Přečtěte si:  Smart city a elektromobilita pro praktický užitek a jejich aktuální výzvy






Pozvánky na akce


Stalo se


















Metanolový den: další krok k Dánsku bez fosilních paliv

11.9.2015 Akce s názvem „Metanolový den“ by v Česku nejspíše vzbudila pozdvižení s ohledem stále ještě živou aféru, s níž je tato průmyslová surovina v našich médiích spojována. Nicméně „Metanolový den“ v dánském Aalborgu znamenal událost, která naopak ukazuje jeden z důležitých směrů ke strategickému cíli Dánska v oblasti ochrany životního prostředí: do roku 2050 se zcela zbavit závislosti na fosilních palivech. 26. srpna 2015 zde konsorcium Green Methanol Infrastructure otevřelo první metanolovou čerpací stanici v Evropě.

Konsorcium Green Methanol Infrastructure zahrnuje dánskou síť čerpacích stanic OK a.m.b.a., výrobce čerpadel Hamag a výrobce metanolových palivových článků Serenergy, o níž jsme již vícekrát psali v naší rubrice Obnovitelné zdroje. Projekt čerpací stanice, stojící v Aarlborgu na ulici Hobrovej, byl podpořen Dánskou energetickou agenturou.

Metanol pro tuto stanici dodává islandská společnost Carbon Recycling International (CRI) pod obchodní značkou VulcanolTM. Tento 100% bezemisní „sopečný metanol“ se vyrábí syntézou z oxidu uhličitého, vznikajícího při zpracování plynných emisí z geotermálních elektráren, a z vodíku vyrobeného elektrolýzou pomocí elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Jako nejefektivnější a nejekologičtější řešení pro pohon vozidel pomocí metanolu se nositelům uvedeného projektu v současné době jeví použití reformního metanolového palivového článku (RMFC) v podobě „prodlužovače dojezdu“ (range extenderu) pro elektromobily, který může zvětšit celkový dojezd vozidla až na 800 km, tedy vzdálenost plně srovnatelnou s konvenčními pohony. Vzhledem k tomu, že chemické procesy v použitém palivovém článku (viz dále) jsou exotermní, tedy uvolňují teplo, nespotřebuje se přitom část elektřiny na vytápění vozidla, což je vážný a dosud nepřekonaný nedostatek klasických bateriových elektromobilů.

Takovýto prodlužovač dojezdu (viz foto), využívající technologii metanolového palivového článku, byl vyvinut v rámci dánského projektu Modular Energy Carrier concept.

Reformní metanolový systém obecně funguje následujícím způsobem:

Palivem je směs metanolu a vody, která přichází do výparníku. Zde vzniká směs vodní páry a metanolového plynu. Z ní se v reformátoru při styku s katalyzátorem a teplotě cca 200 – 300 °C odděluje plyn bohatý na vodík, který je dále použitý pro výrobu elektřiny v palivovém článku s PEM membránou. Výparník i reformátor potřebují pro své fungování teplo. Toto teplo může dodávat mj. sám palivový článek při použití technologie vysokoteplotních článků s polymerovou membránou – HTPEM (High Temperature Polymer Electrolyte Membrane). Tyto články pracují při teplotách 150 – 150 °C a jsou velmi odolné proti nečistotám a jiným nepříznivým vlivům.

Stacionární záložní zdroje energie na bázi RMFC nabízí již nyní Serenergy jako komerční produkt.

Prodlužovač vzdálenosti, ovšem s vodíkovými palivovými články, používají např. užitkové elektromobily Renault Kangoo ZE-H2 – viz článek o francouzském programu HyWay.  

Metanolovým prrodlužovačem dojezdu by měl být vybaven další z prototypů futuristického elektromobilu QBEAK od dánského výrobce ECOmove. Jak patrno z obrázku, palivočlánkový modul je umístěn vzadu pod podlahou vedle trakčních baterií.

Rozvoj metanolové infrastruktury je – jak již řečeno – součástí programu dánské vlády, jejímž dlouhodobým cílem do roku 2050 je zbavit se zcela závislosti na fosilních palivech. Pro podporu „metanolové mobility“ hovoří fakt, že přechod od jednoho kapalného paliva ke druhému skrze modifikace stávajících čerpacích stanic bude schůdnější než přechod od kapalných fosilních paliv ke stlačenému vodíku se specifickou infrastrukturou. Metanol lze přitom kdekoli snadno vyrábět bezuhlíkovými technologiemi z nejrůznějších zdrojů, od biomasy po odpad.

Metanol není v Dánsku sledován jako jediná možná alternativa, ale jako alternativa dostatečně zajímavá pro to, aby byla zevrubně vyzkoušena v provozních podmínkách. Je zřejmé, že cesta k alternativním pohonům nevede přes biosložky v palivech pro konvenční spalovací motory, nýbrž skrze efektivní využití elektrické energie pro pohon vozidel v kombinaci s jejím účinným mobilním zdrojem, zajišťujícím vozidlu potřebný dojezd.

Ing. Jakub Slavík, MBA

Ilustrační foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz

Obrázek a foto zařízení © MECc

Další informace zde

Přečtěte si také:

Palivočlánkové autobusy v Kalifornii lámou rekordy

10.9.2015 Nedlouho po zprávě o rekordním miliónu kilometrů, který najely palivočlánkové autobusy ve Švýcarsku, byla odborná veřejnost informována o dalším rekordu z této oblasti, tentokrát z USA: Palivočlánková jednotka na jednom z elektrických autobusů, provozovaných kalifornskou dopravní společností AC Transit (podrobnosti viz též studie „E-mobilita v MHD“), překonala v srpnu 2015 rekord 20 000 hodin nepřetržitého provozu. 


Projekt CHIC: švýcarské palivočlánkové autobusy ujely milión kilometrů

14.8.2015 V rámci evropského projektu CHIC, zaměřeného na provozní ověřování palivočlánkových autobusů, je od roku 2011 v provozu i pět palivočlánkových autobusů společnosti PostAuto Schweiz AG, hlavního švýcarského autobusového dopravce (v angličtině používá název PostBus). Ke konci července 2015 dosáhly tyto autobusy důležitý milník: dohromady najezdily celkem milión kilometrů.  


Pozvánka na odbornou konferenci

Elektrické autobusy pro město IV

15.7.2015 Konference „Elektrické autobusy pro město“, pořádaná konzultační firmou Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services pod záštitou Sdružení dopravních podniků ČR, se již od svého prvního běhu v říjnu 2013 vyprofilovala jako zcela ojedinělá prezentační a vzdělávací akce i jako místo vzájemné výměny aktuálních zkušeností mezi profesionály z elektrické osobní dopravy. Její další běh se koná 26. listopadu 2015 na Výstavišti Praha-Holešovice jako doprovodný program veletrhu CZECHBUS 2015 


Kalifornie připravuje další projekty autobusů a nákladních automobilů s palivovými články

22.4.2015 Na konci března 2015 schválila Kalifornská energetická komise dva významné projekty v rámci svého programu „Medium and Heavy-Duty Vehicle Technology Demonstration“ (Demonstrace technologií pro střední a těžká vozidla) v celkovém objemu 4,4 mil. amerických dolarů na rozvoj palivočlánkových autobusů a nákladních automobilů. Dodavatelem palivočlánkového zdroje energie bude v obou případech kanadský výrobce Hydrogenics. 


Vodík pro palivočlánková vozidla: úskalí statistik a srovnávání

26.1.2015 V rámci připravované aktualizace studie „E-mobilita v MHD“ se její zpracovatelé zabývají mj. jednoduchým srovnáním elektrických pohonů pro autobusy, mj. i z hlediska dopadu na životní prostředí. Jedním z podkladů pro toto srovnání byla i publikovaná metodická pomůcka „CIVITAS policy note: Smart choices for cities – Clean buses for your city“, publikovaná v roce 2013 v rámci evropské iniciativy CIVITAS. Zpracovatelé zde narazili na problém srovnatelnosti a interpretace dat v souvislosti s palivočlánkovým pohonem. 


Serenergy H3 Rack: metanolový palivočlánkový zdroj energie

3.10.2014 O produktech dánské firmy Serenergy, specializované na technologie metanolových palivových článků, jsme se již zmiňovali v souvislosti se stacionárními aplikacemi i s využitím metanolových palivových článků pro pohon malých elektromobilů QBEAK.  V září 2014 představil tento výrobce široké veřejnosti svoji produktovou řadu metanolových palivočlánkových zdrojů energie H3 Rack, určených pro široké využití 


Serenergy H3 5000: metanolový palivový článek pro záložní zdroje energie

28.1.2014 O metanolových palivových článcích od dánského výrobce Serenergy jsme již psali v souvislosti s metanolovými palivočlánkovými automobily. Serenergy nyní uvádí na trh nový metanolový palivový článek řady H3 500, tentokrát k využití jako záložní nebo doplňkový zdroj energie, zejména v kombinaci s obnovitelnými zdroji.  


500 prodaných metanolových palivových článků

22.7.2013 Stacionární jednotky palivových článků se velmi často využívají jako záložní jednotky, či přímo jako zdroje energie pro telekomunikační antény. Ty jsou totiž často budovány v místech mimo rozvodnou elektrickou síť. Kanadská firma Ballard Power Systems v nedávné době oznámila dodání 500. palivového metanolového článku, sloužícího jako záložní zdroj elektrického proudu pro telekomunikační vysílače.  


Palivový článek: Dánsko sází na metanol

12.7.2013 Společnost OK, provozovatel největší sítě benzínových čerpacích stanic v Dánsku, ohlásila začátkem července 2013 svoji podporu metanolu jakožto palivu pro palivové články pohánějící vozidla budoucnosti. OK dnes provozuje 670 ze dvou tisíc čerpacích stanic v Dánsku a do budoucna hodlá budovat také čerpací stanice na metanol pro podporu demonstračních automobilů QBEAK poháněných metanolovými palivovými články. 


Palivové články: provozní životnost přesahuje 10 tisíc hodin

22.5.2013 Provozní životnost současných palivových článků je zpravidla kolem 4 – 5 tisíc hodin. Společnost Proton Power Systems Plc, jejíž dceřiná společnost Proton Motor dodala palivový článek i do českého autobusu TriHyBus (viz foto), oznámila 14. května 2013 velmi významný výsledek testování: Její palivový článek dosáhl životnosti 10 000 hodin v režimu start-stop, čili v denním zapínání a vypínání, běží dál a nenese známky výraznější degradace. 


Metanolové palivové články: renesance pro budoucnost?

14.5.2013 Odborný informační portál FuleCellToday, s nímž naše redakce spolupracuje, zveřejnil začátkem května 2013 analýzu zaměřenou na pokrok v konstrukci a možném využití palivových článků, u nichž je palivem metanol. Tyto palivové články byly použity na pokusném elektromobilu již koncem 90. let. Protože však na výstupu produkují i CO2 a protože jejich životnost nenaplňovala očekávání, zaměřil se další vývoj na palivové články používající stlačený vodík. Nyní se však zdá, že tyto články prožívají svoji renesanci. 


 

Naše tipy

























Copyright © 2012 – 2024 Ing. Jakub Slavík, MBA – Consulting Services