autobusy, tedy elektrobusy a
parciální trolejbusy, v ČR významně vzrostl a dále roste – dnes již
hovoříme o desítkách těchto vozidel.
Elektrické autobusy se dnes používají zejména na
pravidelných linkách městské dopravy v režimu závazku veřejné služby
(ZVS). O elektrické autobusy je ale zájem i v rámci smluvních přeprav
mimo ZVS.
Hlavní hnacími sílami na trhu s elektrickými autobusy
dnes tvoří
• rostoucí zájem
municipalit o ekologickou a zároveň ekonomickou dopravu,
• zájem průmyslu o
sériovost výroby, a následně ekonomii z rozsahu, a hledání nových trhů.
S těmito hnacími silami úzce souvisí proces
standardizace technologií pro dobíjení elektrobusů v oblasti pomalého
zásuvkového dobíjení a rychlého čtyřpólového dobíjení pomocí
pantografových konzolí. Tato standardizace, iniciovaná Mezinárodní unií
veřejné dopravy (UITP), nyní probíhá na půdě evropských
standardizačních organizací CEN/CENELEC. Tento standardizovaný systém
umí využívat jak veřejnou síť střídavého napětí, tak stejnosměrnou
infrastrukturu elektrifikované MHD. Současná nabídka evropského
průmyslu sleduje u elektrobusů a jejich nabíjecí infrastruktury v
převážné míře tento směr. Dodavatelé systémů pro pomalé i čtyřpólové
rychlé nabíjení přicházejí s ucelenými řešeními stavebnicového typu,
odzkoušenými v reálném provozu, doplněnými inteligentními informačními
technologiemi pro vzdálenou správu a údržbu a kompatibilními s
infrastrukturou pro nabíjení osobních a užitkových elektromobilů.
Existují i systémy řešené – alespoň prozatím –
individuálně, mimo tuto standardizaci. Patří mezi ně například statické
dobíjení pomocí dvoupólového pantografového sběrače z troleje, podobně
jako u trolejbusu. Pro jednoduchost nabíjení je o ně zájem u některých
českých dopravců provozujících elektrickou trakci, a to i s vědomím
úskalí tohoto konceptu. K nim patří složitější konstrukce vozidel nebo
infrastruktury kvůli zajištění bezpečnosti nebo omezené nabíjecí výkony
(zatímco při jízdě trolejbusu se sběrače chladí, při nabíjení ve stoje
se neúměrně zahřívají), a tím i delší doba pobytu při nabíjení oproti
čtyřpólové technologii.
Zároveň je snaha měst a dopravců provozujících
trolejbusy zvyšovat jejich nezávislý dojezd pomocí bateriových
zásobníků energie (koncept parciálního trolejbusu), nikoli dieselových
prodlužovačů dojezdu s mimořádně vysokou spotřebou nafty (v přepočtu
téměř 60 l/100 km!). Ukazuje se, že parciální trolejbusy s bateriovými
zásobníky energie nejen prospívají životnímu prostředí, ale oproti
dieselovým prodlužovačům dojezdu mají také nižší provozní náklady kvůli
ceně paliva a nárokům na údržbu. Jejich problémem jsou technická
omezení v dobíjecích výkonech, a tím i v poměru nezávislého dojezdu k
jízdě pod trolejí. Dobíjení baterií u parciálního trolejbusu klade
zvýšené nároky jak na pevnou infrastrukturu, tak na samotný sběrač –
viz výše uvedená poznámka k elektrobusům.
Jako produkt pro komunitní přepravu se nabízejí
elektrické minibusy, sloužící pro smluvní přepravu v rámci sociálních
služeb apod. Dodavatelský trh prozatím přichází s nabídkou dojezdu do
200 km, ale postupně i více. Tento produkt stojí na pomezí elektrobusů
a elektrických užitkových vozidel.
V Evropě i jinde ve světě se stále více prosazuje snaha
o využívání vodíkových (palivočlánkových) zdrojů energie, nejen pro
elektrobusy, ale také pro parciální trolejbusy. Ministerstvo dopravy ČR
v současné době připravuje studii, která by zmapovala zájem o tyto
technologie v ČR a pomohla nasměrovat státní podporu v této oblasti.
V neposlední řadě se i v ČR začíná hovořit o
automatických elektrických minibusech bez řidiče. V Evropě se prozatím
jedná o samostatné vývojové projekty určené pro vznikající zcela nový
přepravní trh ve městech mimo tradiční MHD. Jak ale ukazuje například
švýcarský projekt SmartShuttle, i zde se
mohou angažovat zavedení provozovatelé veřejné dopravy
2. Financování elektrických autobusů
a) Dotace
Pro elektrické autobusy v režimu závazku veřejné služby
je určen dotační program IROP v gesci Ministerstva pro místní rozvoj.
Příjem žádostí pro letošní výzvu k financování nízkoemisních a
bezemisních vozidel z tohoto programu byl již uzavřen a nyní se
vyhodnocuje. Ukazuje se výrazný převis poptávky po finančních zdrojích
nad jejich disponibilitou (žádosti za více než 4 mld. Kč oproti 1,3
mld. Kč alokace). První projekty by měly být vyhodnoceny nejdříve v
lednu 2017. Dotace se budou projektům přidělovat podle výše jejich
bodového ohodnocení až do vyčerpání alokovaných prostředků, přičemž
může dojít i k navýšení alokace.
Pro rok 2017 se připravují další výzvy v rámci tzv.
integrovaných nástrojů (ITI a IPRÚ).
Pro elektrické minibusy provozované mimo závazek veřejné
služby se aktuálně nabízí výzva k žádostem o dotace z Národního
programu Životní prostředí.
b) Bankovní nástroje
Elektromobilita včetně elektrických autobusů dnes
představuje perspektivní trh i pro bankovní služby, nabízející úvěr,
finanční leasing nebo operativní leasing, podle zájmu a konkrétních
podmínek uchazeče.
Zatímco úvěr se nabízí jako zdroj financování či
spolufinancování především tam, kde je nutno mít vozidlo ve vlastnictví
(například při dofinancování rozdílu mezi dotací a celkovou investicí),
v jiných případech může být vhodnou volbou leasing. Řada organizací
totiž dává u vozidel přednost zápůjčce před účetním vlastnictvím
majetku. U elektrických dopravních prostředků s poměrně rychlým
morálním zastaráváním to může platit tím spíše.
Další výhodou bankovních nástrojů je jistota smluvního
vztahu, kdy peněžní toky, jejich načasování a podmínky vzájemného
plnění jsou po uzavření smlouvy předem známé, neměnné a právně
zakotvené, na rozdíl od dotací, zatížených značným množstvím nejistot.
3. Elektrické autobusy a smart city
Elektrické autobusy se stále více stávají součástí
konceptu inteligentních měst neboli smart cities, který se rozvíjí i v
ČR. Zasazení do kontextu smart city vytváří příležitost k
efektivnímu využívání elektrických autobusů na pravidelných linkách i
ve smluvní přepravě pro ozdravění prostředí ve městech a regionech.
Nezbytné je přitom řešit městskou mobilitu jako systém, jehož jsou
elektrické autobusy součástí a dílčím projektem. Zde je zároveň třeba
rozlišovat mezi projektem investičním a inovačním.
Příkladem je dodávka deseti elektrobusů pro chytré město
Třinec, která byla slavnostně prezentována na letošním veletrhu
Czechbus.
Překážkou rozvoje elektrobusů v českých městech bohužel
stále zůstává nesoulad Státní energetické koncepce, která deklaruje
podporu rozvoji ekologické dopravy v ČR, a vyhlášek energetického
regulačního úřadu (ERÚ), který staví významné finanční bariéry rozvoji
elektrobusů mimo již existující trakční sítě drážní městské dopravy.
Jabuk
Slavík
Foto ©
archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Prezentace z konference jsou ke stažení zde Fotogalerie: 

Přečtěte si také:
18.11.2016 Elektrobusy
britského výrobce Optare znají čtenáři
našeho portálu z úspěšného provozu v Yorku
a v dalších
městech na britských ostrovech, ale také například ve
švédském
Karlstadu.
Jde o elektrické midibusy, blížící se ve verzi Optare
MetroCity
svojí délkou a
kapacitou standardním 12m autobusům. Na výstavě Euro Bus Expo 2016 v
listopadu 2016 v Birminghamu nyní výrobce představil také patrovou
verzi svých elektrobusů pod obchodní značkou Metrodecker
EV. 
1.11.2016 Na špičku
mezi evropskými zeměmi, jejíž městští dopravci
se velmi zajímají o provoz bateriových elektrobusů, se dostává sousední
Polsko. Zásluhu o to má domácí výrobce Solaris, jehož elektrobus
Solaris Urbino 12 electric se stal autobusem
roku 2017. V září a
říjnu 2016 obdržela tato firma objednávky od městských dopravců v
Krakově a Jaworzně na celkem 42 elektrobusů různé délky a přepravní
kapacity. 
20.10.2016
V souvislosti s kandidáty na letošní ocenění „nejlepší
městský autobus roku“, o němž jsme
psali v srpnu 2016, jsme se setkali s nizozemským dodavatelem 12m
elektrobusů, na českém trhu dosud poměrně málo známým. Je jím
nizozemský výrobce Ebusco B.V. Protože veřejně publikované informace o
tomto výrobci byly poměrně střídmé, oslovili jsme jej v říjnu 2016
přímo se žádostí o detaily jeho produktu. Následovala okamžitá odpověď
s fotografiemi, zajímavými parametry a s ujištěním, že Ebusco má zájem
i o český trh. V tomto článku tedy elektrobusy Ebusco představíme
trochu blíže. 
11.10.2016 Jedním
z evropských inteligentních měst neboli smart city,
využívajících
elektrobusy, je i dvousettisícové historické anglické město York. Park
12 elektrobusů Optare Versa
od britského
výrobce Optare, provozovaných dopravcem First Bus, zde slouží na
linkách spojujících záchytná parkoviště s centrem města. V září 2016,
po (v přepočtu) 21 měsících svého provozu, zde tento park dosáhl
úctyhodného proběhu celkem milión kilometrů – v průměru tedy skoro 50
tisíc km na vůz ročně. 
5.10.2016 Již dříve
avizovaný provoz 18m kloubových elektrobusů
Solaris Urbino 18 electric v Barceloně v rámci evropského projektu
ZeEUS byl
oficiálně zahájen v předposledním zářijovém týdnu 2016. Tyto kloubové
elektrobusy s průběžným dobíjením jsou nyní nasazeny na barcelonské
lince H16 mezi konečnými stanicemi Pg. Zona Franca a Fòrum – prozatím
ve zkušebním provozu, od listopadu 2016 v pravidelném provozu. 
20.9.2016 Časopis
Technický týdeník uveřejnil ve svém letošním zářijovém čísle 16 článek
Jakuba Slavíka, provozovatele našeho portálu, s názvem „Čisté autobusy
do chytrého města“. Autor se zde souhrnně zamýšlí nad přednostmi a
úskalími autobusů na CNG, trolejbusů, bateriových i palivočlánkových
elektrobusů a diesel-hybridních autobusů z pohledu provozních
vlastností i ekonomických a ekologických aspektů. Protože byl článek
nepříliš šetrným způsobem redakčně upraven, zveřejňujeme zde pro naše
čtenáře jeho plné znění včetně původního grafického doprovodu. 
8.7.2016
Testování elektrických minibusů bez řidiče není v
Evropě
tak docela novinkou. V rámci projektu CityMobil2
probíhá v
různých evropských městech již od roku 2014 testování automatického
vozidla od francouzské firmy Robosoft o kapacitě 6 sedících a 6
stojících a o účasti na tomto projektu uvažuje i městská část Praha 4.
Dva o něco větší elektrické minibusy zahájily koncem června
2016 oficiální přepravu cestujících v Sionu, hlavním městě švýcarského
kantonu Valais. Elektrobusy provozuje národní švýcarský autobusový
dopravce PostAuto Schweiz AG 

|