Evoluce Landis+Gyr a revoluce Internetu věcí
5.4.2016 Internetem věcí (IoT) rozumíme identifikaci věcí a
sledování jejich pohybu po internetu. O tomto fenoménu se hovoří
především v souvislosti s automatizací v průmyslu a logistice v rámci
konceptu Industry 4.0. Stále více mají však tyto technologie co říci i
v oblasti chytré mobility nebo chytré energetiky – systémů smart grid včetně konceptu
inteligentních měst – smart city. Tyto možnosti
představila v únoru 2016 odborné veřejnosti společnost Landis+Gyr,
která díky svým zkušenostem a vývoji produktů pro Internet věcí získala
silnou pozici pro realizaci řady nových příležitostí podílejících se na
rychlém vývoji tohoto nového fenoménu.
Proč internet věcí v energetice
Aplikace Internetu věcí (IoT) poskytuje společnosti
Landis+Gyr významné příležitosti pro přidání hodnoty energetickému
průmyslu a společnosti jako celku. V neposlední řadě také díky tomu, že
Internet věcí lze považovat za evoluci komunikace machine-to-machine
(M2M), kterou energetické společnosti již využívají pro řízení
komplexní distribuce, reporting a management. Smart metering v průmyslu
budoval vzájemně propojené sítě a aplikace dlouho předtím, než se
termín „Internet věcí“ objevil na scéně, a proto se smart metering dnes
stává přirozeným prostředím pro aplikace IoT.
Úplná implementace IoT však bude znamenat mnohem vyšší
kvantitativní a kvalitativní úroveň než M2M. Bude se totiž týkat mnohem
vyššího počtu připojených inteligentních zařízení, která si budou
vyměňovat data mezi sebou i s centrálním serverem. Propojení všech
těchto inteligentních zařízení uvolní jejich schopnost spolupracovat
navzájem i s lidskou obsluhou tak jako nikdy předtím. Mezi potenciální
výhody implementace řešení IoT patří možnosti zdokonaleného řízení
investic, omezení rizik v distribučním řetězci, rozhodování v reálném
čase a snížení provozních nákladů.
Plná kontrola v reálném čase
Klíčovou výhodou, kterou IoT nabízí energetickým
společnostem, je možnost poskytovat rentabilní služby prostřednictvím
aplikací, které umožňuje přenos dat v reálném čase. Sběr a analýza dat
v reálném čase, které umožní průmyslové internetové protokoly, např.
iPv6, usnadní simultánní spolupráci mezi mnoha různými společnostmi, a
také integraci řady různých služeb. Univerzální standardy aplikované v
architektuře systému, komunikaci, ochraně osobních údajů a zabezpečení
zajistí bezproblémovou správu systému a dodávku služeb. Pomocí IoT v
sítích smart grid budou například energetické společnosti moci zmírnit
fluktuace ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, způsobované změnami
počasí. Internet věcí tak vytváří prostředí a příležitosti pro vývoj
nových produktů a inovativních řešení.
Společnost Landis+Gyr již připravuje řešení v oblasti
energetiky a komunikační infrastrukturu pro IoT, a také mnoho
energetických společností převzalo koncept IoT a začaly používat stejné
zavedené komunikační sítě pro různé aplikace, jako je smart metering,
smart grid a veřejné osvětlení, nebo připojovat inteligentní
elektroměry Landis+Gyr v síti AMI do systému řízení distribuce SCADA.
Sítě AMI mohou v některých případech využít také plynárenské
distribuční společnosti pro odečty plynoměrů.
Vytváření chytřejší budoucnosti
Lze očekávat, že budoucí vývoj v energetice, průmyslu a
dalších oblastech ekonomiky bude vytvářet velký počet normalizačních
organizací a průmyslových aliancí, rozvoj průmyslových technologií
Internetu věcí, zákazníci a společnost. To vše bude doprovázeno větší
otevřeností, nákladovou efektivitou a flexibilitou ve způsobu jednání
se zákazníky energetických společností a vstupu nových společností,
které budou poskytovat nové služby.
Řada inovátorů v sektoru energetických společností již
pracuje na aplikacích IoT pro udržitelnou distribuci elektrické
energie, efektivnější dopravní systémy a inteligentní domy. Tyto
faktory pracují společně na vytváření konceptu známého jako „smart
city“. Společnosti Toshiba a Landis+Gyr jsou v současné době průkopníky
technologií pro smart city v segmentu
energetiky. Společnost Toshiba usiluje o vytváření nových hodnot
propojením svých služeb v oblasti energetiky, zdravotnictví a produktů
a služeb pro akumulační systémy pomocí cloudových řešení a technologií
pro zpracování a analýzu velkých objemů dat. Jejím cílem je realizace
vize bezpečné a komfortní společnosti „Human Smart Community“
prostřednictvím konceptu tzv. Lifenology (nově vytvořený výraz
společnosti Toshiba, složený z anglických slov „life“ – život, a
„technology“; pozn. red.).
Mezitím mohou energetické společnosti zamířit k
inteligentním sítím IoT implementací perspektivních end-to-end řešení
smart grid, jakým je například Gridstream® společnosti Landis+Gyr.
Systém Gridstream zahrnuje osvědčená řešení pro zpracování velkých
objemů dat, infrastrukturu, řídicí aplikace a služby. Systém přináší
inteligentní řešení do všech úrovní prostoru energetických společností,
od výroby energie až po její distribuci.
Obrovský rozsah potenciálních příležitostí, které IoT
nabízí, lze nejlépe vyjádřit v číslech. Podle průzkumu Juniper Research
je v současnosti k internetu připojeno přibližně 13,4 mld. zařízení, a
tento počet by se měl do roku 2020 znásobit 2- až 5krát. Zpráva
společnosti International Data Corporation uvádí, že na celosvětovém
trhu Internetu věcí se očekává nárůst ze 655,8 mld. USD v roce 2014 na
1,7 bilionu v roce 2020, a McKinsey předpovídá růst až 11 bilionů v
roce 2025. I kdyby se poslední odhad lišil o jeden nebo dva biliony
dolarů, je to nepochybně důvod k optimismu.
Landis+Gyr,
redakčně upraveno
Ilustrační
foto © archiv redakce Proelektrotechniky.cz
Další informace zde
Přečtěte si také:
21.3.2016 Dne 15. března 2016 proběhla na veletrhu AMPER 2016 v Brně konference „Smart city v praxi“,
pořádaná naší provozovatelskou firmou Ing. Jakub Slavík, MBA –
Consulting Services. Dnes zveřejňujeme plné znění zprávy z této
konference včetně závěrečného shrnutí a doporučení. Na konci zprávy
jsou volně k dispozici prezentace z konference ke stažení. 
4.3.2016
U příležitosti konání prvního běhu naší konference Smart city v praxi
vychází druhé vydání našeho stejnojmenného bulletinu. Stejně jako jeho
první vydání je i toto určeno všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Tentokrát se věnuje především souvislostem mezi strategií smart
city a konkrétními rozvojovými projekty, jimiž je tento koncept
realizován. Ani zde nechybí příklady z domova a ze zahraničí, včetně
rozhovoru se starostou jednoho z českých měst, který má s podobným
konceptem zkušenosti.
Druhé vydání bulletinu Smart city v praxi je
volně ke stažení zde 
2.3.2016
Internetem věcí (IoT)
rozumíme identifikaci věcí a sledování jejich pohybu po internetu. O
tomto fenoménu se hovoří především v souvislosti s automatizací v
průmyslu a logistice v rámci konceptu Industry 4.0 a stále více také u
inteligentního řízení mobility, jako jsou například parkovací
systémy. Česká
republika se brzy připojí k zemím, které budou součástí globální sítě
internetu věcí SIGFOX. 
22.2.2016
Učme se od svých dětí, praví moudří. Já bych k tomu,
s dovolením, ještě dodal: … a od jejich učitelů. To je totiž tak. Naše
dcera se dala do studia krajinářské realizace na brněnské Mendelově
univerzitě. Při jejím vyprávění „co nového ve škole“ (téhle otázky se
zkrátka nezbavíte, ani když už je děťátku přes dvacet) nám náhle
koncept smart city, který při naší konzultační, novinářské a
konferenční činnosti pomáháme spolu s našimi kolegy rozvíjet, začal
nabývat další dimenzi. 
19.2.2016
O evropském projektu
Grid4EU jsme na
našich stránkách psali již vícekrát. Tento projekt zaměřený na systémy
smart grid,
jehož
demonstrační fáze byla nedávno oficiálně ukončena, přinesl zajímavé
poznatky pro rozvoj chytrých sítí do budoucna. Významnou měrou k tomu
přispěl i demonstrační projekt Demo 5 – Smart region Vrchlabí.
Zástupci
naší redakce měli v únoru 2016 příležitost prohlédnout si tento projekt
přímo v terénu a pohovořit s jeho účastníky o jeho výsledcích,
přínosech, sporných otázkách i dalších perspektivách. 
17.2.2016
Koncepty inteligentních měst a chytrých sítí – tedy smart city a smart
grid – spolu úzce souvisejí. Chytré sítě a jejich technologie totiž
pomáhají vytvářet inteligentní město, kde se příjemně žije a podniká,
se všemi hospodářskými přínosy. Jak takovéto využití chytrých sítí může
vypadat v praxi, si vyzkoušelo krkonošské město Vrchlabí, které se jako
jediné v České republice stalo přímým účastníkem evropského projektu
chytrých sítí Grid4EU. O technických otázkách tohoto projektu je
odborná veřejnost již dlouho průběžně informována. My bychom však rádi
věděli, jak se takovéto uplatnění chytrých sítí v městě jeví z pohledu
jeho obyvatel a zastupitelů. Na to jsme se zeptali člověka
nejpovolanějšího – starosty Vrchlabí Ing. Jana Sobotky. 
12.2.2016 Nizozemské
město Rotterdam s více než šesti sty tisíci
obyvateli je jedním z evropských smart
cities. Tomu odpovídá i
jeho zájem o bezemisní dopravu. K elektrickým užitkovým vozidlům a
elektrickým
taxi přibydou v
létě 2017 dva nové palivočlánkové autobusy. Na začátku února 2016 k
tomu byla podepsána smlouva mezi rotterdamským městským dopravcem RET a
belgickým výrobcem palivočlánkových autobusů Van Hool. 
5.2.2016 Jak
byla koncem ledna 2016 informována široká veřejnost, v současné době
již téměř pět set uživatelských aplikací, využívajících otevřená data o
dopravě, pomáhá obyvatelům a návštěvníkům Londýna usnadnit jejich pohyb
po městě a okolí. Londýn tak naplňuje svoji strategii jednoho z
významných evropských inteligentních měst, neboli smart city. 
8.1.2016 Manchester,
půlmiliónové průmyslové město v severní
Anglii, je jedním z evropských smart
cities. Pro praktické
uplatnění tohoto konceptu chce využít především možnosti, které nabízí
internet věcí a v této oblasti být ve Velké Británii na špičce. K
tomuto cíli jde skutečně s vervou – napomoci mu má projekt CityVerve
(doslova: městský elán či verva), který získal v prosinci 2015
spolufinancování od britské vlády ve výši 10 miliónů liber (cca 370
mil. Kč). 
28.12.2015 Evropský
projekt iCity
pro rozvoj
konceptu smart city,
který průběžně sledujeme na našem portále a který probíhá již od roku
2012, je partnerstvím měst Barcelona, Bologna, Janov a Londýn.
Mezi průmyslové partnery
patří společnosti, jako CISCO nebo Albertis Telecom. Sektor výzkumu
reprezentují organizace Citilab, Fraunhofer a UOC. V listopadu 2015
spojil tento projekt své síly se španělskou automobilkou SEAT a
výsledkem je aplikace ParkFinder pro usnadnění hledání parkovacích míst
ve městě. 
21.10.2015 O internetu
věcí, tj. identifikaci věcí a sledování
jejich pohybu po internetu, se hovoří především v souvislosti s
automatizací v průmyslu a logistice v rámci konceptu
Industry 4.0.
Tyto
technologie však stále více nacházejí uplatnění i u inteligentního
řízení mobility, jako jsou například parkovací systémy. 
13.10.2015 Tento
příležitostný bulletin je určen všem zájemcům o problematiku
inteligentního města – smart city – a jeho uplatnění v praktickém
životě. Ukazuje, že smart city není líbivý politický slogan, ale velmi
racionální partnerství mezi municipalitami a průmyslem, kde každý z
partnerů má co nabídnout. Bulletin uvádí čtenáře do obecných
zákonitostí smart city a na praktických příkladech ze světa dále
ukazuje, jak tyto principy mohou být naplněny pomocí konkrétních
technologií od konkrétních dodavatelů.
První,
říjnové
vydání bulletinu je ke stažení zde 
17.2.2015
Na redakci našeho portálu se obrátili kolegové s
prosbou, abychom koncept smart city vysvětlili mladým čtenářům ve věku
-nácti nebo čerstvých -ceti. Takové prosbě nejde odolat, zvlášť když ve
zmíněném věku je právě teď generace našich dětí. Vymyslel jsem si tedy
návštěvu ve fiktivním smart city a duchem jsem se přitom vrátil o
nějakých třicet let zpátky. Redakční počítač byl najednou pryč a já
posedával v moderním vlaku, s cizími nápisy za okny… 
27.1.2015
Na našich stránkách Proelektrotechniky.cz
někdy
píšeme o projektech „inteligentních měst“ neboli „smart city“ ve světě,
například v souvislosti se španělskou Barcelonou,
japonskou
Jokohamou i
„chytrým
městečkem“ Fujisawa na
předměstí
Tokia. Z porovnání informací z těchto projektů je zřejmé, že
koncept smart city se aplikuje po celém světě, ovšem je vykládán velmi
rozmanitě. 

|