Mise Artemis s evropským servisním modulem: příprava na
další návštěvu Měsíce 6.4.2022 Raketa, která vynese kosmickou loď NASA Orion s Evropským servisním
modulem (ESM, European Service Module) k Měsíci, byla dne 18. 3. 2022
dopravena na startovací rampu na Floridě. Jde o první podobný test – a
zároveň o poslední velkou zkoušku před vypuštěním mise Artemis I v
letošním roce.
První mise Artemis
Raketa SLS (Space Launch Systems) s lodí Orion na špici (viz foto)
opustila hangár VAB (Vehicle Assembly Building) v Kennedyho kosmickém
středisku NASA kolem 23. hodiny středoevropského času 17. března 2022 a
vydala se na svoji 6,5 km dlouhou cestu na startovací rampu 39B.
První mise Artemis pošle loď Orion k Měsíci a zpět. Dostane se dále,
než se kdy vydala jakákoliv jiná, pro kosmonauty navržená loď v
historii.
Zatímco raketa udělí lodi Orion druhou kosmickou rychlost (cca 11,2
km/s), na zemi se pohybovala velmi pomalu a rozvážně. Maximální
cestovní rychlost byla 1,3 km/h a celá 6,5 km dlouhá cesta zabrala
skoro 12 hodin.
Vynesení Orionu a ESM na oběžnou dráhu Země a následně k Měsíci
vyžaduje velké množství energie, takže velikost obří lunární rakety SLS
je těžké postihnout fotografiemi.
S výškou 100 m je přibližně tak vysoká jako Alžbětinská věž (Big Ben) v
Londýně. Z českých staveb je jí výškou nejpodobnější V Tower v Praze,
AZ Tower v Brně nebo v Ostravě se jí blíží Nová radnice. Pokud bychom
SLS položili horizontálně, trvalo by nám přibližně minutu dojít od
motorů k vrcholu záchranného systému lodi Orion.
První mise Artemis bude bez posádky, nicméně na palubě budou dvě
figuríny mapující úroveň radiace během cestou hlubinami vesmíru.
Evropský servisní modul
Evropský servisní modul lodi Orion je energetickým srdcem mise.
Modul nese pohonné látky a motory pro zásadní manévry, stabilizaci a
orientaci lodi. Dále má sluneční baterie a akumulátory. V neposlední
řadě obsahuje vše potřebné pro udržení astronautů při životě: vodu,
kyslík nebo systémy zajištění tepelné regulace.
Druhá a třetí mise Artemis s Evropským servisním modulem
Mezitím jsou připravované druhá a třetí mise Artemis na start. Druhý
Evropský servisní modul nyní prochází tlakovými zkouškami, aby bylo
garantováno, že všechny sváry spojující jej se zbytkem lodi Orion byly
provedené korektně. Tento servisní modul bude součástí mise Artemis II
s první pilotovanou výpravou programu k Měsíci. 
Třetí Evropský servisní modul
Třetí Evropský servisní modul (viz foto výše) je nyní vyráběný v německých
Brémách, kam dorazila jeho konstrukce z italského Turína. Technici v
integrační hale společnosti Airbus už začali s pokládkou kilometrů
elektrické kabeláže, což je základ pro sdílení informací a posílání
příkazů z a do lodi Orion. Modul bude mít tu čest pohánět misi Artemis
III, která pošle astronauty na povrch Měsíce. Bude to poprvé po více
než padesáti letech.
Czech Space
Portal, redakčně upraveno
Foto © ESA
Další
informace zde 
 Přečtěte si také:
 4.4.2022 Nejnovější
snímky pořízené sondou Solar Orbiter zachycují sluneční
kotouč s bezprecedentními detaily. Pořízené byly 7. března v okamžiku,
kdy se sonda nacházela přesně mezi Zemí a Sluncem. Snímky získala sonda
Solar Orbiter, což je mise
vycházející z
mezinárodní spolupráce, kterou realizují ESA a NASA. Snímky byly
pořízeny ze vzdálenosti přibližně 75 miliónů
kilometrů, což
je zhruba polovina vzdálenosti naší planety od Slunce. Teleskop s
vysokým rozlišením EUI pořídil snímky s tak vysokým prostorovým
rozlišením, že z této blízké vzdálenosti byla potřeba mozaika 25
samostatných fotografií, aby bylo pokryto celé Slunce. 
 15.3.2022 Smlouva
Evropské vesmírné agentury (ESA) se společností Arianespace, o
němž byla odborná veřejnost informována v únoru 2022, zajišťuje
společné vypuštění dvou evropských družic, které opět o něco rozšíří
znalosti o naší rodné planetě. Mise FLEX, která bude shromažďovat
informace o zdraví světové populace rostlin, stejně jako mise ALTIUS,
která bude měřit profily ozónu a dalších stopových prvků v horních
vrstvách atmosféry, poletí na raketě ESA Vega-C z evropského kosmodromu
v polovině roku 2025. Obě mise budou mít zásadní přínos jak pro vědu,
tak pro společnost.
 19.1.2022 Ve
čtvrtek 13. 1. 2022 odstartoval z Mysu Canaveral druhý nanosatelit z
dílny VZLÚ (Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu). Na palubě
nanodružice VZLUSAT-2 jsou kromě dalších přístrojů dvě experimentální
kamery a zařízení pro přesnou orientaci, které umožní pořizovat
detailní snímky zájmových oblastí na Zemi.
 13.1.2022
Webbův vesmírný dalekohled (JWST – James Webb Space
Telescope) je tím
největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným
dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování
vesmíru. Jedná se o společný projekt americké (NASA), evropské (ESA) a
kanadské (CSA) kosmické agentury. Odborná veřejnost s ním byla
seznámena na začátku ledna 2022 prostřednictvím serveru Czech Space
Portal.
 26.7.2021
Evropská kosmická agentura (ESA) doporučila v
červenci 2021 k realizaci český projekt SLAVIA. Projekt zahrnuje
dvojici dvacetikilogramových družic, z nichž každá ponese trojici
přístrojů určených zejména k průzkumu úlomků asteroidů, resp.
meziplanetární hmoty vstupující do atmosféry Země. Projekt SLAVIA,
první z řady tzv. Ambiciózních projektů, se tak stane základem pozdější
těžby na asteroidech.
 15.9.2020 Ve čtvrtek 3.
9. 2020 ve 3:51 našeho času vynesla
Evropská raketa Vega z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně 53
družic, které budou postupně během letu uvolňovány z vypouštěcího
zařízení neboli dispenseru české výroby. Jedná se o nejnákladnější kus
českého hardwaru, který byl do vesmíru vypuštěn od našeho vstupu do
Evropské kosmické agentury (ESA) v roce 2008. Původně měla raketa
odstartovat v neděli 21. června 2020, ale kvůli špatnému počasí byl
start rakety odložen.
 5.8.2020 Jaderná
energie pomáhá lidem objevovat nové světy,
včetně naší nejbližší „rudé planety“ – Marsu. Z mysu Canaveral
odstartovala v předposlední červencový den 2020 k Marsu raketa NASA
typu Atlas V 541, nesoucí na palubě výzkumné vozidlo s názvem
Perseverance, česky vytrvalost. Jako jeho zdroj energie pro práci na
Marsu bude sloužit radioizotopový termoelektrický generátor.
Perseverance je vybaveno také řadou dalších zajímavých
zařízení.
 3.7.2020 Třetí
narozeniny slaví česká družice VZLUSAT-1. Družice
jako technologický demonstrátor ověřuje fungování technologií ve
vesmíru. Průměrná životnost takovýchto družic je jeden rok – tři roky
provozu VZLUSAT-1 tedy dokazují, že se české technologie ve vesmíru
osvědčily. Odborná veřejnost o tom byla informována koncem června
2020.
 16.12.2019 Český
průmysl, ačkoli si to mnozí lidé neuvědomují,
zanechává svoji významnou stopu ve vesmíru a má v této oblasti všechny
předpoklady k dalšímu rozvoji. Ministerstvo dopravy, které má vesmírné
aktivity ČR ve své kompetenci, proto iniciovalo vládní schválení
investic do kosmických aktivit ve výši 1,205 mld. Kč ročně, což je o
275 mil. Kč více než dosud. Od roku 2020 se tak do oblasti, která má
stále větší vliv na rozvoj hospodářství a přímo ovlivňuje život lidí,
investují finanční prostředky navíc. O podrobnostech informovalo
Ministerstvo dopravy odbornou veřejnost začátkem prosince
2019.
 29.4.2016 Koncem
dubna 2016 ohlásila společnost Thales Alenia
Space (společný podnik mezi firmami Thales and Finmeccanica a
jeden z nejdůležitějších hráčů na evropském trhu vesmírné
telekomunikační, navigační a měřící techniky) zahájení unikátního
výzkumného a vývojového projektu Stratobus. Stratobus je autonomní
stratosférická vzducholoď, určená zejména k dohlížení na bezpečnost
pozemních objektů, pro měření a telekomunikační účely.
 20.4.2013
Družice, sloužící k GPS navigaci – například v rámci
systému Galileo provozovaného pod Evropskou vesmírnou agenturou ESA –
se pohybují na oběžné dráze cca 23 tisíc km od zemského povrchu a
zaměřují svůj signál přímo na Zemi. Kromě pozemských uživatelů
využívají jejich služby i družice, pohybující se na nižších hladinách,
pokud jsou vybaveny GPS přijímačem. Automaticky tak mohou upravovat
svoji polohu s minimálními zásahy ze Země.
 10.3.2013 Družice
GOCE (Gravity field and steady-state
Ocean Circulation Explorer) je družicí Evropské vesmírné agentury ESA,
jejímž posláním je velmi podrobně mapovat gravitační pole planety Země.
Na oběžnou dráhu byla vypuštěna v roce 2009 a krouží zde ve výši cca
270 km nad zemským povrchem, nejníže ze všech družic. Při vyhodnocování
výsledků měření se začátkem března 2013 ukázala překvapivá věc: Tato
družice zachytila zvukové vlny ze zemětřesení v Japonsku v březnu 2011.
Toto zjištění znamená průlom v seismologii
|
