ParkShuttle: nejstarší systém minibusů bez řidiče
vkročí na veřejné komunikace
16.11.2016 Nejstarším provozovaným systémem automatických
elektrických minibusů je ParkShuttle v nizozemském městě Capelle aan
den Ijssel na předměstí Rotterdamu, který úspěšně funguje od roku 1999.
Na rozdíl od aktuálních rozvojových projektů, jako je evropský
CityMobil2 britský GATEway,
švýcarský SmartShuttle nebo finský SOHJOA se tyto automatické minibusy pohybují po vyhrazené dráze. To se však
brzy změní. Jak byla v listopadu 2016 informována odborná veřejnost, od
roku 2018 bude tento systém dále expandovat. Přitom bude křížit trasy
ve smíšeném provozu a za tímto účelem jsou nyní vyvíjeny a zkoušeny
nové technologie. 
Pilotní projekt systému proběhl v letech 1999 – 2001.
Stávající vozidla systému ParkShuttle jsou nyní v provozu více než 13
let. Za tu dobu najely automatické minibusy 200 tisíc km a denně
převezou dva tisíce cestujících, k plné spokojenosti cestující
veřejnosti.
Šest minibusů ParkShuttle (viz foto) jezdí denně mezi
stanicí Rotterdamského metra Kralingse Zoom a obchodním parkem Rivium
po trase dlouhé 1,8 km s 5 stanicemi. Minibusy se pohybují maximální
rychlostí 30 km/h po 3 m široké asfaltované dráze oddělené od ostatního
provozu 1 m vysokým plotem a zeleným pásem s keři. Nástupní prostory
jsou odděleny automatickými dveřmi, podobně jako nástupiště některých
systémů metra. Pohyb cestujících při nástupu a výstupu hlídají senzory. 
Elektrické minibusy ParkShuttle od inovační nizozemské
firmy 2getthere mají kapacitu 6 sedících a 4 stojící osoby. Kapacita
trakčních baterií vystačí na 100 km jízdy na jedno nabití. Maximální
zatížení vozidla, hlídané senzory, je 800 kg. Je-li překročeno, vozidlo
se nemůže rozjet a cestující jsou upozorněni.
Minibusy se pohybují po předdefinované trase. Pro jejich
navigaci slouží technologie zvaná FROG (free ranging on Grid, neboli
zhruba „volné ježdění po síti“). Toto řešení je odzkoušené například z
automatizované nákladní přepravy v areálech průmyslových závodů.
Každé vozidlo je vybaveno palubním počítačem, který
obsahuje mapu obsluhovaného území. Jakmile se dá vozidlo do pohybu,
měří ujetou vzdálenost pomocí počtu otáček kol, obvodu kol a úhlu
natočení kol v zatáčkách. Kalkulace ujeté vzdálenosti je korigována
kalibračními body – radiomajáky – na trase, které vysílají radiové
signály a umožní vozidlu upřesnit svoji polohu. Výsledkem je určení
polohy vozidla s přesností 2 – 3 cm.
Podle zabudované mapy, ujeté vzdálenosti a
předdefinované trasy pak vozidlo automaticky řídí svoji jízdu.
Tento systém navigace doplňují senzory na vozidlech,
bránící kolizi, a nadřazený dispečerský a dohledový systém. Vozidla
jsou vybavena i tlačítkem pro nouzové zastavení, vnitřní kamerou a
informačním a komunikačním systémem pro cestující.
Systém ParkShuttle provozuje nizozemský dopravce
Connexxion na základě koncese platné do roku 2018. Poté bude celý
systém rekonstruován a dále prodloužen do stanice Van Brienenoord. Toto
prodloužení již povede po veřejných komunikacích se smíšeným provozem.
Firma 2getthere k tomuto účelu nyní připravuje třetí
generaci vozidel, která bude vybavena pro jízdu ve smíšeném provozu.
První prototyp by měl být k dispozici v lednu 2017.
redakce
Proelektrotechniky.cz
Foto ©
2getthere
Další informace zde 
Přečtěte si také:
19.10.2016 Lidar je akronym ze slov „light radar“, tedy „světelný
radar“. Jde o přístroj, který vysílá laserový paprsek a pomocí
odraženého světla provádí potřebná měření. Pomocí tohoto přístroje probíhá
nyní třírozměrné mapování ulic v Greenwichi pro automatické minibusy v
rámci britského projektu GATEway. 
5.9.2016 Údaje
o východiscích a cílech cest jsou nezbytným
předpokladem pro plánování městské mobility, počínaje vedením linek
městské dopravy a konče silniční infrastrukturou a jejím vybavením.
Obzvláště to platí při realizaci konceptu smart city.
Tradičním způsobem
se takováto data získávají z průzkumů mezi obyvateli. Vědci z
Massachusettského Technologického institutu (MIT) v USA ve spolupráci s
automobilkou Ford Motor Company prezentovali na konci srpna 2016
odborné veřejnosti počítačový systém, který tato data získává ze
záznamů mobilních operátorů o poloze volajících osob.
29.8.2016 Projekty
zkušebního provozu automatických minibusů bez
řidiče se v Evropě postupně rozšiřují. Po projektu CityMobil2
v několika
evropských městech, minibusech ve švýcarském Sionu
a nedávném
představení londýnského
projektu GATEway
byl v polovině srpna
2016 v rámci projektu SOHJOA zahájen zkušební provoz automatických
minibusů EasyMile EZ10 ve finském hlavním městě Helsinky. 
12.8.2016
Označením „smart“, tedy chytrý či inteligentní, se
dnes
pyšní kdejaké zařízení. A vedle „smart“ technologií tu najednou máme
také „smart“ města, která jsou s těmito technologiemi spojována. Že by
tedy skutečně revoluce v technologiích, které se z ničeho nic z
hloupých stávají chytrými a předávají svoji inteligenci nevědomým
obyvatelům měst? 
5.8.2016
Populace ve městech stárne – věková skupina osob starších 65 let roste
rychleji než všechny ostatní věkové kategorie. Ve městech zároveň
houstne dopravní provoz a s ním přibývají i dopravní nehody. Za 90 % z
nich přitom může lidská chyba. Stárnoucím a méně pohyblivým občanům
chytrých měst – smart cities, k nimž se řadí například Londýn, je třeba
nabídnout vhodný a zároveň bezpečný doplněk ke stávající hromadné
dopravě. 
3.6.2016 Britský
odborný časopis Eurotransport, zaměřený na
hromadnou dopravu a využívání moderních technologií, zveřejnil 2. 6.
2016 na svých internetových stránkách komentář provozovatele našeho
portálu, manažerského konzultanta Jakuba Slavíka, k problematice smart
city. 
18.4.2016 Pod
názvem „V chytrém městě projedete méně benzínu“ vyšel v deníku MF Dnes
v pondělí 11. 4. 2016 celostránkový rozhovor jeho ekonomického
redaktora Aleše Černého s Jakubem Slavíkem, manažerským konzultantem a
provozovatelem našeho portálu, k problematice smart city.
V neděli 17. 4. 2016 byl tento rozhovor zveřejněn rovněž na serveru
iDnes. Oběma pánům se v rozhovoru podařilo stručně a „lidsky“ ukázat
podstatu inteligentního města, technologií, které jej naplňují v
každodenní praxi, i jejich příležitostí i omezení. Rozhovor uvedl Aleš
Černý větami z odpovědi na jednu z otázek: „Technologie nejsou
samospasitelné, není to hračka ani cíl. Jsou prostředkem k tomu, aby se
ve městě dobře žilo“. 
21.3.2016
Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení. 
4.3.2016
U příležitosti konání prvního běhu naší konference Smart city v praxi
vychází druhé vydání našeho stejnojmenného bulletinu. Stejně jako jeho
první vydání je i toto určeno všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Tentokrát se věnuje především souvislostem mezi strategií smart
city a konkrétními rozvojovými projekty, jimiž je tento koncept
realizován. Ani zde nechybí příklady z domova a ze zahraničí, včetně
rozhovoru se starostou jednoho z českých měst, který má s podobným
konceptem zkušenosti.
Druhé vydání bulletinu Smart city v praxi je
volně ke stažení zde 
13.10.2015 Tento
příležitostný bulletin je určen všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Ukazuje, že smart city není líbivý politický slogan, ale velmi
racionální partnerství mezi municipalitami a průmyslem, kde každý z
partnerů má co nabídnout. Bulletin uvádí čtenáře do obecných
zákonitostí smart city a na praktických příkladech ze světa dále
ukazuje, jak tyto principy mohou být naplněny pomocí konkrétních
technologií od konkrétních dodavatelů.
První,
říjnové
vydání bulletinu je ke stažení zde 
27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě. 

|